Příběhy exponátů: bagrista vyhrabal ze dna Odry bronzový meč

​Bohaté sbírky Ostravského muzea skrývají v expozicích i depozitářích pozoruhodné historické poklady. Od opravdového pokladu vybagrovaného v bořených Laubech po mamutí kel. V našem seriálu Příběh exponátu se po stopách vzácných předmětů vydáme s kurátory sbírek.

Dnes nám archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec odhalí tajemství starodávného meče, nalezeného na počátku 70. let minulého století v dnes ostravském Koblově.

Příběh začíná v roce 1971, kdy starodávnou zbraň vybagroval dělník z původního řečiště řeky Odry. Jak se tam meč, který návštěvníci mohou vidět v prehistorické části stálé expozice o historii Ostravy, dostal?

„Bagrista tehdy vybíral štěrk a dostal se do poměrně velké hloubky asi čtyř metrů, tam ležel už od doby bronzové. Je starý přes tři tisíce let, pochází někdy z roku 1100 před naším letopočtem. Je celý odlitý z bronzu a patří opravdu mezi ty vzácnější nálezy našeho muzea. A to tím, že se dochoval celý,“ říká archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec.

Meč má nezvykle malou rukojeť

Překvapení ze samotného nálezu meče by dokázal popsat asi jen onen bagrista v kabině stroje. „Každopádně musel být ten meč velmi dobře viditelný nebo vypadl z té lžíce bagru. Meč skončil v v opavské expozituře Archeologickém ústavu, kde prošel konzervací, a v roce 1972 ho získalo naše muzeum,“ popisuje cestu meče do stálé expozice ostravský archeolog.

Meč byl po nálezu nazelenalý, protože bronz, z kterého jej kdysi kovolitec zřejmě někde v severní Itálii v doby bronzové ulil, obsahoval i měď. Meč je dlouhý 64 centimetrů a váží necelý kilogram, ovšem pěkně vypracovanou rukojeť má na svou délku poměrně malou. Což mohl být záměr mečíře, aby byl meč v bojích při úderech a bojích na blízko pádnější. Podobně jako u seker.

„Meč byl poměrně na svou dobu luxusní a možná nesloužil vždy jen jako zbraň, ale také jako odznak určité moci nebo postavení svého nositele. Ostří meče má na jednom místě zvlnění, což mohlo znamenat, že se s ním bojovalo, ale na druhé straně ho jeho majitel mohl využívat v boji jen zřídka,“ přemýšlí nad exponátem Zbyněk Moravec.

Sloužil meč z Koblova profesionálnímu válečníkovi?

Hypoteticky mohl bronzový starodávný meč nalezený v Koblově sloužit vůdci nějaké skupiny lidí nebo některému z profesionálních nebo poloprofesionálních válečníků, který byl nějak spojený s obchodováním a cestami za obchodem do středozemních zemí.

„Někdo takový ho mohl na místě, kde byl brod, ztratit při překonávání třeba na jaře rozvodněné Odry. Nebo ho mohl někdo přepadnout a ten majitel meče mohl na místě zemřít. Ale pravděpodobná je i možnost že ho majitel do řečiště Odry uložil záměrně a to jako obětinu nebo poděkování bohům nebo nadpřirozeným silám za zachování tohoto přechodu řeky,“ zvažuje archeolog.

Také proto mohl majitel meče být původně odkudkoliv, mohl to být obchodník na trase Jantarové stezky, která místem Ostravy tehdy procházela nebo nějaké jiné obchodní cesty. Takže se dá usuzovat, že možná „dorazil“ do Ostravy po dlouhé pouti.

Nálezce grošů poklad levně rozprodal, dnes se neví, kde mince jsou

Bronzový meč nalezený v Koblově nemá zatím v Ostravě žádného konkurenta, ovšem dva další meče byly vykopány ve 30. letech 20. století v pískovně v Dolním Benešově, které jsou dnes nezvěstné. Další meč nalezli lidé v Krnově a nejčerstvější nález takovéto, o něco starší zbraně zaznamenali archeologové v roce 2020 na Jesenicku, kde ho nalezl s bronzovou sekyrou houbař, který po dešti vyrazil na houby. Dnes je ve sbírkách Olomouckého muzea.

Foto: Petr Broulík

Proč jsou meče nalezené v Dolním Benešově nezvěstné? Archeolog Zbyněk Moravec krčí rameny. „Podrobněji jsem se potom nepídil, znám ten fakt jen z literatury. Osobně si myslím, že při kopání písků si meče rozebrali lidé, kteří se účastnili prací v pískovně. Nebo k nim měli přístup. Někdo je mohl i zlikvidovat, přenést na jiné místo a potom ztratit, mohl je i prodat nebo je někdo má stále u sebe. Pokud je mi známo, nebyly meče odevzdány či předány žádné muzejní či státní instituci, neexistuje k nim obrazová dokumentace. Jen zmínka o tom, že byly nalezeny,“ říká archeolog.

Takových případů podle něho není málo. „Například v Ostravě v Muglinově pan Mayer vykopal v roce 1877 přes 160 pražských grošů v keramické nádobě. Nálezce je lacino rozprodal a jsou dnes v podstatě nezvěstné. I když asi fyzicky někde existují, a možná i v muzejních institucích, máme jen zprávu o tom, že se nalezly. Dnes nevíme, kde jednotlivé mince jsou,“ říká Zbyněk Moravec.