Posádky záchranářů vyjížděly loni v Ostravě na pomoc co dvanáct minut

Zná to každý. Jekot rychlých záchranek častokrát prořízne běžný hluk ostravských ulic či noční ticho. To se záchranáři řítí na pomoc k havárii či k lidem, kteří třeba dostali infarkt. Auta jim uhýbají z cesty, lidé za nimi otáčejí hlavu. A všichni si uvědomují, že někomu někde tikají kritické vteřiny.

Dvanáct posádek vozidel zdravotnické záchranné služby zasahovalo v roce 2024 na území města Ostravy celkem u 37 786 pacientů. Vyjížděly k nim z pěti stanovišť, a to téměř ve 43 tisících případech. V krajském městě je přitom nepřetržitě k dispozici devět zdravotnických posádek a tři posádky, které mají „na palubě“ i lékaře. Loni vyrážely na pomoc v Ostravě průměrně každých dvanáct minut, přičemž průměrný čas příjezdu záchranky v Ostravě je do osmi minut.

„Třináctou je posádka vrtulníku záchranné služby, který má základnu na území města, ač moc přímo ve městě nezasahuje,“ řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje Roman Gřegoř. Dodal, že krajské rychlé záchranky musely vyjíždět na území celého Moravskoslezského kraje loni k celkem 7 607 zraněných, z nichž 157 zraněných bylo v ohrožení života a dvaadvacet dalších nakonec i přes rychlou pomoc zemřelo.

„Zemřeli buď ještě před příjezdem rychlé záchranky, nebo svému zranění přes veškerou péči lékařů a zdravotníků podlehli během zásahu. Těch opravdu těžkých, život ohrožujících zranění, však bylo malé procento,“ uvedl Gřegoř.

Záchranáři museli loni resuscitovat 245 lidí

Rychlá záchranka pomáhala loni také 623 lidem, kteří se zranili při dopravních nehodách nebo sedmi stovkám těch, kteří utrpěli zranění při napadení jinou osobou. „Na území Ostravy jsme loni zasahovali u 550 dopravních nehod, z toho 34 lidí při těchto nehodách utrpělo život ohrožující poranění, ale u osmi z nich už jsme vzhledem k těžkým zraněním nedokázali pomoci,“ dodal Gřegoř.

Resuscitaci záchranáři v Ostravě v minulém roce zahájili u 245 pacientů, u nichž došlo k selhání základních životních funkcí. „Úspěšnost našich týmů byla vysoká - ve 40 procentech všech resuscitací se jim podařilo obnovit činnost srdce a pacienta pak mohli předat do další péče ve zdravotnickém zařízení. Dalších jednadvacet resuscitovaných pak posádky ZZS předávaly ve Fakultní nemocnici Ostrava k připojení na mimotělní oběh,“ uvedl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl.

Ředitel krajské záchranné služby Gřegoř dodal, že v Ostravě funguje už několik let unikátní projekt, kdy pacienta, kterému nejsou lékaři schopni při zásahu obnovit činnost srdce, směřují na takzvané technocentrum fakultní nemocnice, kde ho napojí na přístrojovou techniku, která u něj nahrazuje po potřebnou dobu činnost plic i srdce. „Takových pacientů jsme předali loni na technocentrum jednadvacet a 28 procent z nich se vrátilo do plnohodnotného života,“ upřesnil Gřegoř.

Zaplaveným v Přívoze poskytovali péči ve velkokapacitním Volvu

Na jaře loňského roku zajišťovala ZZS MSK zdravotní službu v rámci Mistrovství světa v ledním hokeji, kde bylo v jeho průběhu ošetřeno 55 pacientů, jak hráčů, tak hokejových fanoušků.

„Do činnosti naší zdravotnické záchranné služby také v září 2024 výrazně zasáhly povodně. V Ostravě se naše posádky významnou měrou podílely na evakuaci 264 obyvatel domovů Slunovrat a Iris. Zřídili jsme také nouzovou mobilní ordinaci, k níž jsme využili velkokapacitní vozidlo Volvo. Ta zajišťovala zdravotní péči pro 191 osob zaplavených domů v Přívoze,“ uvedl Humpl.

Nejvíce vyjížděli k lidem, kterým se zhoršilo jejich onemocnění

Nejvíce krajští záchranáři vyjížděli k lidem, u kterých náhle vznikla, nebo se prudce zhoršila, somatická onemocnění. Takových pacientů ošetřili záchranáři v Ostravě téměř 26 tisíc. U 1800 byl jejich stav život ohrožující, u 163 došlo k selhání životních funkcí a téměř čtyřem stovkám pak posádky již nemohly pomoci. Ošetřit bylo nutno přes 700 nemocných s cévní mozkovou příhodou či 220 s akutním koronárním syndromem.

„Naše týmy vyjížděly rovněž k nemocným s psychickými obtížemi, kterých ošetřily 2273, včetně 453 těch, u nichž došlo k sebe poškozování, nebo se pokusili o sebevraždu,“ dodal mluvčí Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje .