Nejnovější zprávy: Mistr světa Šejba trénuje Prostějov a říká: Poruba je jedním z favoritů ligy Outlet Arena Moravia otevírá novou prodejnu a vylepšuje hygienická opatření

Kultura

Plním si sen, říká Kaczi - 13. srpna má v Trojhalí největší koncert kariéry

Hudba ji provází od dětství, pochází z muzikantské rodiny.

Foto: Radim Kolibík

„Takže pro mě nebyla jiná cesta, měla jsem odmala jasno. Věděla jsem, že budu zpěvačkou, chtěla jsem dělat muziku,“ říká Kateřina Kouláková, kterou však všichni znají jako Kaczi.

Z podbeskydských Palkovic se dokázala prosadit až k nominaci na Ceny Jantar, je nespoutaná, energická.

„Ve třinácti letech jsem začala zpívat s rodinnou zábavovou kapelou Sagar, která mi dala úžasnou praxi ohledně vystupování na pódiu a komunikace s publikem. Díky tomu jsem si naposlouchala mnoho coverů, hrála jsem na kytaru a na klávesy a s příchodem první lásky jsem začala také tvořit vlastní písničky. Nikdy by mě nenapadlo, že bych je mohla nahrát, ale motivace pak přišla ze strany partnerů a přátel, kteří mi dali sebedůvěru a díky kterým jsem zkoušela různé soutěže a jiné cesty, jak se dostat do povědomí.“

Povídáme si v COKAFE v Dolních Vítkovicích. Za chvíli Kaczi vytáhne akordeon a začne hrát a zpívat... Foto: Radim Kolibík

V jakých soutěžích jste se třeba objevila?
V roce 2008 jsem byla v X-faktoru, který pro mě byl takovou první vlaštovkou. Dostala jsem se tam mezi nejlepších šestnáct zpěváků v kategorii do 25 let. Zpívala jsem Janis Joplin, která mě posunula dále, byť moje angličtina tehdy byla na úrovni horkého bramboru v puse. Nakonec jsem ale skončila kvůli stresu a emočního vypětí ještě před branami finále. Na všechny je tam vyvíjen neskutečný tlak a je velmi těžké být perfektní.

Zazpívala jste tam něco špatně?
I to se stalo. V jednom kole jsme si měli vybrat a naučit se píseň během tří hodin a já si vybrala Hříšná těla, křídla motýlí od Anety Langerové, což je dechově velmi náročná písnička, na které jsem vybouchla. Podepsal se na tom stres, nervozita, zůstala jsem úplně bez dechu. Babička má dodnes tohle vystoupení nahrané. Tohle tedy nevyšlo a já šla dál. Zkoušela jsem několik let také Czechtalent a v roce 2012 jsem uspěla a podařilo se mi tuhle soutěž vyhrát. V minulosti ji vyhrál také Tomáš Klus, díky které se následně i prosadil. Doufala jsem, že se mi poštěstí něco podobného.

Co jste si tehdy po výhře v Czech talent myslela? Byl to ve vašich představách start obrovské kariéry?
Rozhodně. Byla tam ta krásná naivita, díky které jsem si myslela, že mi někdo pomůže, dá mi nějakou nabídku a stane se ze mě hvězda. Neměla jsem představu ohledně financí, které byly spojeny například s vydáním CD.

Našla jste tedy někoho, kdo by vám tehdy pomohl a provedl vás celým tímto procesem?
Nikdo takový se bohužel nenašel. Mluvila jsem s jedním managerem, který mi řekl, že to nejdůležitější je mít písničky. Takže jsem se dala do skládání. Inspirovala jsem se svým životem, láskami a celkově vlastními pocity. Nakonec přišla písnička Konec kariéry, kdy jsem toho měla už opravdu nad hlavu.

Tato písnička vznikla, protože jste chtěla v tu chvíli skončit?
Ty myšlenky jsou tady čas od času pořád. V tu dobu jsem byla frustrovaná, a to jak v rámci hudby, tak i ohledně partnerů. A byla z toho písnička.

A vás hudba nyní živí?
Tím, že jsem už od třinácti let hrála s cover kapelou, díky které jsem měla určitý příjem každý víkend, tak se dá říct, že od té doby jsem byla v podstatě finančně nezávislá. V osmnácti jsem si udělala živnost a působila jsem v několika kapelách a v zábavním průmyslu. Pak jsem si už ale řekla dost, protože jsem z tohohle typu zpívání měla i zdravotní problémy. Byla jsem vystresovaná a vyčerpaná. Rozhodla jsem se, že pojedu sama na sebe s vlastní tvorbou. Dodnes se akorát stále věnuji pořádání akcí, jako jsou třeba charitativní koncerty. Od mých čtyřiadvaceti let jsem se naplno odevzdala muzice a jdu si za svým snem.

