Ostravský patriot Hynek Tyl: Místo drahých obrazů sbírá start-upy

Narodil se v Ostravě a dodnes je Moravskoslezským patriotem. Vybudoval technologickou skupinu eD group s miliardovými obraty.

I po padesátce zůstává aktivním sportovcem, který bez problémů uběhne devadesátikilometrový Vasův běh za polárním kruhem ve Švédsku a umístí se v první třetině závodního pole. Mohl by si lehnout na pláž a odpočívat, ale potřebuje neustále zaměstnávat mozek a vytvářet nové hodnoty. Hynek Tyl.

Jak jste se vlastně dostal k IT?

Měl jsem štěstí, že když jsem ještě za hlubokého socialismu nastupoval na gymnázium v Ostravě-Porubě, na tzv. „Malou Thälmannku“, právě se otevírala speciální třída, ve které člověk z praxe ukazoval, jak programuje skutečný profesionál. Já už měl předtím doma malý počítač ZX Spectrum, dovezený z Velké Británie, ale to, že jsem narazil na učitele s praktickými zkušenostmi, mě posunulo mnohem dál, oproti všem, kteří se učili pouze teorii.

Učit by tedy měli lidé z praxe?

Je to jedna z věcí, kterou považuji za klíčovou pro rozvoj regionu, a platí to nejen pro byznys, ale i pro kulturu nebo sport. Když se spojí osobnosti, které v regionu něco znamenají, a věnují část svého času mladým lidem, a je jedno jestli ve firmě nebo ve škole, tak se region bude posouvat kupředu. O tom dnes politici a novináři moc nemluví, protože zajímavější jsou pro ně témata typu krachující hutě Liberty.

Co byste tedy našemu kraji doporučil?

Nevěřím modelům, kdy do regionu přijde jedna velká nadnárodní společnost, která má přinést blahobyt. V regionu musí být pyramida velkých, ale i středních a malých firem, a školy, které jsou propojené s praxí. Musí také neustále vznikat nové firmy. Inovace budou přicházet pouze tehdy, když bude v regionu dostatečné množství firem, a zdravé konkurenční prostředí. Dříve se říkalo, že praxe má být až po vysoké škole, ale já tvrdím, že pokud nebude už na střední škole, alespoň pár hodin týdně, budou mladé lidi formovat jen jejich učitelé. Učitel je člověk, který chce naučit, zatímco člověk z praxe řeší konkrétní životní situace.

Co jste se naučil na socialistické vysoké škole?

To byla klasická ukázka, jak by vzdělávání nemělo vypadat. VŠB v Ostravě před revolucí nedokázala získat finance na špičkovou techniku, takže jsme chodili na exkurze do OKD nebo Vítkovic, kde měli originál IBM stroje, protože měli devizové prostředky za vývoz. Zajímavé ale bylo, že to byla aktivita nás studentů, nikoli profesorů.

To je něco, co mnoha dnešním studentům chybí – zvídavost…

Přesně tak, je to o schopnosti prozkoumávat neznámé cesty. Kdybych měl definovat tři základní hodnoty nebo vlastnosti, které jsou z mého pohledu důležité pro úspěšného podnikatele, jednou z nich je právě určitá hravost nebo zvídavost. Nebát se zkoušet nové postupy, a nelámat si hlavu tím, jestli vyjdou nebo ne. Je to o procesu hledání a objevování. Já sám jsem se mnohokrát spálil. Vybudoval jsem řadu úspěšných firem, ale někdy jsme investovali do větve, která se ukázala být mrtvá. Ale ona vlastně mrtvá není, protože každá slepá cesta je cestou zdokonalení nějaké technologie nebo procesů, jen se člověk musí naučit stát nohama pevně na zemi a rozpoznat okamžik, kdy je třeba neúspěšný projekt uzavřít.

Jaké jsou vaše další podnikatelské hodnoty?

