Ostravu ovládly loutky. A koberec. Začal festival Spectaculo Interesse

Loutky! Každý z nás měl jako malé dítě, a kdekdo i dodnes, rád loutkové divadlo či loutkové filmy. Hrdinného Kašpárka, Spejbla, Hurvínka a Máničku, ale i děsivého loutkového Krysaře. Teď přijela spousta loutek a loutkových představení do Ostravy. A berou mnoha návštěvníkům dech.

Včera totiž v Divadle loutek, ale i na dalších scénách v Ostravě, začal mezinárodní soutěžní festival loutkových divadel Spectaculo Interesse. A nabízí až do pondělního večera pěknou řádku špičkových a úspěšných her a představení jak pro děti, tak pro dospělé. A není to pastva jen pro diváky festivalu. Dnes například budou vod 16.30 hodin po Masarykově náměstí chodit dinosauři ze Ztraceného světa, úspěšného kusu Jihočeského divadla, který uvádělo na Otáčivém hledišti Český Krumlov. Největší z nich prý měří pět metrů.

V hlavní roli fantastický kouzelný koberec

Veselé slavnostní zahájení festivalu patřilo představení švýcarskému souboru L’ATELIER DE L’INVENTEUR nazvanému Carpet Diem a – kobercům. Většímu a malým, ale hlavně neuvěřitelně kouzelným. Jediná postava představení, oděná jen do roušky fakíra, dokázala z koberců vytvořit v sedmdesáti minutách fyzicky náročného doslova cokoliv – fantaskní, mluvící a publikum bavící tvory, různá zvířata, různé děje a světy. Výtvory a výjevy s koberci probouzela u publika fantazii, a to kombinací pantomimy i varietních vystoupení. Však také obdivuhodně fyzicky neúnavného průvodce dechberoucím světem představivosti a stvořitele úžasných vizí publikum zahrnulo na konci aplaus.

Foto: Roman Polášek

Neoficiálně však loutkový festival začal už včera dopoledne dvěma školními představeními kusu Straka, která kráká francouzského souboru Les Art Dics na alternativní scéně Divadla loutek. Po „kobercovém“ show a třetímu v pořadí představení Straky, která kráká, vystoupila ve vyhřívaném stanu polská Kapela Lipka a včerejší den vyvrcholil ve 21 hodin v Dolní oblasti Vítkovic tísnivým představením Diktatura ruského souboru AKHE, který působí v exilu.

Stačí tak málo. Jeden komik a jeden koberec

Redakce Magazínu PATRIOT se po dohodě s Divadlem loutek Ostrava rozhodla využít při sledování dění na festivalu názory a reflexe mladých lidí, kteří celý festival v Ostravě bedlivě sledují. Například Kateřina Pelikanová viděla kus Carpet Diem takto: „Ze začátku se zdálo, že se bude před našimi zraky odvíjet dialog mezi mužem a koberci. Za chvíli se koberec stává třeba pouhou oponou. Muž promluvil o anatomii mozku a o mozečku, který je zodpovědný za naše pudové reakce. Člověk s ním laškuje, útočí na něj, brání se mu... Poté autor využije koberce jako nástroj k vyjádření mnoha významů. Viděli jsme i dualitu koně a jezdce. Historické putování od vzniku života přes Krista až po velkou válku se povedlo a myslím, že mile i děsivě vystihlo lidství a jeho konec. Koberec ale vyplivl člověka znovu – nezlomného a připraveného na to, dopovědět příběh,“ podělila se o své dojmy Kateřina Pelikanová.

Foto: Roman Polášek

Emma Kováčová hodnotí Carpet Diem takto: „Stačí tak málo. Jeden komik, jeden koberec, jedna fantázia. Nespútaná hra plná absurdít, ktorá milo aj nemilo vyruší hranice a limity ľudskej predstavivosti.. Pár kobercov perzského pôvodu - psy, pštrosy, kone, filozofi, starí profesori, vládci, stvoritelia, monštrá…,“ podělila se Emma Kováčová a své pocity ze dechberoucí hry.

Carpet Diem stírá hranice mezi novým cirkusem, fyzickým divadlem a tancem

Ana Nežmach popsala úvodní představení takto: „Představení jemně a zároveň neústupně stíralo hranice mezi novým cirkusem, objektovým divadlem, fyzickým divadlem a tancem. Pohybovalo se mezi těmito formami s lehkostí, občas nechalo promluvit і slovo, a plynule přecházelo оd hravého humoru k okamžikům dechberoucí krásy,“ viděla Ana Nežmach zahajovací kus Carpet Diem.

