Nejnovější zprávy: ​Studenti z gymnázia v Bílovci mají kromě psychologa už i svého právníka ​V Ostravě-Jihu již ví, jak rozdělí 7 milionů korun na nápady obyvatel

Kultura

Pamatujete? Před 60 lety byl otevřen dům kultury Akord

​Nejstarší dům kultury v moravskoslezské metropoli, který stojí v lokalitě Ostrava-Zábřeh, letos slaví 60. narozeniny. Akord a Magazín PATRIOT připravili seriál, který šedesát let provozu tohoto kulturního stánku připomene.

Podoba domu kultury po dostavbě v roce 1959. Foto: Archiv

Jak to bylo s domy kultury (nejen) v Ostravě v 50. - 60. letech?

Dům kultury Akord s adresou náměstí Slovenského národního povstání 2012/1 v Ostravě-Zábřehu uprostřed sídliště v sousedství Bělského lesa představuje jeden z příkladů kulturních domů, vzniklých v rámci výstavby ostravských sídlišť v průběhu 50. let minulého století.

Jednalo se dokonce o první velký kulturní dům tohoto typu na Ostravsku, slavnostně otevřený na sklonku 50. let, konkrétně 22. února 1959. Teprve počátkem 60. let následovaly další obdobné stavby.

Kulturní domy byly budovány jako centra kulturního a uměleckého života. Zároveň měly sloužit ke kontrole a k ovlivňování společenského dění ze strany státu a komunistické strany.

Základem zmíněného dohledu se stala oficiální ideologická pravidla nastavená komunistickou stranou a zásady marxismu-leninismu, spojená s normotvornou rolí kultury v české společnosti. To se projevovalo především v ideologickém životě, v práci určité části aparátu obdobných zařízení a v programu.

Paralelně s tím se ovšem odehrával skutečný kulturní a umělecký život, který si nacházel specifické formy, často s pozoruhodně komplikovaným a zašifrovaným obsahem. Vedle oficiální kultury a umění totiž v Československu až do roku 1989 existovala neoficiální, tedy alternativní kultura a umění.

Zvláště v některých obdobích se vzájemně prolínaly, takže alternativa využívala zázemí oficiálních institucí, snažících se vtáhnout do oficiální kultury i dosud opomíjené žánry a osobnosti. V případě života kulturních domů tomu tak bylo především v druhé polovině 60. let a pak na sklonku 80. let minulého století, kdy se společnost obrozovala a kdy ideologický dohled slábnul.

I to je součástí života kulturních domů jako takových a projevilo se to i v činnosti Domu kultury Akord, od otevření až do roku 1989 nazývaném Dům kultury NHKG (DK NHKG), neboť sloužil především zaměstnancům Nové huti, pojmenované podle prvního komunistického prezidenta Nová huť Klementa Gottwalda (NHKG).

Následně se od roku 1992 jednalo o Dům kultury Nové Huti Ostrava-Jih (DK NH) a od roku 2005 se název ustálil v podobě Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh. K 1. lednu 2018 proběhla fúze s DK POKLAD a vzniká nová společnost AKORD & POKLAD, s. r. o.

Co se psalo v zakladatelské listině Domu kultury NHKG v roce 1956?

„Současně s neustálým rozvojem výroby, hospodářským rozkvětem na všech úsecích průmyslu a zemědělství naší vlasti vzrůstá životní úroveň pracujícího lidu, zvyšují se nároky na vzdělání a kulturní život.

Zakládací listina.

Lidé, kteří zbudovali největší hutní kombinát v republice – novou huť – pracovníci, kteří jej svým úsilím přivedli na čelní místo v těžkém průmyslu, zaslouží si také právem dokonalé sociální zařízení, pohodlné sídliště i důstojný kulturní dům….

…Zahajujeme budování kulturního domu pro pracující a občany nového sídliště s přáním, aby jim byl střediskem všestranného vzdělání, kulturního a politického růstu, aby v souborech závodního klubu vyrostli nám noví nadaní umělci. Aby z odborů klubu vyšly podnětné a užitečné náměty pro náš podnik. Aby se nový kulturní dům stal školou společenského života, aby byl druhým kolektivním domovem pracujících.“

Co se dělo na počátku jeho kulturního života?

Dům kultury NHKG zažil svou první společenskou událost v den svého otevření 22. února 1959.

Oldřich Tomis přestřihuje pásku.

Předání kulturního zařízení zachytily podnikové noviny NHKG Plamen:,Dopoledne v neděli 22. února se zaplnilo předsálí domu kultury hosty a delegáty provozů a stalingradskými občany, aby byli přítomni slavnostnímu otevření nového kulturního stánku Nové hutě a stalingradského sídliště.

Po koncertu dechové hudby našeho závodního klubu promluvil krátce tajemník závodního výboru ROH Oldřich Tomis. Uvítal všechny přítomné a vyslovil naději, že nový dům kultury se stane skutečným střediskem kulturního života stalingradské čtvrti. Pak přestřihl pásku u vchodu do hlavního sálu a hosté vstoupili dovnitř. Byli mezi nimi čelní představitelé politického i hospodářského života našeho podniku a také zástupci krajského výboru odborového svazu a obvodního výboru KSČ.

Hlavní sál Akordu v době otevření.

Všichni se společně účastnili dopoledního koncertu Souboru Ladislava Ševčíka. Dopolednímu zahájení bylo přítomno asi 400 diváků. Odpoledne zahájila také loutková scéna domu kultury. Loutkaři z našeho karvinského závodu tu sehráli Popelku, kterou sledovalo 280 dychtivých dětských diváků.

[…] Večerního představení Prodané nevěsty v provedení Slezského divadla Zdeňka Nejedlého z Opavy se účastnilo 610 návštěvníků. Všechny první diváky přivítal v domě kultury vedoucí František Páleníček.

V úterý večer tu měl koncert Ostravský symfonický orchestr. Jeho vystoupení sledovalo s velkým zájmem 280 posluchačů. To je na dosavadní zvyklosti Stalingradu i Vítkovic rekordní návštěva...

V podnikových novinách Plamen si však novináři posteskli, že ačkoliv na vystoupení Souboru Ladislava Ševčíka bylo rozesláno mnoho pozvánek, sál byl poloprázdný, zatímco obyvatelé sídliště Stalingrad čekali před kulturním domem bez pozvánek, a proto nebyli vpuštěni dovnitř.

Tisk upozornil mimo jiné také na to, že kulturní dům je nekuřácký. Perličkou je skutečnost, že mezi vybavení domu kultury patřil také čistič bot umístěný u vchodu do budovy. Důvod byl praktický – nebylo dokončeno náměstí a lidé museli procházet blátem a provizorními chodníčky z fošen.

První zahraniční návštěva se v domě kultury konala ve středu 25. února za přítomnosti zástupců polských organizací: ,,Hosté si prohlédli všechny sály i místnosti domu kultury kultury a byli překvapeni jeho vysokou uměleckou i estetickou úrovní.“

Jak se rozvíjel nejstarší dům kultury v Ostravě v dalších letech? Sledujte další část našeho povídání…

Článek s ukázkou z publikace Dům kultury Akord 1959-2019. 60 let v kultuře a umění, autorem kapitoly Martin Strakoš a Petr Přendík.