Nejnovější zprávy: Bráchové chtěli mexické bistro, teď s Los Capolitos nestíhají otvírat nové pobočky Beskydy lákají. Turisté v nich loni utratili přes 1,3 miliardy korun

Byznys

OstravaPhoto. Festival představí špičkovou domácí i zahraniční fotografii

Město Ostrava hostí od poloviny června až do konce měsíce unikátní festival OstravaPhoto.

„Celý festival trvá celkem 16 dní – od 15. – 30. června 2017 a bude se konat na různých místech v centru Ostravy, především v prázdných komerčních prostorech. Během těch prvních dní otevřeme celkem 17 výstav,“ říká jedna z organizátorek Alexandra Bočková.

Kdy a jak vznikla myšlenka na uspořádání festivalu?
Myšlenku zorganizovat v Ostravě fotografický festival možná mohlo mít v minulosti vícero lidí. Nicméně, co je rozhodující, kdy vaše myšlenka dozraje v odhodlání a následný krok se do organizace něčeho pustit – myslím, že to je Gándhí, kdo je spojován s výrokem: Bez činu zůstává i ta nejkrásnější myšlenka bezcennou. Nás to napadlo poprvé možná tak před pěti lety. Já jsem se v roce 2011 vrátila do České republiky po 16 letech života v zahraničí a v Ostravě jsem byla poměrně nová. Venku člověk samozřejmě vždycky načerpá spoustu inspirace a tak je jaksi přirozené, že to prožité odjinud pak začne projektovat do místa svého současného působení. Začala jsem navštěvovat místní Lidovou konzervatoř, kde jsem poznala Lucii Petrůjovou, a kde tenkrát učila Dita Pepe. Myslím, že tohle setkání bylo osudové a že následné aktivity s tím spojené, například pořádání vernisážových víkendů na zámku ve Slezských Rudolticích, byly základem pro pozdější vznik OstravaPhoto.

Foto: Hosam Katan

Foto: Hosam Katan

Co je cílem akce?
Když jsme v roce 2014 začali festival připravovat, vycházeli jsme z domnění, že v Ostravě něco takového chybí, že v tomto regionu je spousta lidí, kteří se fotografií zabývají, ať už profesionálně v umělecké rovině, komerčně nebo čistě amatérsky. Byli jsme proto přesvědčeni, že festival bude přínosem. Navíc od samého počátku, když jsme koncept vytvářeli, jsme chtěli, aby tento festival měl větší hloubku. Že nebude nabízet jen fotografické výstavy a tradiční doprovodný program, jak to na fotografickém festivalu bývá zvykem (portfolio review, komentované prohlídky, workshopy), ale že bude daleko víc propojen s humanitními vědami, jako je sociologie, filozofie, politologie. Šlo nám o to, aby tematicky zaměřené výstavy spolu s doprovodnými přednáškami vytvářely jakýsi dialog mezi uměním a humanitními vědami, aby nabídl platformu pro ověřování zajetých společenských řádů. A to nejen na čistě umělecké úrovni, ale právě v té rovině interdisciplinarity zmíněných oborů a umění.

Jaké je hlavní téma akce?
Možná se ještě trochu vrátím do minulosti. V prvním ročníku OstravaPhoto jsme zvolili jako téma festivalu symbolicky Rozhodující okamžik. To bylo symbolické nejen ve smyslu slavné věty francouzského fotografa Henri Cartier-Bressona. Chápali jsme to symbolicky v tom, že jsme udělali ten první, rozhodující krok se do organizace festivalu vůbec pustit, přesvědčit nejen místní instituce, vedení města, aby vznik festivalu podpořili, a samozřejmě i veřejnost, aby se festivalu zúčastnila. Byl to dost náročný krok na všechny, kterých se organizace ať už přímo či nepřímo týkala. Já jsem třeba byla tenkrát na mateřské dovolené, zároveň jsem studovala fotografii spolu s kolegyní Lucií Petrůjovou u Michala Kalhouse na Fakultě umění Ostravské univerzity. Ta vlastně festivalu dala později i zázemí, neboť zde nyní spolu s další kolegyní Michaelou Weimann pracujeme a paralelně festival připravujeme. Prostě myslím, že jsme se hodně posunuli a že v tom druhém ročníku už je obsahový i výstavní koncept festivalu o hodně víc propracovaný. Hlavním tématem letošního bienále je Jinýma očima – mezi jistotou a nejistotou. Pod tímto prizmatem jsme pak vybírali fotografické soubory a oslovovali fotografy a řečníky.

Foto: Frank Rothe

Foto: Frank Rothe

Na co se mohou návštěvníci výstavy těšit?
Na bohatý program a to zejména v prvních čtyřech dnech festivalu, kterým říkáme vernisážový maraton. V těchto dnech budou mít návštěvníci navíc možnost potkat se se samotnými vystavujícími. Je trochu těžké a nespravedlivé zdůraznit některá jména oproti druhým, neboť každý z účinkujících s tímto tématem pracuje z jiného úhlu pohledu a hlavně každého návštěvníka osloví něco jiného. Vypíchnu tedy jen několik jmen. Co se týče tvorby v českém prostředí, asi největším tahákem bude výstava Libuše Jarcovjákové nebo Iren Stehli. Festival je letos součástí Česko-německého kulturního jara a tak bych zmínila i některá německá jména jako třeba Frank Rothe, Bärbel Praun nebo Charlotte Ernst. Z těch zahraničních pak ještě třeba mladého fotografa Hosama Katama, který pochází ze syrského Aleppa. Na jeho výstavu naváže i Marek Šindelka s besedou a autorským čtením z knihy Únava materiálu. Bude následovat panelová debata s německým orientalistou Michaelem Lüdersem, který se tématu destabilizovaného Blízkého východu věnuje dlouhodobě a který vnáší do standartní západní argumentace tak trochu jiné světlo a poukazuje i na osudové zásahy Západu v tomto regionu. Bude čerpat z jeho dvou posledních knih – Ti, kdo sejí vítr aneb co západní politika způsobila na Východě a Ti, kdo sklízí bouři aneb jak Západ přivedl Sýrii do chaosu, které by měly být v budoucnu přeloženy i do češtiny.

Foto: Libuše Jarcovjáková

Foto: Libuše Jarcovjáková

Jaký jste připravili doprovodný program?
Po dobu celého festivalu proběhne celkem 11 přednášek a besed, workshopy, portfolio review, burza a další. V těch dvou následujících festivalových týdnech, tedy od devatenáctého do třicátého června, pak budou výstavy otevřeny veřejnosti a budou paralelně probíhat i přednášky. Nabídneme i komentované prohlídky s autory výstav. Ve středu jednadvacátého června nás pak čeká ještě jeden speciální programový blok na téma Domov a možnosti sociálního bydlení. Ten se uskuteční v prázdném prostoru bývalých Nových koupelen na Dole Hlubina. Srdečně zveme!