Ostravská kina: Orbis, Kosmos, Elektra či Máj. Pamatujete?

Ostrava měla v době největší slávy biografů na čtyřicet kamenných kin a návštěvnost většiny z nich byla vysoká.

I když se velkou konkurencí kinům stala od padesátých let televize, ještě v osmdesátých letech měla Ostrava kin dost a dost. Zhruba dvacítku. Dnešní moderní doba znamenala i postupný pokles popularity kin.

V Ostravě vznikly dva multiplexy o více sálech a zůstala malá kina pro nadšence a náročné diváky. Z těch velkých je jedinou čestnou výjimkou stále fungující kino Luna v Zábřehu.

Archiv města Ostravy se rozhodl letos všechna ostravská kina připomenout. Připravil profily ostravských kin, které možná leckomu z Ostravanů připomenou jeho mládí, první rande a návštěvy filmových trháků, které v socialistické televizi moc vidět nebyly.

Nuže, vydejme se do kina proti toku času.

Zprvu v Ostravě promítaly jen kočovné kinematografy

První filmová představení v Moravské Ostravě a v sousedním Přívoze se uskutečnila v roce 1896, tedy jen krátce poté, co bratři Lumièrové předvedli v Paříži svůj přelomový vynález.

Odehrávala se například v Národním domě, v Německém domě či v různých hostincích. Na počátku 20. století se filmy promítaly především v kočovných kinematografech, jako bylo Elektrické divadlo Oskara Gierka, Oeserovo divadlo či Grand theatre electrique. Tyto kočovné kinematografy zajížděly do Moravské Ostravy a okolí často opakovaně a ve vícedenních turnusech.

První stálé kino se jmenovalo The Empire Bio Company

Jako první kino v Moravské Ostravě se v dobové vzpomínce uvádí malý promítací sál, který zřídil v domě na Hlavní třídě č. 5 spolumajitel elektrotechnického závodu Josef Maurer. Nedlouho nato vybudoval v roce 1908 v Moravské Ostravě skutečné stálé kino pod názvem The Empire Bio Company pan Filip Schafer z Olomouce.

Dřevěná budova The Empire Bio Company se nacházela za tehdejším Městským divadlem (na snímku objekt v pozadí vpravo od divadla). Foto: Archiv města Ostravy

Do provozu byl tento podnik uveden 6. července 1908, ovšem v konkurenci kočovných kinematografů se mu obchodně příliš dobře nevedlo.

O pouhé dva roky později jej proto převzal Josef Maurer. Mezi tehdejšími současníky se nejstaršímu stálému ostravskému kinu nelichotivě přezdívalo „bleší bouda“ či „blechárna“. Asi také proto sloužilo svému účelu jen do roku 1920.

První stálé kino Promenade otevřela v Přívoze Vídeňanka

V sousedním Přívoze byl prvním majitelem kinematografu Alois Pekař, který od roku 1910 provozoval veřejná filmová představení v provizorní boudě na rohu ulic Nádražní a Muglinovské. První stálé kino však v Přívoze pod názvem Promenade otevřela v roce 1913 Vídeňanka Anna Servus.

Anna Servus provozovala v Přívoze na Nádražní ulici kino Promenade do roku 1923. Foto: Archiv města Ostravy

V roce 1923 jí však už nebyla z důvodu nové zákonné úpravy prodloužena licence. Toto kino v následujícím období a poté, co bylo krátce v důsledku hospodářské krize uzavřeno, přešlo pod názvem Savoy nejprve na Masarykovu ligu proti tuberkulóze a později na Družinu čs. válečných poškozenců.

Po druhé světové válce neslo název Odra a na konci 60. let se do něj nakrátko nastěhovalo Bio Illusion, zaměřené na promítání archivních filmů, které sem bylo přeneseno z Parku kultury a oddechu na Černé louce. Naposledy se zde promítalo roku 1970.

Kino Orbis mělo nejdříve dluhy, jako Svoboda zaniklo kvůli Máji

Druhé přívozské stálé kino, nazvané Orbis, vzniklo za první republiky na rohu Nádražní a Mariánskohorské ulice. Za tím účelem si pronajal kinematografickou licenci od obce Přívozu Alfréd Langer, po jeho podnikání však zůstaly hlavně vysoké dluhy.

V letech 1920–1921 vybudoval Alfréd Langer na rohu Nádražní a Mariánskohorské ulice kino Orbis. Foto: Archiv města Ostravy

Od roku 1925 neslo kino Orbis název Světelné hry Odeon a licenci k promítání filmů v něm o pár let později převzal přívozský odbor Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Po druhé světové válce bylo kino uzpůsobeno promítání širokoúhlých filmů a dostalo nový název Svoboda. K jeho zrušení došlo v roce 1991, když bylo nedaleko odsud zprovozněno nové kino Máj.

V meziválečné době došlo k podstatné změně – od roku 1921 nemohli filmová představení nadále pořádat soukromníci, ale pouze veřejné organizace.