Vytrvalost, které jsem se naučil ve sportu. Od mládí se věnuji vytrvalostnímu běhu, do dneška se účastním závodů na běžkách, třeba Vasova běhu ve Švédsku. A stejně tak je to s byznysem, pro mě žádný projekt nikdy nekončí, není to „odtud – potud“. Je to prostě nekonečný běh na dlouhou trať, který mě baví a má nějaké etapy. Což souvisí s třetí hodnotou, které jsem se musel postupem času naučit: týmovou prací. To je něco, co by měly školy vyučovat, ale nedělají to. Dnes je všechno o týmové práci. Pokud si kolem sebe nevybudujete tým, tak nebudete úspěšní, ani v byznysu, ani ve sportu.

Jak byste popsal vaši preferovanou firemní kulturu?

Firmy v naší skupině eD group, kterých je k dnešnímu dni přes patnáct, nemají úplně jednotnou kulturu, protože vznikaly různě, a některé jsme koupili. Podařilo se nám ale vybudovat nadstandardně úspěšný holding, což v českých poměrech není úplně běžné. Hodně podnikatelů skončilo tím, že vybudovali jednu úspěšnou firmu, ale nedokázali ji replikovat. My dnes nejsme ani punkovým stánkem s hot-dogy na rohu ulice, ale ani byrokraticky sešněrovanou nadnárodní korporací. Jsme českou firmou s českými vlastníky vybudovanou z českého kapitálu. Máme na jedné straně společná pravidla a jasně definovaný směr, ale na druhé straně necháváme lidem volnost, prostor pro iniciativu a důvěřujeme jim. Jednoduše řečeno, víme, že kdyby je nebavilo chodit do práce, nebudou podávat dostatečně dobrý pracovní výkon, a tratit na tom budeme všichni dohromady.

Říkáte český kapitál. Vy jste vlastně nikdy nic neprivatizovali, a celou skupinu vybudovali doslova z nuly. Jak se vám to podařilo?

Souvisí to ještě se čtvrtou vlastností, kterou je odvaha. Všímám si, že v našem regionu žije spousta mladých lidí s vynikajícími nápady, ale často se do podnikání vůbec nepustí, protože jim chybí odvaha nebo sebevědomí. Škola nebo situace v rodině jim v tomto ohledu příliš nepomůže. My jsme začínali tak, že jsme na začátku devadesátých let z Německa vozili software a později počítače. Ale mým cílem bylo od počátku vytvořit udržitelný systém, nikoli rychle zbohatnout na velké marži. Takže my jsme zajeli za konkrétním dodavatelem, a ptali se ho, odkud má ten software a počítače, a jak ten systém funguje. Za měsíc už jsme byli u dodavatele, výrobce, a domlouvali se přímo s ním. Zatímco naši kolegové v prvních letech po revoluci rychle zbohatli, a pak se z trhu pomalu vytratili, my jsme vytvořili systém distribučního byznysu, který nás živí dodnes a neustále se rozvíjí.

Tímto způsobem jste vlastně změnili český trh.

V tomto ohledu jsme skutečně průkopníky. Udělali jsme malou revoluci – roztrhli jsme řetězec dodavatele a navazujících služeb pro integrátora. Stali jsme se velkým distributorem, který dodává IT produkty svým partnerům, kteří teprve chodí do podniků a jednotlivé technologie implementují. Byli jsme také první, kteří v regionu přišli s cílenou moderní logistikou. Napsali jsme software, díky kterému jsme věděli, kde přesně ve skladě leží konkrétní zboží, a který optimalizoval jeho uložení. A za třetí, vybudovali jsme základy českého e-commerce: dnešním velkým hráčům na trhu, jako jsou ALZA.cz nebo TSBOHEMIA, jsme ukázali, jak efektivně může fungovat e-shop B2B, a to, co my stále děláme pro své obchodní partnery, oni dnes nabízejí ve velmi vylepšeném řešení koncovým uživatelům.

Takže jste vlastně po baťovském vzoru vyrazili do světa a správně identifikovali, co v něm funguje?

My jsme vždycky razili heslo, že se sice můžeme inspirovat, ale každá firma je originální a nikdy nic nelze zkopírovat na sto procent. Vždycky z toho nakonec musíte postavit vaše individuální řešení. Představte si, že dostanete kostky lega, ale ve výsledku postavíte něco úplně jiného, a v tom právě spočívá tvůrčí práce podnikatele.

