Nejnovější zprávy: Tato hrůza už je minulostí. Obří skládka konečně mizí z Muglinovské ulice Punč bar na Masarykově náměstí baví Ostravu. Nabízí nápoje i luxusní výhled

Ostravská kina

Ostravská kina: Když do města poprvé přijel biograf!

Ostrava měla v době největší slávy biografů na čtyřicet kamenných kin a návštěvnost většiny z nich byla vysoká.

Foto: Archiv města Ostravy

I když se velkou konkurencí kinům stala od padesátých let televize, ještě v osmdesátých letech měla Ostrava kin dost a dost. Zhruba dvacítku. Dnešní moderní doba znamenala i postupný pokles popularity kin.

V Ostravě vznikly dva multiplexy o více sálech a zůstala malá kina pro nadšence a náročné diváky. Z těch velkých je jedinou čestnou výjimkou stále fungující kino Luna v Zábřehu.

Archiv města Ostravy se rozhodl letos všechna ostravská kina připomenout. Připravil profily ostravských kin, které možná leckomu z Ostravanů připomenou jeho mládí, první rande a návštěvy filmových trháků, které v socialistické televizi moc vidět nebyly.

Nuže, vydejme se do kina proti toku času. Nejdříve se podívejme na historii kin zevrubně, příště se podíváme na historii biografů v jednotlivých částech města.

Do Meisslova hostince přivezla první film firma Lumière

V roce 1895 byl v Paříži předveden první kinematograf bratří Lumièrů. Převratná novinka, která ovlivnila svět zábavy na příštích více než sto let, si záhy začala klestit cestu do světa.

První filmová představení v českých zemích mohli diváci shlédnout v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Brně, Ústí nad Labem, Moravské Ostravě a Praze již v roce 1896. O rok později se také promítal první film v sále Meisslova hostince v Přívoze, když ho sem tehdy přivezla firma Lumière z Lyonu.

Foto: Archiv města Ostravy

Noviny Radhošť přinesly 4. října 1896 informaci o prvním filmovém promítání v Ostravě, které se událo v sálu hostince Pod Lipou. Zorganizoval ho vítkovický fotograf R. Slezák. O několik dní později se další filmové představení uskutečnilo v hotelu Gambrinus na ostravském Hlavním, dnes Masarykově náměstí. Stalo se tak o čtrnáct dní dříve než v Praze.

Promítalo se v Německém domě i vítkovickém závodním hotelu

Od roku 1897 fungovaly na Ostravsku pojízdné kinematografy firmy bratří Lumièrů z Lyonu. Na programu byl například pětiminutový film Výbuch křižníku Maine nebo čtyřicetiminutový snímek o búrské válce.

Stále se však promítalo ve společenských sálech místních hotelů a hostinců – Německého domu, vítkovického závodního hotelu, Meisslově hostinci. A ve stanech či dřevěných boudách kočovných společností, jako bylo kočovné divadlo „živých fotografií“ Kosmograf bratří Oeserů, které navštívilo Ostravu v roce 1901 nebo Grand théatre electrique Karla Bedřicha Lifka v roce 1907.

První kino mělo podlahu z udusané hlíny a sedátka sbitá z fošen

První stálé ostravské kino pojmenované vznešeně The Empire Bio Company Filipa Schafera, majitele kina v Olomouci, otevřelo 6. 6. 1908 na Antonínově náměstí.

Budova byla dřevěná se dvěma věžemi s baňatými kopulemi, osvětlená stovkami barevných žárovek. Uvnitř byla podlaha z udusané hlíny a sedátka sbitá z fošen. Filmy se v ní promítaly až do roku 1920, kdy bylo kino zbouráno.

Již před rokem 1908 fungovalo i minikino v krámku J. Maurera na Zámecké ulici. V roce 1911 se otevřelo Elektrické divadlo, první kino v Mariánských Horách. O rok později bylo naproti Německého domu, vedle budovy nádraží Místních drah, otevřeno kino Elite. Bylo zděné a opatřené čalouněnými sedadly. Provoz zahájilo 22. května 1912 filmem Kryštof Kolumbus. Zrušeno bylo již v roce 1923 v souvislosti s výstavbou banky.

Největším kinem byl Kosmos s 972 místy

V roce 1926 bylo jen v Moravské Ostravě v provozu devět kin, největším z nich bylo kino Kosmos s 972 místy. V dalších ostravských obcích tehdy fungovalo dalších 19 biografů. V lednu 1930 byl v Ostravě promítán poprvé promítán zvukový film Bílé stíny americké produkce. Stalo se tak v slezskoostravském kině Palace, které bylo po roce 1945 přejmenováno na kino Oko.

Během druhé světové války byla některá kina uzavřena. Po válce byly kina znárodněna a provozována Správou státních kin na základě dekretu prezidenta Beneše o znárodnění československé kinematografie.

V roce 1957 byla správa kin převedena na Obvodní národní výbory. V roce 1980 vznikla Městská správa kin. V tomto období byla rušena zejména malá kina v okrajových částech Ostravy a upřednostňovala se výstavba velkokapacitních kinosálů, jako bylo například kino Máj.

Zrušená kina dnes nahrazují dva multiplexy

Novou etapu v životě kin přinesla 90. léta 20. století. Některá kina byla zprivatizována, jiná zůstala v majetku městských částí, avšak převážná většina z nich byla do roku 2000 zrušena.

Mezi lety 2000 až 2012 vznikly v Ostravě dva multiplexy s moderně vybavenými kinosály a audiovizuální technikou. Vedle nich funguje několik menších artových kin a pořádají se příležitostná filmová promítání ve venkovním prostoru.

Vývoj počtu kin v Ostravě:

1926: 28 biografů

1927: 32 biografů

1928: 40 biografů

1955: 20 biografů

1969: 29 biografů

1975: 22 biografů

1983: 20 biografů

2022: 6 biografů (z toho 2 multiplexy)

Zpracovala Hana Šústková, vedoucí Archivu města Ostravy