Kosmos promítal první zvukový film. Vesmír byl premiérové kino

Již v roce 1919 tak získala kinolicenci tělocvičná jednota Sokol v Moravské Ostravě, která provozovala v sokolovně na třídě Československých legií a též v sousedním Národním domě kino pod názvem Kosmos, jenž zůstalo i v nové budově vystavěné v roce 1925 na Tyršově ulici.

Moravskoostravský Sokol investoval do stavby kina Kosmos velké prostředky. Projekt budovy tehdy největšího ostravského kina s kapacitou 961 míst připravili architekti František Kolář a Jan Ruby. Foto: Archiv města Ostravy

V roce 1930 se právě zde promítal v Ostravě poprvé zvukový film. Za okupace bylo kino přejmenováno na kino Svět a po roce 1948 pak na Vesmír. V té době už z něj bylo takzvané premiérové kino, což z něj činilo nejnavštěvovanější podnik ve městě.

Jedno z nejstarších ostravských kin přežilo svůj zánik a původnímu účelu slouží dodnes. Na přelomu tisíciletí se však nejdříve stalo obětí digitalizace filmu a nástupu multikin. Poté, co jej od města převzala Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, v něm však bylo obnoveno i promítání filmů v podobě Akademického filmového klubu.

Kino Elektra v Hornickém domě skončilo z hygienických důvodů

V roce 1927 bylo v Hornickém domě v Nádražní ulici otevřeno kino Elektra. Promítat se v něm začalo od Nového roku 1927. Kino Elektra bylo vedle Vesmíru nejvýznamnějším ostravským premiérovým kinem a v době normalizace se v něm, stejně jako ve Vesmíru, konal pravidelně Festival sovětského filmu.

V monumentální budově Hornického domu, vybudovaného v Moravské Ostravě v roce 1923 podle projektu architektů Františka Koláře a Jana Rubého, byl zřízen kinosál Elektra s kapacitou 763 sedadel. Foto: Archiv města Ostravy

Jako jedno z mála ostravských kin fungovalo bez změny názvu až do roku 1991, kdy bylo z hygienických důvodů uzavřeno.

Krátce před vypuknutím druhé světové války vzniklo v Moravské Ostravě v roce 1938 také kino Alfa.

Kino Alfa ve Veleslavínově ulici vzniklo adaptací koncertního sálu sociálně demokratického Lidového domu podle projektu bratrů Čestmíra a Lubomíra Šlapetových. Foto: Archiv města Ostravy

Na počátku nacistické okupace se stalo předmětem germanizace české kinematografie a přešlo do majetku německé filmové společnosti UFA, podobně jako někdejší sokolské kino Kosmos, které v roce 1943 zabavil Úřad říšského protektora a prodal je téže společnosti.

Po válce se kino Alfa přejmenovalo na kino Družbu. Zaniklo v době normalizace přestavbou na kulturní dům, jehož prostor později sloužil jako aula Ostravské univerzity, a dnes je zde společenský sál.

Zimní stadion se měnil v létě na letní kino

Znárodnění kinematografie po roce 1945 se týkalo tří kin v Moravské Ostravě a dvou v Přívoze a jejich počet se další čtvrtstoletí neměnil. Od roku 1949 se také nově vybudovaný zimní stadion Josefa Kotase na čas proměňoval v letní kino. Až do roku 1963 se zde pravidelně konal Filmový festival pracujících, nejmasovější filmová akce v komunistickém Československu.

O představení, která díky festivalu mohlo najednou shlédnout až jedenáct tisíc diváků, byl u diváků mimořádně velký zájem a jejich součástí obvykle bývala i beseda s filmovými tvůrci. Později se festivalové letní kino přesunulo na výstaviště na Černé louce.

Po revoluci vzniklo kino Máj a Minikino

Některá menší kina zanikla na počátku normalizace, ovšem osud řady tradičních kin byl zpečetěn teprve v krizových 90. letech.

Přesto vznikala i kina nová, což byl případ na svoji dobu poněkud naddimenzovaného Máje.

Výstavba kina Máj na sídlišti Jirská se plánovalo již na počátku 80. let, dokončeno a uvedeno do provozu však bylo teprve v roce 1991. Foto: Archiv města Ostravy

Jednalo se o vůbec největší městské kino, jehož dva promítací sály mohly pojmout zhruba 600 diváků. Tato kapacita ovšem nebyla nikdy plně využita a už po deseti letech existence byl provoz kina ukončen. Po rekonstrukci budovy se v ní od roku 2015 nacházejí depozitáře Ostravského muzea.

V roce 1993 vzniklo v předváděcím sále někdejšího Ostravského filmového podniku v ulici Čs. legií oblíbené Minikino a v roce 2007 se přesunulo do současných prostor na Kostelní ulici.

Zpracoval Radoslav Daněk, Archiv města Ostravy