Filmové návraty
30/11/2019 Martin Jiroušek

Ostravský příběh Jiřiny Bohdalové. Učitelka z Matiční tu prožila svou první velkou lásku

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.

Jiřina Stašová, Bohdalová nebo Brzobohatá? I takto by se mohla podepisovat jedna z nejobsazovanějších hereček v éře poválečné české kinematografie.

V březnu si Jiřina Bohdalová převzala na festivalu Febiofest cenu Kristián za celoživotní přínos kinematografii. Ačkoliv je narozena v roce 1931, kdy už se plně rozjel vynález zvukového filmu, podle některých zdrojů (například https://magazin.aktualne.cz/ ) „na scénu vstoupila už jako dítě v němých filmech.“

Je to značně přehnané tvrzení, protože film byl jen jeden a rozhodně nebylo v záměru tvůrců jej ponechat němým. Jednalo se o hraný snímek Pižla a Žižla na cestách (1937) a dle reklamy to měla být: „mluvená groteska s českou Shirley (Temple)“.

Americký slavný vzor posloužil právě pro šestiletou Jiřku, nebo spíš pro tvůrce, kteří ji tak viděli - hrála holčičku, která pomůže dvěma tulákům. Dochovala se ovšem jen část v němé a nesestřižené podobě, takže těžko odhadovat jaký by byl celkový výsledek.

Následovaly i další filmy, ale všechny už zvukové, zejména pak její raná příležitost uplatnit se jako tanečnice v propagandistickém velkofilmu Kádara a Klose Únos (1952).

Tvůrci využili možnosti, že se Jiřina Bohdalová usadila v Ostravě, anebo spíše ona si všimla, že nemusí jezdit daleko do Prahy. Pokud se ovšem její taneční kreace nenatáčely přímo v Barrandovském studiu.

O pár let později udělala tato posléze jedinečná hlasová dabérka svou první zkušenost tohoto druhu, když v jiném „ostravském“ celovečeráku poprvé namluvila postavu na plátně hraného snímku. Bylo to opět dobově poplatné drama Život pro Jana Kašpara (1959).

Zlé jazyky tvrdí, že paní Jiřina je spíše herecký antitalent, a ani ve skutečnosti to tato pražská rodačka neměla lehké. Například na DAMU ji přijali až na potřetí.

Mezitím už učitelovala na základní škole v Ostravě, kde se uchytila hned po maturitě. Dokonce ještě stihla brigádničit na stavbě Nové huti Klementa Gottwalda.

I tehdy, když už měla DAMU za sebou, a přestože si ji totiž všiml po absolvování DAMu samotný velikán Jan Werich, aby ji získal do souboru Divadla ABC, paní Jiřina šla opět za hlasem svého srdce.

Tím nebyla ani tak Ostrava, jako její tehdejší ostravská láska Břetislav Staš. Společně mají jedinou dceru a to rovněž proslulou herečku Simonu Stašovou (1955). Mezi její důvěrně známá ostravská místa tak kromě centra přibyla i Ostrava-Poruba, kde jednu dobu bydleli.

Ještě než Jiřina Bohdalová zazářila v desítkách nezapomenutelných filmů: například Bílá paní, Světáci, Ucho, jako dabérka se prosadila například ve večerníčcích, kdy uplatnila svůj charakteristický hlas, načerpala ostravské ovzduší. Možná se ji usadilo i na plících, protože v úplně prvních filmech její mluva zní ještě čistě.

Každopádně herečka, která se posléze rozvedla a provdala za slavného Moravana Radka Brzobohatého, se jako učitelka zapsala do duší dětí jedné ostravské generace ještě před svou kariérou.

Konkrétně učila na základní škole Matiční 18 a posléze přešla na ZDŠ na Zelené ulici poblíž bývalé kolonie Šalamouna. Nedaleko míst, kde se natáčely některé scény z komunistické hornické komedie Kotrmelec z roku 1961.

Ovšem to už paní Jiřina neučitelovala, protože za katedrou ji děti mohly vídat jen v letech 1949 až 1952. A najdou se i tací, kteří zase opačně prohlašují, že na rozdíl od herečky jako učitelka nestála za moc.

Ideální by bylo najít místní pamětníky, kteří v uvedených letech navštěvovali obě základní školy a možná měli to štěstí být právě u toho, když je Jiřina Stašová tehdy právě volala k tabuli.

Její příznivci po nepřehlédnutelné herecké stránce se naopak mohou donekonečna opájet skutečností, že zazářila v dobově poplatných komediích i takzvaných trezorových snímcích.

Pro řadu z nás ovšem zůstane lehce strašidelným hlasem z půvabných seriálů pro děti, například Malou čarodějnicí, Rákosníčkem, Pohádkami z mechu a kapradí nebo tím pišišvorem O skřítku Racochejlovi.

Kromě řady ocenění dostala v roce 2013 od prezidenta Miloše Zemana Medaili za zásluhy.

Autor je filmový kritik a publicista

Sdílejte článek