Foto: Petr Hrubeš

Klíčové bylo, že jste chtěli podnikat dlouhodobě?

Ano, inspirovali jsme se v zahraničí, a chtěli podnikat dlouhodobě. Spokojili jsme se s nižší marží a poskytovali kvalitní službu prodejcům i jejich zákazníkům. V devadesátých letech vznikly stovky podobných firem, ale dnes už, v naší velikosti, není žádná z nich ve vlastnictví původních majitelů. My jsme unikát i proto, že jsme v distribučním trhu zůstali 34 let, a navíc se dopracovali k technologické skupině, která už nedělá jenom distribuci, ale vytváří vlastní software a poskytuje marketing partnerům.

Můžete prosím uplynulou třetinu století rozdělit do nějakých fází vývoje, ze svého osobního pohledu?

Vidím tam čtyři fáze: divoké začátky a hledání cesty, "vytunění“ vnitřních procesů firmy, budování skupiny a investiční aktivity a podpora start-upů.

V devadesátých letech jsme vybudovali distribuční byznys. Po roce 2000 jsme se rozhodli diverzifikovat riziko a založit technologickou skupinu eD group. Od roku 2018 jsme podnikatelskou a investiční skupinou, která umí i proces akvizice firem a zakládání nových start-upů.

To souvisí se zmiňovanou odvahou?

Pokud se náš kraj má zvednout, musí neustále generovat určitý počet lidí s odvahou. To nezmění politici, ani školy jako instituce. Je to o určitém množství lidí s odvahou, kteří v tom regionu žijí, a mají ochotu se o svou zkušenost dělit. Jestliže někdo odvážně jde za svým snem, můžete ho podpořit. Mně třeba pomohl zmiňovaný učitel programování, který říkal: když budeš mít tři nápady, můžeš se rozhodnout, který z nich je nejlepší. A pak to naprogramuješ. Ale když nebudeš mít žádný nápad, nepomůže ti vůbec nikdo. On tím vlastně říkal: měj odvahu na začátku vymyslet několik třeba i bláznivých nápadů. Pak je můžeš v dalším kole verifikovat. Celý byznys je o hledání správné cesty, a samozřejmě také o vytrvalosti, aby vás neodradila hned první překážka.

Vy jste byl odvážný už v dětství?

Já si myslím, že do jistého věku jsem byl právě trochu zakřiknuté dítě, svázané tehdejším systémem. Pomohly mi až úspěchy na vysoké škole a ve sportu, ale byly to malé úspěchy. Nikdy jsem v té době nedosáhl něčeho převratného. Nicméně dílčí úspěchy mi zvyšovaly sebevědomí posouvat se dál. A nakonec jsem s kolegou ze školy hned po revoluci začal podnikat. My jsme tehdy založili historicky třetí akciovou společnost na Severní Moravě. A byli jsme tak cílevědomí, že jsme už do tří let měli zmáklé všechny základní procesy ve firmě. Od začátku jsme věděli, že ještě nevíme, jak to uděláme, ale víme, čeho chceme dosáhnout.

Zatím jsme se dívali do minulosti, vy jste ale cílevědomý vizionář, který rád běhá dlouhé tratě. Jak vidíte budoucnost vaší branže, a jak byste se chtěl osobně podílet na její další proměně?

Chtěl bych udělat určitou revoluci obchodního procesu. Dnes existují obchodní organizace a digitálně marketingové firmy. Mou dlouhodobou neutuchající vizí zhruba od roku 2018 je dostat do skupiny takové startupy a takové firmy, které by mi pomohly vytvořit Obchodní organizaci 2.0. Říkám jí tak po vzoru Průmyslu 4.0. Bude propojením klasického vztahového byznysu, automatizovaných procesů obchodu, a zároveň kvalitního digitálního marketingu. Jedná se o propojení více oborů do jednoho. Ve škole se některé předměty učí tzv. multioborově, kdy se třeba prolíná biologie s fyzikou. Podobně se bude proměňovat moderní obchodní organizace. Díky nástupu umělé inteligence, nových marketingových kanálů a softwaru, se spousta věcí zautomatizuje. A tam je naše vize, že chceme dodávat tohle všechno dohromady, abychom výrobcům i prodejcům zajistili co nejlepší podmínky. Takovou širokou ambici tady zatím nikdo na trhu nemá, a když hledám nové startupy, chci, aby dobře zapadaly právě do celkového konceptu této vize.

