Ostravská zoo musela utratit nemocnou medvědici. Dožila se vysokého věku

V Zoo Ostrava byla ze zdravotních důvodů utracena pětatřicetiletá medvědice. Do Ostravy dorazila už ve svých dvou letech.

Medvědice se narodila 16. ledna 1989 v zoo v polském Gdaňsku. Do roku 2010 samice medvěda ušatého obývala, spolu se svým partnerem, jeden ze starých betonových výběhů uprostřed zoo, který byl na místě dnešního velkého hřiště. Poté byli oba medvědi přestěhováni do nově vybudovaného expozičně-chovatelského komplexu Čitván.

Společnost V ostravské zoo se zabydlel vzácný druh jelena, v přírodě žije jen na Filipínách 08/07/2024

„Byla to pro ně obrovská změna – malý betonový výběh nahradil téměř hektarový lesní výběh, který nabízí mnoho přirozených úkrytů, ale i vodní plochu, která byla především medvědicí ještě před pár lety hojně využívána,“ řekla mluvčí zoo Šárka Nováková.

Prostorný lesní výběr si medvědice užívala téměř 15 let. Společně s medvědy se do těchto prostor přestěhovala i skupina hulmanů posvátných. „Soužití medvědů a opic bylo od začátku bezproblémové,“ uvedla Nováková.

S pokročilým věkem se ale u samice začaly projevovat zdravotní problémy, především pohybového aparátu. Proto musela být utracena. „V přírodě se tito medvědi dožívají sotva 20 let,“ upřesnila mluvčí zoo.

Medvědice ještě ve starém výběhu. Foto: se souhlasem Zoo Ostrava

V Ostravě zůstává samec, narozený roku 1996, který byl do ostravské zoo přivezen po úhynu původního partnera samice v roce 2014.

Situaci v Ostravě zoologové komunikují s koordinátorem Evropského ex situ programu. V zoologických zahradách sdružených v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií žije pouhých pět desítek zvířat, převážná část populace je už poměrně stará. Za posledních 12 měsíců proběhl jediný porod – samice v Zoo Dubaj přivedla na svět dvojčata.

Medvěd ušatý je menší druh medvěda s výrazně dlouhou srstí hlavně na krku a žlutobílou náprsenkou ve tvaru písmene Y nebo V. Vyskytuje se v lesích od Íránu, podél čínských hranic na úpatí Himálaje, přes jihovýchodní Asii až po Korejský poloostrov. V Himálaji vystupuje až do výšky 4300 m n.m. Původní areál rozšíření však byl mnohem větší.

V Červeném seznamu je zařazen v kategorii zranitelný. Hlavní příčinou úbytku je ztráta jeho přirozeného prostředí v důsledku lidské činnosti, jako je stavba silnic, vodních elektráren nebo pytláctví. Největší hrozbou v Číně a jihovýchodní Asii je pak lov a držení živých zvířat pro žluč využívanou v tradiční orientální medicíně.