Pamatujete? Festival Colours of Ostrava začínal před dvaceti lety na Stodolní a Černé louce

​Do dramatických kulis ostravské industriální oblasti Dolních Vítkovic se každoročně sjíždějí desítky tisíc lidí na největší příděl hudby rozličných žánrů na jedné akci v ČR.

Své brány tu otevírá multižánrový a multikulturní festival Colours of Ostrava, který svou hudební i jinou barevností už 20 let zviditelňuje "černou" Ostravu na mapě Evropy. A to není nadsázka, protože například v roce 2016 zařadil britský deník The Guardian ostravský festival mezi deset nejlepších letních hudebních festivalů roku.

A letos, po vynucené dvouleté přestávce, způsobené pandemií covidu-19, slibují jeho pořadatelé zatím programově nejbohatší ročník.

"Hledám hudbu s poselstvím a ukazuji lidem krásu. Toho si vážím, a to mě u nich drží. Je to můj splněný sen," tvrdí ředitelka festivalu Zlata Holušová. A v duchu svého motta "neuzavírat se žádným vlivům a nestanovovat si žádné hranice" každoročně kvůli Colours podniká cesty na zahraniční festivaly a veletrhy a jedná s muzikanty a producenty.

Za 20 let existence prošla její přehlídka mnoha změnami. Zpočátku byla spíše prezentací neznámých jmen, postupně začala vozit i hvězdy. A také její žánrový záběr se postupně rozrůstal na kvalitní jména z oblasti jazzu, world music, rocku, popu i alternativy. Postupně přibyl také doprovodný program - divadla, workshopy, diskuse a filmy. Už několik let je součástí festivalu také mezinárodní diskusní fórum Meltingpot, kde letos vystoupí třeba známý ledový muž Wim Hof nebo bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.

Za tím vším jezdí do moravskoslezské metropole každoročně zástupy lidí - z původních 8000 návštěvníků až k maximálním 43.000 v roce 2015, poté počty opět trochu poklesly a festival je přestal zveřejňovat. A z původní ostravské Stodolní ulice se přehlídka přestěhovala na Slezskoostravský hrad, až se posléze definitivně zabydlela v Dolních Vítkovicích.

Na prvním ročníku festivalu, který začal 12. července 2002, se ve slavné Stodolní ulici a na Černé louce na šesti scénách představilo 50 kapel.

Program úplně prvního ročníku festivalu. Foto: Colours of Ostrava

A už na třetím ročníku hrály a zpívaly zahraniční hvězdy Bob Geldof, Natacha Atlasová a Rachid Taha v novém prostředí Slezskoostravského hradu.

V roce 2006 se časový plán akce rozšířil čtyři dny a 16.000 návštěvníků si poslechlo mimo jiné Roberta Planta a skupinu Värttina. Počty festivalových hostí stoupaly a v roce 2008 překročily hranici 20.000. Těm zpívali Sinéad O´Connorová, Goldfrapp či Happy Mondays, v následujících letech se na festivalových scénách představili také David Byrne, Michael Nyman Band, Stereo MCs či Morcheeba.

V roce 2011 Colours poprvé doprovodil Festival v ulicích, který oživil samotné centrum Ostravy hudbou, divadly i stánky. O rok později se přehlídka přesunula do unikátního prostředí Dolních Vítkovic - bývalého areálu hutí, dolů a železáren. Již 29.000 návštěvníků tu shlédlo přes 200 kapel, divadel, filmů, diskusí a workshopů. V roce 2013 poprvé celou za dobu konání festivalu ani jednou nepršelo a přijeli Sigur Rós a Jamie Cullum.

V roce 2014 se návštěvnost vyhoupla na celých 40.000 návštěvníků, kteří si mimo jiné vychutnali vystoupení Roberta Planta či francouzské zpěvačky ZAZ, plus dalších 200 programových bodů. A další dva ročníky nabídly až 350 programových bodů na dvaceti scénách, včetně hvězd typu Björk, Kasabian, Underworld či Thievery Corporation. V roce 2016 přichystal festival poprvé mezinárodní fórum Meltingpot. A o rok později bylo v areálu Dolních Vítkovic poprvé vyprodáno, festival přivezl písničkářky Lauru Mwulu, Norah Jonesovou či LP, a skupiny Imagine Dragons nebo Midnight Oil.

Na dosud posledním, osmnáctém ročníku v roce 2019 si návštěvníci poslechli celkem 130 kapel z 31 zemí světa, mimo jiné skupiny The Cure, Florence and The Machine a zpěvačku ZAZ. Potom se festival musel na dva roky odmlčet kvůli opatřením na zvládnutí pandemie covidu-19. Ale letos si to podle ředitelky Holušové všecko bohatě vynahradí. Letošní program nabídne kromě spousty muziky třeba i divadelní inscenaci o zpěvačce Věře Špinarové. A také ukrajinskou kapelu Balaklava Blues, jako hold všem, kteří bojují za Ukrajinu.

"Snažíme se přivážet hlavně hudbu, která baví nás. Mix těch rozličných kapel vzniká hlavně díky našemu cestování. Většinu pozvaných kapel jsme někde viděli a slyšeli na vlastní oči. Teprve když nás něčí koncert ohromí, tak do toho jdeme,“ prozrazuje o dramaturgii celé akce ředitelka festivalu Zlata Holušová. Pro ni a pro její tým představuje festival celoroční práci, kterou popisuje takto: "Je to jako písečná mandala. Celý rok ji pečlivě, zrníčko po zrníčku, skládáte. Pak vaši práci rozfouká vítr. Vy stojíte znova na zelené louce a připadáte si tak trochu prázdní." Barvy je ale pak třeba ještě "dočistit," sepsat zprávy pro partnery a dořešit jejich ekonomické aspekty. Až do září je co dělat. A pak se začíná znova.