To znamená, že pro výrobce, třeba tiskáren, uděláte nejen plošnou kampaň, ale dokážete se zaměřit na konkrétní segmenty trhu podle aktuálního chování spotřebitelů?

Ano, ale ještě mnohem více. Nedávno jsme do skupiny eD group přidali vzdělávací agenturu Pumpedu, protože někdy se třeba stává, že úspěch produktu závisí na správném proško­lení prodejců. I to je součást naší vize Obchodní organizace 2.0. V podstatě vytváříte nedobytný ostrov, na kterém jsou k dispozici všechny základní služby, které už nemusíte outsourcovat.

S tím ostrovem jste mi nahrál, protože jsem slyšel, že se vás lidé ptají, proč si vlastně nekoupíte nějaký ranč nebo ostrov, a nepřestěhujete se tam.

Já už jsem z hlediska standardních životních potřeb za 34 let podnikání finančně zabezpečený, ale potřebuji prostě neustále zatěžovat svůj mozek budováním něčeho nového. Jako někdo sbírá obrazy nebo drahá auta, já prostě sbírám nebo vytvářím start-upy.

Dokážete vybrat příklad nějakého úspěšného a neúspěšného start-upu?

Příklad neúspěšného projektu je náš IT parťák, který měl nabízet kvalitní podporu malým firmám, které nemají vlastní IT oddělení. Myšlenka je skvělá – nemám IT oddělení, jsem malá firma, zaplatím paušál, a někdo mi bude dělat podporu. Ale na druhé straně v období, kdy jsme s tím začali, příliš rychle vzrostly ceny IT specialistů a trh ještě nebyl ochoten platit takové peníze za hodinovou sazbu, takže se ukázalo, že se projekt nemůže dostat do zisku bez enormně velkých investic.

Naproti tomu máme projekt, který se jmenuje mwork 365, který pomáhá podnikatelům řídit lidi v terénu. Máte četu, která instaluje fotovoltaiku, máte lidi, kteří jezdí opravovat transformátory, a vy z pozice dispečera můžete rovnou do mobilu nebo tabletu přidělovat práci. To byla trefa do černého. Ukázalo se, že takový produkt se podnikatelům hned zaplatí, protože začnou mít přehled, kde jsou jejich lidi, mohou digitální formou předávat zakázky. Zákazníci bez jakékoliv reklamy organicky rostou, protože si o tom firmy mezi sebou říkají. Stejný případ je E LINKX, kde řešíme software pro modulární logistiku.

Dá se dopředu nějak odhadnout, který projekt bude úspěšný?

Je k tomu třeba trocha intuice, i trocha štěstí. A samozřejmě, když se nedaří, chce to najít odvahu projekt nejen včas ukončit, ale také vzít si z něho to dobré. V podnikání vždy hraje roli určitá míra štěstí, ale také připravenost, že když se nějaká příležitost objeví, tak ji musí člověk hned využít, musí po ní jít tvrdě a dostat ji v reálném čase na trh, protože jinak to udělá někdo jiný.

Vy jste se na začátku 21. století na pár let přestěhoval s celou rodinou do Ameriky. Proč?

Viděl jsem okolo sebe, že většina podnikatelů se nedokáže od své firmy odtrhnout. Zároveň jsem měl v mládí problém naučit se anglicky, a tak jsem se, když mi vyrůstaly malé děti, rozhodl, že jim dopřeju, aby se anglicky naučily v zahraničí. Dal jsem si od podnikání určitou pauzu, což mě nabilo energií. Amerika mi dala nový pohled na byznys, protože oni jsou v podnikání mnohem přímočařejší. Na začátku mají odvahu něco rychle rozjet, ale když to nejde správným směrem, zase to rychle utnou. Což je velká nevýhoda nejen Česka, ale i Evropy. My máme strašný sklon věci zakonzervovávat. Když tudy cesta nevede, je třeba rychle se vydat jinou cestou. A tam se ve mně začala rodit myšlenka, že jednoho dne bych chtěl vstoupit do startupového světa. Amerika byla taková prodloužená, ale nesmírně inspirativní dovolená. A pomohla mi získat určitý odstup od vlastních firem. Někdy říkám, že jsem se od nich trochu „odmiloval“.

