Parašutisté seskočili nad Beskydami, o tři muže brzy přišli. Morávka si připomíná Wolfram
Úspolka je horská osada s hájenkou v Beskydech u soutoku řeky Morávky s řekou Skalkou. Před vznikem přehrady bývala poslední větší osadou Morávky. Bývala tu lesní správa, škola a obchod. A právě nad touto osadou v noci ze 13. na 14. září vyskákalo šest výsadkářů ze spojeneckého letounu Halifax, který předtím vzlétl z italského Bari a směřoval původně na Lysou Horu. Letoun však v Beskydech ztratil orientaci.
Výsadkáři tvořili skupinu Wolfram. V noci na 14. září se tak na půdu své vlasti a po několika letech v exilu vrátili Vladimír Řezníček z Kunčic pod Ondřejníkem, Josef Černota z Břeclavi, Josef Bierský z Lubna, Karel Svoboda ze Slaného a Robert Matula z Ostravy-Radvanic. Velitelem desantu byl kapitán Otisk z Líšně u Brna, který se jako vůbec jediný československý voják stal ve Velké Británii instruktorem kurzu commandos.
Jeden z parašutistů zastřelil dva četníky, druhého zatkli v hospodě
Parašutisté dopadli po dvou průletech nad Beskydami nad obec Morávka, konkrétně mezi údolí Kotly a Nytrová. „Skupina se rychle rozptýlila, přišla však částečně o vybavení a v plném počtu se už nikdy nesešla. Parašutisté Bierský a Řezníček, kteří skákali při druhém průletu, přišli o nožní zásobníky s náboji. Bierského vítr zanesl až k protektorátní hranici, kde pod Bílým Křížem zastřelil dva četníky a psa z pohraniční hlídky,“ popisuje dramatické osudy parašutistů v obecním zpravodaji Moravčan obecní zastupitelka Hana Jarolímová.
Rotný Svoboda ze Slaného ztratil v neznámém beskydském terénu orientaci a skupinu nenašel. Proto vybavení a radiostanici zakopal a po šesti dnech ho četníci zatkli u hospody U Horáka a předali gestapu. Kdysi známá hospoda U Horáka v údolí Nytrové má bohatou historii, ale potomci majitelů ji přestavěli na rodinnou chalupu. „Nacisté se snažili zatčeného parašutistu přimět ke spolupráci, ten ji však odmítl a konec války jej zastihl v koncentračním táboře Flossenbürg,“ uvádí Hana Jarolímová.
Zůstali bez vysílačky, u Charbuláka se výsadkáři nesešli
Blouděním a následným zatčením rotného Karla Svobody přišel výsadek Wolfram ještě před zahájením činnosti o radiotelegrafistu a významnou část výzbroje a vybavení. S šesti parašutisty bylo uskupení Wolfram největší z výsadků na území republiky a zároveň jako jediné z výsadků vyslaných z Londýna nemělo plnit zpravodajské, ale přímo sabotážní úkoly v týlu nepřítele.
„Na prvním určeném místě srazu, severním kraji paseky u Hotelu Charbulák na Starých Hamrech, se však výsadkáři nesešli. Potkali se a až na druhém určeném místě, u dvou můstků na lesní cestě pod Trojačkou na jih od Smrku,“ líčí obecní zastupitelka.
Třetího výsadkáře Wolframu zabil pozdější konfident gestapa
Absence radiostanice znemožnila parašutistům navázání spojení s Londýnem. Pokusili se tedy spojit a spolupracovat s místním odbojem a partyzány v Beskydech. Jenomže v půli října přišel výsadek Wolfram o dalšího člena. Na svazích hory Smrk připravil Josefa Bierského o život recidivista Kotačka, který se z obav před trestem za loupež přidal k partyzánům a později se stal konfidentem gestapa.
„Koncem listopadu výsadkáři z Wolframu opustili prostor Beskyd, kde jim zázemí poskytovala rodina Vladimíra Řezníčka, a přesunuli se na jih Moravy k bratrovi kapitána Otiska. Jaro 1945 strávili v prostoru Buchlov - Brno – Vyškov. Její zbývající členové tam prováděli útoky, sabotáže a diverzní činnosti, které zaměřili na ustupující německé jednotky,“ popisuje Hana Jarolímová.
Poslední z výsadku Wolfram zemřel v kanadské Viktorii
Kvůli ztrátě dvou mužů a radiostanice výsadek Wolfram nesplnil původní úkoly. Parašutisté měli provádět sabotáže v Jablunkovském a Vlárském průsmyku a organizovat partyzánské činnosti na moravsko-slovenském pomezí. Skupina bez radiotelegrafisty a vysílačky však přesto dokázala předávat získané informace československé partyzánské brigádě Jana Žižky z Trocnova, zpravodajské výzvědné skupině kapitána Rudé armády Adama Niščimenka a radiostanici paradesantu Calcium a následně přispěla k rozpoutání lokální partyzánské války na Brněnsku.
Za druhé světové války vojenské velení československé exilové vlády vyslalo na území protektorátu v celkem jednatřiceti výsadcích téměř stovku mužů. „Polovina z nich se konce války nedožila. Z mladých mužů, kteří v noci ze 13. na 14. září roku 1944 seskočili na Morávku, už dnes nikdo nežije. Jako poslední zemřel v roce 2012 v kanadské Viktorii Robert Matula, horník z Ostravy, který Československo opustil v roce 1948,“ dodává Hana Jarolímová.
Hrob Josefa Bierského, zastřeleného na smrku, lze najít pod Lysou Horou, u kostelíka Na Borové v Malenovicích. Jméno Josefa Černoty dnes nese nejmladší útvar speciálních sil Armády ČR - Centrum podpory speciálních sil plukovníka Josefa Černoty. „A dceru Vladimíra Řezníčka mohli lidé potkávat na poliklinice ve Frýdku-Místku, kde pracovala jako lékařka,“ říká obecní zastupitelka.
Odhalení památníku měl doprovodit seskok současných parašutistů
Letos v noci ze 13. na 14. září uplynulo osmdesát let od okamžiku, kdy se propojily osudy těchto šesti mladých mužů ze skupiny Wolfram s obcí Morávka, dnes obce s největším katastrem v Beskydech. Obec nechala k 80. výročí seskoku paravýsadku Wolfram vytvořit památník, který tvoří pamětní deska na kameni, usazená v osadě Úspolka.
Morávka chystala v září k odhalení památníku celodenní akci, při níž měli v pravé poledne na louku pod přehradou Morávka seskákat vojenští výsadkáři a celý den měla být na parkovišti ve Velké Lipové k vidění historická i současná vojenská technika. Odhalení památníku výsadku Wolfram měli být přítomni vojenské prapory a čestná stráž
Akci však znemožnilo špatné počasí, které vedlo k povodním. „K oficiálnímu odhalení k osmdesátému výročí seskoku parašutistů tedy zatím nedošlo. Deska je však umístěna hned u zastávky Morávka – Úspolka. U pomníku jsme také zasadili pamětní lípu. Celou akci s výsadkáři jsme přeložili na příští rok, přesné datum nebylo zatím určeno, ale pravděpodobně se uskuteční 12 nebo 13. září příštího roku,“ uzavírá Petr Bujok z obecního úřadu obce Morávka.