Co přesně teď vaše práce obnáší?
Moje práce na volné noze je krásný život. Veškerý čas si řídím sama. Je toho sice dost, ale naštěstí mi hodně pomáhá rodina a také přátelé, bez kterých by to nešlo. Můj den vypadá tak, že vstanu, vyřídím pár emailů, dneska jsem si dokonce stihla i zacvičit, na což většinou nebývá tolik času. Momentálně řešíme s kamarádkou Angelkou i merch, také se blíží velká akce, která se koná už 13. srpna v ostravském Trojhalí ve spolupráci s Bo kultura jede a Blue Lune Productions, kteří zajišťují online přenos. A aby se tohle vše dalo finančně zvládat, tak také oslovuji partnery, kterým děkuju. Tedy fundrasing, řeším reklamu, sociální sítě a s PR mi naštěstí pomáhájí kamarádky, Šárka v Praze a Gabča z Karviné, které píší tiskovky a články do časopisů. Blíží se také natáčení videoklipu k písni Naděje a nové debutové album ve spolupráci s Radovanem Šťastným a Michalem Sedláčkem.

V jaké jste teď fázi, co se týče vaší vlastní tvorby? Čekáte, že ten opravdový hit teprve přijde?
Já si myslím, že tohle je hodně o kontaktech a o tom, kam se daná písnička dostane. Doufám, že se moje hudba líbí, ale je těžké ji dostat mezi lidi. Dlouho jsem své hudbě nevěřila, protože se nikam neposouvala, ale teď je takové období, kdy to na sebe nabaluje víc a víc lidí, kteří mi chtějí nezištně pomáhat a dostávat moji hudbu dál. Dávají mi různé tipy ohledně toho, co udělat a jak se zase někam posunout. Já se také snažím dělat věci jinak, propojuji hudbu s horami a cestováním. Vystupovala jsem na Lysé hoře, což byl můj splněný sen, k této příležitosti jsem napsala i píseň Lysá hora. A tohle všechno oslovilo další nové fanoušky, o což se momentálně snažím.

Co je vašim největším kariérním snem?
Přála bych si mít stabilní fanouškovskou základnu, u které budu vědět, že mě v tom nenechají a na mé vystoupení dorazí.

Jak dlouho tohle tempo ještě vydržíte?
Už jsem nad tím přemýšlela. Dokud budou fanoušci se mnou, budu pro ně zpívat. Mě to, co dělám, baví. Cítím, že svou tvorbou chci lidem něco sdělit, aby to mělo význam. Jsem držák.

Chtěla byste být slavná?
To je otázka, která s úspěchem souvisí. Myslím si, že jsem úspěšná a žiju život, který chci žít. Řekla bych, že se slávou člověk ztrácí soukromí a z toho mám trošku strach. Život se pak člověku změní a občas musí dělat věci, které by třeba dělat nechtěl. Myslím si, že k tomu nějakým způsobem směřuji. Podle mě je ale slovo sláva často vnímáno negativně, jelikož si nikdo nedokáže představit, co všechno za tímto pozlátkem vlastně je. Myslím si, že je to obrovský nápor na nervy a psychiku.

Pomáhala jste v rozjezdu kampaně pro rádio Ostravan. Lidé si mohli objednat vaše cédéčko a dokonce i váš prezervativ…
Ano. Bylo to ve spojení s písní Milenka. Žijeme ve společnosti, kde jsou milenky a milenci veřejně akceptovatelné, takže jsem si říkala, proč si do toho trošku nerýpnout. Vnímám to jako lehkou vtipnou a originální formu. Ve spolupráci s firmou Pepino jsme už dříve s kapelou pořádali koncerty proti AIDS, tak jsme se propojili znovu. Celá naše společnost je podle mě o vztazích, a to ať už pracovních, přátelských, partnerských či mileneckých.

Co na to řekla vaše babička?
Všichni se smáli. Babička je pro každou špatnost a vždycky mi říká, ať si život užívám.

Díky této kampani se tedy dostanete i k posluchačům rádia Ostravan, je to tak?
Určitě a jsem za to Aleši Honusovi neskutečně vděčná. Je skvělé, že se tady vznikají nové projekty, a to jak Ceny Jantar, tak vytvoření rádia Ostravan. Pro náš kraj je toto rádio obrovská kulturní příležitost. Prospívá tím jak posluchačům, kteří se dostanou k nové hudbě, tak nám umělcům.

Jaké jsou momentálně vaše nejaktuálnější plány do budoucna?
Ve spolupráci s vynikajícím fotografem a kameramanem Radimem Kolibíkem připravujeme klip Naděje na Islandu. Klip by měl reagovat na dnešní společnost. Jak řekl Miguel de Cervantes: Kde je život, je naděje. Tento videoklip má za hlavní cíl ukázat, že každý je svého štěstí strůjcem. Je třeba se hlavně obklopovat lidmi, které máme rádi a žít teď a tady. To, co bylo a bude, už šlo nebo je ještě stále ve hvězdách. Chtěla bych, abychom si dokázali život užívat naplno.

A váš nejbližší koncert?
13. srpna chystám v Trojhalí největší koncert dosavadní kariéry. Moc si přeji, aby se to povedlo, oslovila jsem také hosty. Pozvání přijal Juraj Hnilica, který byl součástí Česko Slovensko má talent a je to velmi příjemný písničkář, se kterým také spolupracujeme na novém společném singlu. Dále Ondra Mahdal z HumorOvy a saxofonista Ondra Klímek. Během celého vystoupení budeme nahrávat živé CD a posluchači, kteří to mají daleko, mohou sledovat koncert také online na YT. Srdečně vás všechny zvu a vážím si vaší podpory. Děkuju vám.