Michela Cingelová viděla Carpet Diem takto: „Bežný predmet, s ktorým sa stretávame dennodenne otvára brány fantázie. Dovoľuje veriť a tvoriť, ale zodpovednosť za svoje sny a túžby necháva v rukách diváka. Smiech strieda ticho a vňom možnosť ponoriť sa do vlastnej fantázie. Performer svojim telom ponúka a otvára divákovi možnosti byť tvorcom.“

Ať už jdeš lesem nebo loukou, zpomal a užij si to

Všichni mladí pozorovatelé byli i na některém z představení Straka, která kráká. Přinášíme jejich postřehy: „Čas se neztrácí – spojení připomínající nám, že i celoživotní cesta lesem není ztrátou času. A říká nám, abychom před tou cestou, ať už jdeme lesem, nebo loukou, zpomalili a nezapomněli si ji opravdu prožít. Straka byla jemným pohlazením po tváři. Krásná poetika spolu s rytmem a melodií tvořily pohádkovou atmosféru. Působivé byly i vábničky ptáků, zvuky malých zvonečků a hudební nástroj složený ze spousty hřebíčků a jedné padající kuličky,“ líčí Kateřina Pelikanová.

Emma Kováčová: „Atmosféra jesenného popoludnia u francúzskej babičky.. babička spieva, tancuje, čaruje.. svietiace kvety, pierka, veľa času s vlastným časom a strakou... Babička hovorí “dajme si čas prežiť svoj čas”. A ja hovorím ďakujem za seba aj všetkých usmiatych divákov, ktorí by si možno takú babičku priali mať sem - tam doma.“

Michaela Cingelová: „Nechať sa nachvíľku unášať a dovoliť si ponoriť sa do kúziel bábkového divadla asi tak by som zhrnula druhé predstavenie festivalu. Dá sa čas strácať? Plynie prirýchlo? Ži. Kráčaj lesom, nachádzaj sa a strácaj. Dovoľ si spomaliť. Čas plynie, ale nestráca sa.“

Ušanky, šavle, kozáci, hvězda a - Putin

Tísnivým, přesto spektakulárním zážitkem bylo pozdně večerní představení Diktatura. Ondra Vlachý k němu říká: „Inscenaci jsem vnímal docela univerzálně. Ale vědomí, že jsou performeři z Ruska, udělalo dost. Mimoto byly v inscenaci velice konkrétní gesta a symboly, které Rusko zmiňovaly. Ušanky, šavle, stereotyp kozáků, hvězda a zejména pak projekce Vladimira Putina,“ popisuje.

Diktaturu v inscenaci vnímal jako již značně rozkročenou, živou a fungující. „Diktaturu, která už nepotřebuje diktátora, protože režim je absolutně a spolehlivě obsažený v populaci, která je naprosto připravená utlačovat a nechat se utlačovat. Ochotná precizně vykonávat činnosti, byť třeba působí naprosto nesmyslně. Nebo smysl i postrádají,“ zamýšlí se mladý muž.

Foto: Roman Polášek

Nejdůležitější aspekt přijetí diktatury se však podle něho vyjevil v závěru inscenace: „Šíření. Zboření stěn, které drží diktaturu a ideologii uvnitř, tanec na nově vybudované pentagramoidní hvězdě pod disko koulí, který láká a zve okolí do iluzivního ráje, jež je nově přístupný světu se zbořenými stěnami. A posléze ultimatní překročení hranice jeviště a hlediště a předání pěny divákům, která v sobě obsahuje vše, co je potřeba k vnějšímu zahoření a rozšíření diktatury,“ popisuje Ondra Vlachý a dodává, že hudba, light design a voda v divadelním představení spolu vytvářely unikátní atmosféru sovětského fever dreamu.

Festival dnes uvede Nude, Kosmos a Vyrobím díru, abych z ní mohla čouhat

A Ana Nežmah k Diktatuře dodává: „Zatímco Carpet Diem bylo intimní, Diktatura působila jako vizuální a zvuková detonace. Nevycházela z děje ani lineární dramaturgie, ale z metafory a symbolu. S odvahou a ironií zesměšňovala autoritářství і současnou světovou politickou situaci. To, že se umělci nebáli přihlásit ke svým politickým tělům – a tuto vzdorovitost otevřeně vystavili na jevišti – bylo stejně silné jako samotné obrazy. V době, kdy je mlčení často bezpečnější, působil jejich jednoznačný postoj jako úleva a nutné gesto,“ popisuje Ana Nežmah vrchol prvního dne festivalu Spectaculo Interesse, hru Diktatura.

Spectaculo Interesse pokračuje až dо 6. října a nabízí pestrou paletu současného loutkového, objektového a fyzického divadla z celého světa. Dnešní program zahrnuje v 15 hodin například představení Nude souboru Kukaracha na Slezskoostravském hradu, hru Vyrobím díru, abych z ní mohla čouhat na scéně Komůrka v 16.15 hodin, představení Kosmos оd souboru ODIVO na Alternativní scéně v 17.30 hodin a večerní představení A As Animal kanadského souboru Projets de l’Ombre na Hlavní scéně Divadla loutek Ostrava v 21.30 hodin.