Povaleči z kaváren do polí a továren! Ostravské muzeum otevře výstavu o slavných ostravských kavárnách

Ostrava a káva? Ano! Přestože město Ostravu skloňují historici především s pojmy rozmach kovoprůmyslu, železné srdce republiky a těžba černého uhlí, jedna „černá“ zažila v Ostravě podobný rozmach jako průmysl, a dokonce se s ní stále pojí. Je to černá káva. Tolik kaváren, jako bylo v první polovině minulého století v Ostravě, totiž nebylo ani v Praze.

Právě fenomén ostravských kaváren si budou moci od středy po celý rok připomínat obyvatelé a návštěvníci Ostravského muzea. Ve třech sálech muzea totiž středeční večerní vernisáží začne rozsáhlá výstava Ostravská kavárna, která zmapuje historii největších „velko“ kaváren v období první republiky, v období socialismu a v novodobé historii. Stejně tak muzeum představí historickými předměty i historii samotné kávy jako nápoje, který po přivezení do českých zemí prakticky všichni přijali za svůj.

Historici a kurátoři Ostravského muzea tento rozsáhlý, bohatý, někdy napínavý příběh kávy a kavárenské kultury v Ostravě představí na historii čtyř největších ostravských kaváren, které působily ve městě nejdéle. Lidé se dozvědí vše o moravskoostravských kavárnách Praha, Fénix, Elektra a také o kavárně hotelu Palace. „Návštěvníci zjistí, odkud se káva do Ostravy přivážela, jak si ji lidé vychutnávali v různých dobách, ale například i to, jak se káva propsala do různých vět, přísloví a lidových rčení. Jako například není to můj šálek kávy a podobně,“ říká Eva Ševčíková, vedoucí odborného oddělení v Ostravském muzeu.

Není druhého města kromě Prahy, kde by bylo tolik kaváren

Mezi kurátory Ostravského muzea téma Ostravská kavárna rezonovalo už delší čas. „Zjistili jsme, že Ostrava byla svého času kavárenským centrem. Máme i sebevědomé vyjádření ostravských kavárníků, kteří ve dvacátých letech minulého století tvrdili, že „není druhého města, vyjímaje Prahy, kde by bylo tolik kaváren, které by byly tak velkolepě, a tak odborně vedeny jako právě v Moravské Ostravě. Navzdory tomu, že by to do průmyslového a industriálního města nikdo neřekl,“ říká Eva Ševčíková.

Jen v Moravské Ostravě bylo v roce 1928 osmnáct velkých kaváren. „Ale nebyly to obyčejné malé kavárny jako dnes. Ale doslova velkokavárny, protože některé měly až několik stovek míst. Například Elektra měla za první republiky až tisíc pět set míst k sezení, stejně tak kavárna Fénix. Kavárna Praha měla několik stovek míst a kavárna hotelu Palace taktéž. Byly to obrazně řečeno až jakési kavárenské hangáry,“ říká Eva Ševčíková.

Kdysi byla jen černá a bílá, maximálně se šlehanou smetanou

Prvorepublikové kavárny opravdu žily. „Debatovalo se v nich, žilo se v nich, pravidelně se v nich pořádaly nejrůznější kulturní programy, jednotlivé kavárny se předháněly, která bude mít zajímavější program. Tančily v nich nejrůznější tanečnice, dokonce jako že po požití opia, což doslova fascinovalo tehdejší návštěvníky. V kavárnách hrály různé salonní orchestry, ve dvacátých letech se v kavárnách objevovaly stále více jazzbandy, v nich hráli namaskovaní černošští hudebníci. A lidé se tehdy do kaváren hrnuli,“ popisuje historička Ostravského muzea.

Foto: Petr Broulík

Kavárny však rostou v Ostravě jako houby po dešti i nyní. „Udělali jsme si na jaře průzkum a zjistili jsme, že v jen v Moravské Ostravě je dnes 52 kaváren a od té doby tady v centru přibyly odhadem další čtyři. Rozdíl oproti prvorepublikovým velkokavárnám je však dnes v nabídce. Před sto lety byla na nápojovém lísku jen černá a bílá, maximálně káva se šlehanou smetanou. Dnes je způsobů přípravy kávy spousta. Rozdíl byl sice v ceně, tehdy stála káva zhruba dvě koruny, což bylo na tehdejší ceny dost a byla také dopoledne levnější, než když si ji dal člověk večer. Na dnešní peníze to však v přepočtu činí asi stovku, takže za kávu v kavárně dnes dáte přibližně stejně jako před sto lety,“ říká Eva Ševčíková.

Povaleči z kaváren do polí a továren!

Mezi pojmy spjatými s kavárnami patří i kavárenský povaleč. „My se mu na výstavě věnujeme v období kaváren za socialismu, kdy toto označení člověka dostalo až pejorativní nádech. Byli jím označováni lidé, kteří chodili do kavárny podobně jako za první republiky a čas utápěli v posedávání v kavárně a přidržování kávových šálků, místo aby používali své ruce úplně jinde. Na výstavě máme dokonce hezké dobové heslo: Povaleči z kaváren do polí a továren!“ usmívá se historička Ostravského muzea Eva Ševčíková.