Jste patriot? Jakou má pro vás váhu to, že jste původem z Ostravy-Poru­by a nyní bydlíte za Ostravou?

Obrovskou. Už jsem dostal spoustu nabídek, abych bydlel na různých lukrativních adresách po Evropě nebo v Praze, ale nikdy jsem se k tomu neodhodlal právě proto, že já beru Moravskoslezský kraj jako svérázný, ale můj. Já z něho vycházím a myslím si, že má svou vnitřní sílu a žijí tady strašně zajímaví lidé, kteří když překonají úvodní překážky, dokážou být velmi úspěšní.

Vy jste úspěšný podnikatel, ale kromě start-upů podporujete také děti a sportovce.

Obrací se na nás spousta zájemců, takže jsme naši podporu museli nějak ohraničit. Řekli jsme si, že budeme pomáhat dětem, a protože jsem původem sportovec, tak také podporuji dálkové běžecké lyžování, v současné době se jedná o eD system Vltava Fund team.

Foto: se souhlasem Hynka Tyla

Zkuste nám prosím na závěr představit pár nových trendů, které nás čekají z hlediska technologického rozvoje.

První trend je, že bude mnohem méně programátorů a více lidí znalých principů programování a oboru, ale orientovaných na potřeby zákazníka. To se změní díky umělé inteligenci, která už dnes umí jednodušší programy vytvářet sama. Dalším trendem, který se dotkne všech, budou hybridní modely, které dynamicky rozdělí výpočetní výkon mezi lokální stanici, cloud nebo jakoukoli specializovanou výpočetní jednotku, jako jsou třeba kvantové počítače. Podniky je vůbec nemusí vlastnit. Oni se prostě jenom propojí na určitá datová centra, která tuto službu budou nabízet. A tohle je nová dovednost, kterou se organizace budou muset naučit. Třetí trend je spojen se změnou demografie a stárnoucí populací, kvůli které bude třeba zvýšit počet typů ovládání a rozhraní. V dnešní době je vše cíleno jen na jednu skupinu obyvatel.

Co kyberbezpečnost, je to téma budoucnosti?

Je to šílené téma! Byl jsem na nejmenované schůzce banky se čtyřiceti velkými organizacemi našeho kraje, a jen zhruba polovina manažerů si plně uvědomovala aktuální rizika. Kybernetické útoky přitom rostou rychleji, než si společnost zvládá uvědomovat. Největším problémem bezpečnosti organizace jsou její vlastní zaměstnanci, protože když oni nedodrží základní principy bezpečnosti, dokážou zbourat i to nejlepší technické řešení. Zaměstnance je nutné systematicky vzdělávat, a to ideálně nějakým efektivním způsobem, ne nudnými přednáškami ve stylu BOZP. Proto v této oblasti připravujeme ve spolupráci s naší vzdělávací agenturou Pumpedu kybernetický trénink pro řadové zaměstnance, jehož inovativní přístup spočívá v tom, že konkrétní situace prožívají a nacvičují ve virtuální realitě.

Kam dále bude kráčet technologická skupina eD group?

Chceme pomoci dalším firmám, aby se rozvíjely a spolu s nimi i Moravskoslezský kraj. Zároveň je naším cílem překročení hranic regionu, a růst dále do Evropy. Chceme být silnou a stabilní evropskou technologickou skupinou, s kořeny u nás. V oblasti podpory sportu chceme posunout náš lyžařský tým, aby se stal nejlepším neskandinávským týmem v seriálu Ski Classics. Jinými slovy, nechci kráčet, stále chci běžet!