Nejnovější zprávy: Žhář jednal s rozmyslem. Policie postupně odkrývá detaily hrůzného útoku Konečně: ​Začala rekonstrukce podchodu u náměstí Ostrava-Jih

PIVNÍ MAPA

Byl to dobrý rok, hlásí minipivovary. Bude jich jednou v Moravskoslezském kraji sto?

Letošní poslední díl seriálu Pivní mapa bude opět tak trochu hodnotící podobně jako dva předchozí. Tentokrát se ale na scénu minipivovarů v našem regionu podíváme optikou pivovarníků samotných. Jak se jim dařilo v uplynulých dvanácti měsících a co nového plánují do roku 2017?

Ať už pivo vaří pro svoji vlastní hospodu, nebo jím zásobují jiné podniky, jedno mají malé pivovary společné. Jen výjimečně byste v nich našli lidi, kteří si na svůj úděl pivovarníků stěžují. Naopak.

Přestože prosadit se v oboru je stejně těžké jako všude jinde, kde musíte být dobří a mít kvalitu, svým způsobem je to tradiční a „zlatá“ branže tuzemského podnikání, která v posledních letech prožívá svoji obrodu.

A tak není divu, že lidé stále více přicházejí na chuť pivům, která drobní pivovarníci vaří nejen podle klasických českých, ale taky zahraničních receptur. Český pivní národ si tedy může vychutnávat vedle pořád oblíbených hořkých ležáků i aromatické „svrchňáky“ typu „Ale“.

Na ně ve svém sortimentu sázejí jak zavedené minipivovary, tak i ty nově vzniklé.

Daří se i nováčkům

„S prvním rokem provozu jsme nadmíru spokojeni. Dostali jsme se na standard kvality, kterou se snažíme držet. Přibývají nám hospody nejen v Ostravě, Olomouci či Brně, ale také v Čechách,“ zhodnotil Jiří Valenta z krnovského pivovaru Nachmelená opice, který pivo exportuje napříč republikou.

Svůj koncept ryze produkčního podniku měnit nechtějí a pro nadcházející rok 2017 chystají jak rozšíření výroby v podobě technologie ležáckých a přetlačných tanků či chlazeného skladu, tak i kalendář pivních speciálů, aby zákazníci už předem věděli, na co se mohou během roku těšit.

„Cítíme, že například boom svrchně kvašených piv k nám na Moravu a do Slezska teprve přijde. V tomto směru není trh ještě nasycen. Je tady pořád prostor pro rozvoj nových pivovarů,“ doplnil zástupce minipivovaru, který mimo jiné získal ocenění pro nejlepší nový ležák roku 2016.

Jinak objev z Krnova patří mezi pivovary, které zdatně kombinují nabídku českých ležáků se svrchně kvašenými pivy a nejrůznějšími speciály. Je to trend, který se docela ujal i jinde.

„Naše vize spočívá v tom objíždět dál svět a učit se, jaká piva se v něm vaří. Cesta je v kvalitě a širokém sortimentu, nikoli v růstu,“ uvedl před časem Dušan Holý z Beskydského pivovárku v Ostravici v jednom z dílů našeho seriálu.

Uživí se další? Ano, ale chce to kvalitu!

Optimisticky vidí vývoj v posledním roce i výhled do budoucna také zkušení matadoři. Jedním z nich je sládek Mojmír Velký, majitel a zakladatel pivovaru Koníček z Vojkovic. Po deseti letech provozu s ním směřuje do kategorie malých průmyslových pivovarů, neboť roční výstav již překročil hranici 10 000 hektolitrů.

„Letošní rok hodnotíme jako dobrý už jen proto, že jsme prodali více piva než loni. Kromě toho nás stále objevují noví zákazníci, ale rozhodující je, aby se k nám vraceli. O to jde, protože zatímco před deseti lety nebyl v kraji skoro žádný minipivovar, dneska už je trochu přetlak,“ řekl sládek, který pro nový rok chystá sortiment zpestřit třeba o valentýnský speciál.

Bude podle něj náš kraj nadále plodit nové pivovary? „Když je pivo kvalitní, místo na trhu jistě má. Pořád platí zásada, že musíte vařit dobré pivo a na dobrém místě,“ podotkl Velký.

EET je hrozba hlavně pro hospody

V závěru roku silně medializovaná problematika „EET“ dle politiky ministra financí Andreje Babiše se podle něj zatím nedá hodnotit, protože elektronická evidence tržeb funguje příliš krátce.

„Z hospod, kam dodáváme naše pivo, nikdo nezavřel. Obecně to však mají malé hospůdky horší než malé pivovary, protože na čepovaném pivu jsou relativně malé marže,“ dodal zástupce největšího z krajských minipivovarů.

V tomto názoru není osamocen. Ostatně, nedávno jsme „horké téma“ probírali i v rámci naší Pivní mapy. „Jak se pořád říká, že v hospodách kradou, to je lež. Hospodští na tom budou jenom bití. Pokud člověk nemá obrovskou tržbu vázanou na cestovní ruch, nemůže to s EET fungovat, finančně to nevychází,“ komentoval Pavel Hančil z bruntálského pivovaru Hasič.

Jen si to představte, tisíc pivovarů!

Z celkového hlediska je odvětví minipivovarů v rámci tuzemské ekonomiky malým zjevením. Roste prakticky z nuly, neboť malé pivovarnictví bylo u nás „po bolševicku“ zlikvidováno a po roce 1989 se obnovovalo velmi pomalu. Největší rozmach nastal s rokem 2012, a to ve zběsilém tempu.

Vždyť od té doby jen v našem kraji vzniklo zhruba dvacet nových pivovarů! Jaký vývoj očekávají odborníci v dalších letech?

„Poroste to dál a myslím si, že i podobnou rychlostí. Každý rok nás přibývá zhruba padesát. Vždycky říkám, že před sto lety u nás existovalo tisíc pivovarů a není důvod, aby jich třeba za deset let zase nemohlo být tisíc,“ konstatoval Jan Šuráň z Českomoravského svazu minipivovarů.

Představa, že skoro každé menší městečko bude mít svůj pivovárek je jistě velmi lákavá. Co si budeme povídat, vlastní výroba piva byla vždy pádným důvodem k hrdosti, neboť se bytostně týká jednoho ze základů české kultury.

Tak to zkrátka je a bude a my můžeme být rádi, že právě Moravskoslezský kraj hlásí jednu z nejvyšších koncentrací, nikoli mediálně líbivého smogu, ale originálních minipivovarů.

„To je krásné. Uvědomte si, že třeba v jižních Čechách, baště dobrého piva, léta nebyl skoro žádný pivovar. Začali se vzpamatovávat až poslední dobou. Ostravsko má tedy obrovský náskok před zbytkem republiky,“ dodal Šuráň.

Pokud jsou jeho odhady správné, můžeme sice chvíli slavit, ale jinak máme ještě co dohánět. Připadá-li ze současných zhruba 350 minipivovarů v republice asi desetina na náš kraj, konkrétně jich registrujeme 37, měli bychom v budoucnu dosáhnout přibližně stovky!

Na euforii radši bacha, ale zdá se, že jsme teprve na začátku opravdu velké změny pivních poměrů. „Dej Bůh štěstí“ všem milovníkům čerstvého zlatavého moku a v novém roce u piva zase na shledanou.