Káva se v počátcích prodávala v 19. století i v lékárnách a pro některé lidi znamenala velký luxus, že ji někteří lidé neuměli připravit. „Kolegyně našla dobový příběh, ve kterém paní koupila kávu a myslela si, že z ní připraví doma luxusní večeři pro rodinu. Takže ji vařila a vařila jako kaši a káva byla pořád tvrdá. Tak si vypomohla tím, že ten výtvor pomazala povidly. Pak přišla rodina, ale po prvním kontaktu s jídlem odložili všichni lžíce. A paní si posteskla, že jsou prostě rozmazlení,“ vypráví historička.

Za války a po ní nahradila kávu melta a cikorka

Káva se podle ní stala i symbolem doby. Když káva byla k mání, společnosti se dařilo dobře. A když nebyla, třeba ve válkách, musely ji zastoupit různé náhražky. Pravou kávu nahradily kořeny čekanky, takzvaná cikorka, populární byla i fíková káva.

Foto: Petr Broulík

„Po druhé světové válce byla spotřeba klasické kávy velmi nízká. Sovětský svaz dovoz kávy příliš nepodporoval, spíše propagoval, aby lidé pili čaj. Na úroveň spotřeby kávy v roce 1929, kdy jeden obyvatel Československa spotřeboval za rok jeden kilogram kávy, jsme se zpět dostali až v roce 1960. V padesátých letech pili lidé spíše melty a cikorky,“ popisuje Eva Ševčíková. A dodává, že návštěvníci výstavy se seznámí s těmito náhražkami kávy i na výstavě.

A co tedy v expozicích nové výstavy Ostravská kavárna lidé uvidí? Budou si moci prohlédnout nejrůznější kávové servisy, různé dobové kávovary, mlýnky na kávu.

„Lidé uvidí sadu nádobí a příborů z kavárny Fénix, které nám do muzea nedávno věnovala neteř předválečného provozovatele této kavárny, pana Skřídla. Paní nám i prozradila, že byl velmi pohledný a po Ostravě se mu přezdívalo „krásný Lolo“. Máme i dobový nábytek z hotelu Palace. A třetím vzácným předmětem bude prototyp židle Randez-vous Elektra, která vznikla speciálně pro rekonstruovanou Elektru a je tak populární, že se pod tímto názvem prodává i na běžném trhu,“ láká historička.

Obrací pytláky lovící outloně na pěstování kávy

Na výstavě Ostravská kavárna budou i zajímavosti o kávě včetně „hořké“ pravdy o kávě, tedy co všechno pro svět znamená její pěstování. V době konání výstavy přislíbil přednášku i pan František Příbrský, který se zabývá ochranou ohrožených druhů zvěře na Sumatře.

A to tím, že tento český ochránce zvířat obrací pytláky lovící ohrožené outloně na farmářství a podporuje pěstování kávy na Sumatře tím, že farmářům a bývalým pytlákům platí za jejich vypěstovanou kávu férovou cenu, aby se jim vyplatilo outloně nelovit. Outloň je noční poloopice z jihovýchodní Asie. „Je to neskutečný příběh a pan Příbrský pracuje rovněž v ostravské ZOO. Káva, kterou dováží, se tam totiž i podává,“ říká Eva Ševčíková.

Foto: Petr Broulík

Součástí výstavy budou i noviny, složené z příběhů původních, většinou zaniklých, kaváren, doplněných vždy dobovou inzercí či reklamou na určitý ostravský kavárenský podnik.

Kelímek na kávu a boty z kávové sedliny

Na výstavě bude i prvorepublikový v Německu vyrobený kávovar z Národního technického muzea v Praze, pocházející z ostravské domácnosti, ruční pražička na kávu, ale třeba i kelímek na kávu vyrobený z kávového odpadu a dokonce boty, jejichž podrážky jsou vyrobené z kávové sedliny.

Výstava Ostravská kavárna potrvá v Ostravském muzeu rok, až do 27. září roku 2026. Doprovodí ji řada akcí pro kavárenské nadšence a milovníky tohoto nápoje. „Spolupracujeme s ostravskou rodinnou pražírnou a kavárnou Laura coffee, která třeba poskytla pytle, v nichž se dováží káva do Ostravy a z kterých jsme vyrobili sedací vaky. Tato pražírna nám připravila doprovodný program v podobě pěti workshopů, při nichž si návštěvníci vyzkouší různé přípravy kávy, třeba přípravu kávy v džezvě. Jednáme také s Laurou coffee o tom, že by na výstavě byl kávovar, z něhož by si návštěvníci mohli opravdu kávu dát a projít si výstavu s kávou,“ říká Eva Ševčíková.

Do výstavy se také zapojilo na patnáct současných ostravských kaváren a každá na ni zapůjčila nějaký předmět, který ji charakterizuje.