PATRIOT GURMÁN 2025
Hledáme nejlepší restaurace!
Příběhy lidí, kteří prožili těžké a dramatické osudy v minulém století, mohou od pátku vidět ve zcela nové „sklepní“ expozici ve Futureu v Dolní oblasti Vítkovic lidé, kterým není historie lhostejná.
Interaktivní a moderní výstavu nazvanou Místa zlomu tam otevřelo ve spolupráci s Futureem sdružení Paměť národa.
Tato výstava, využívající projektory, lasery a audiovizuální nahrávky, představuje návštěvníkům často až neuvěřitelné a někdy hodně kruté vzpomínky těch, kteří museli v životě prožít a především přežít dramata a kruté události všedních dnů. A láká zejména mladé lidi na návštěvu do těžkých dob minulého století formou badatelské hry. K tomu využívá elektroniku a moderní postupy komunikace.
Expozice Místa zlomu v „bílém“ domě Futurea představuje bohatou historii Ostravy i celého regionu ve 20. století, a to prostřednictvím poutavých autentických příběhů pamětníků.
„Návštěvníkům půjčíme na výstavu přijímače a sluchátka a svým způsobem chytají zvuk výpovědí pamětníků, které natočili dokumentaristé Paměti národa ve studiu v Ostravě,“ říká ředitelka ostravského institutu Paměti národa Ida Šimonová.
K návštěvníkům promlouvá celkem deset pamětníků a 18 zastavení. „Máme zde hornické příběhy, máme tady pamětníka, který v sedmdesátých letech jako pohraničník utekl na západ a vzal s sebou i dva své kamarády civilisty,“ upozorňuje Ida Šimonová.
Dívky žily ve sklepě, aby nemusely do transportu. Jiní bojovali za Němce
Expozice nabízí mezi jinými také příběh židovské holčičky, paní Gertrudy Milerské, která ještě stále žije v Třinci. Se svou sestrou trávila šest let ve sklepě, kam je maminka schovávala, aby se nedostaly do transportu do koncentračního tábora. „Na výstavě lidé uslyší a uvidí i výpovědi pamětníků, kteří proto, že jejich rodiče podepsali takzvanou Deutsche Volksliste, čímž se přihlásili k německé národnosti, tak byli nuceni vstoupit do německé armády a bojovat za nacistické Německo. A někteří za to zaplatili i životem,“ dodává ředitelka ostravské Paměti národa.
Foto: se souhlasem Futurea
Lidé by měli expozici v dolnovítkovickém Futureu navštívit proto, že je třeba tyto příběhy často spletitých a dramatických osudů minulého století stále připomínat. „A nejen formou, jakou se děti většinou učí ve škole, ale prostřednictvím výpovědí jednotlivých pamětníků a lidí. Myslím, že naše expozice je jednou z cest, jak na jejich osudy nezapomínat,“ říká Ida Šimonová a dodává, že většina pamětníků, kteří mluví k návštěvníkům Ostravy, už nežije: „Zůstávají však v našem archivu jejich vzpomínky a svědectví a kdokoliv, kdo má zájem si je může poslechnout."
Příběhy v dnešním čase mohou ukázat, jak se v těžké chvíli rozhodnout
Expozice podle organizátorů ukazuje, že právě dramatické osudy místních lidí utvářely naši minulost a mají i dnes vliv na současnost. „Každá doba má svá místa zlomu. Také dnes, v dnešních turbulentních časech, nám příběhy lidí mohou být inspirací, jak se správně rozhodnout, pokud se do zlomové situace dostaneme také,“ upozorňují tvůrci expozice Místa zlomu ve Futureu.
Návštěvníci se badatelskou formou mohou ponořit do příběhů politických vězňů, cest válečných veteránů nebo ženy, která neváhala riskovat život zapojením se do protinacistického odboje v Beskydech. Dva příběhy přibližují fascinující a náročnou práci horníků i báňských záchranářů. A krátký česko-polský film osvětluje proměny hranic Těšínského Slezska a dopady rozhodnutí o národní příslušnosti na osudy rodin a celého regionu.
Kdo odpoví na otázky, získá kód k truhle s tajemnými předměty
Pokud badatelé odpoví na otázky, které jsou součástí badatelského listu, získají kód k číselnému zámku. Z truhly si pak za odměnu mohou vzít jeden předmět, který bude připomínat návštěvu expozice. „Truhlu prosím poté zase zavři a čísla na zámku zpřeházej,“ vyzývají organizátoři úspěšné návštěvníky, které zajímá historie často těžce zkoušeného kraje.
Expozici Místa zlomu už při vernisáži navštívila spousta mladých lidí, kteří měli tu čest poslechnout si před otevřením expozice tři skladby, které živě zazpíval legendární český písničkář Vladimír Merta. A mnohé jistě překvapí, že právě jeden z příběhů, které si návštěvníci nohou v expozici vyslechnout, je jeho tatínka. Tím byl válečný veterán Augustin Merta.
Vladimír Merta vzpomenul na prázdniny u babičky v Radvanicích
Vladimír Merta před poslední skladbou Jeřabiny z pera Karla Kryla vzpomenul ve Futureu i na dětství, které o prázdninách trávil u své babičky v Radvanicích. A mnohé návštěvníky příjemně překvapil svou jadrnou ostravštinou.
Foto: Petr Broulík
Jezdil za radvanickou babičkou až do svých patnácti let. A když byli s o dva roky mladším bratrem malí kluci, tak jejich babička za války někde vyšmelila maso na řízky. Prostřela stůl, ale oni si vzali ty řízky a šli si sednout na práh na zápraží.
„No ale vy bravci, jak to budětě jesť? Vy kluce z Prahi, vy stě naše inteligencija, naše naděje!“ zhrozila se babička z Radvanic. A „synci“ Mertovi z Prahy opáčili: „Babičko, my zme haviři. Na dole tež dole něma tych stoluf,“ vyprávěl Vladimír Merta a podotkl, že se touto ostravštinou chtěl populisticky přihlásit k ostravským návštěvníkům.