Nejnovější zprávy: Zdrogovaný recidivista ujížděl před policií Ostravou. Nakonec havaroval v lese Neuskutečněné projekty. Krásnou koncertní síň bratří Šlapetů v Ostravě zhatila válka

PŘÍBĚHY STARÉ OSTRAVY

Příběhy staré Ostravy: Proč nakonec nepřiletěl slavný Jan Kašpar?

​V sobotu 13. května 1911, tedy před 110 lety uskutečnil český pilot Jan Kašpar (ročník 1883) tehdy nejdelší let na svém vylepšeném jednoplošníku Blériot XI v Rakousko-Uhersku v délce 92 minut z rodných Pardubic na koňské závodiště ve Velké Chuchli v Praze.

Za Jana Kašpara nakonec zaskočil pilot Adolf Warchalowski. Foto: se souhlasem Archivu města Ostravy

Byl to báječný úspěch v té době již známého pilota samouka, absolventa české vysoké školy technické. Ale už před tímto datem česká města komunikovala s mladým leteckým průkopníkem, aby nervydrásající podívanou prezentoval i na jejich území.

Moravu navštívil Kašpar 21. srpna 1910, a to Olomouc. Pro 30 000 nadšených diváků tam vzlétl a bezpečně přistál. Veřejné letecké produkce byly totiž jedním z možných způsobů obživy pilotů, takže se těmto prezentacím nebránili. Naopak je vyhledávali.

Podívaná začínala vždy při startu, kdy vítr způsobený vrtulí roztočil poblíž stojícím dámám sukně až nad hlavu. Při přistání často docházelo ke škodám na létajících strojích, proto bylo létání z velké části závislé na letumilovných sponzorech a na vstupném od velkého počtu obecentstva.

Olomoucký vzlet trval 6 minut a 33 vteřin a byl jen jeden, neboť se přetrhla spojka mezi výškovým kormidlem a ocasem letadla. Přesto byli diváci spokojeni.

Po Olomouci následoval Prostějov a pak měl Kašpar zavítat do Ostravy. Byl pozván místním stavitelem panem Srnou a knihkupcem Karlem Marešem, aby se v neděli 18. září 1910 po čtvrté hodině odpolední za Hrabůvkou předvedl Ostravákům. Město bylo oblepeno plakáty, jak nad ostravskými šachtami se v kouřném oparu vznáší nějaká létající bytost a byl zahájen předprodej vstupenek, protože zájem byl více než velký.

V sobotu se Kašpar objevil v Ostravě, prohlédl si něco málo z města a hlavně vzletovou plochu a usoudil, že pro rozmočenou půdu bude třeba akci odložit a odjel. Ostravské publikum bylo hodně naštvané. Najednou nic, zhola nic. Tisíce se jich nahrnulo na domluvené místo a Kašpar nikde.

Pouze kluci si tam pouštěli papírové draky. Diváci odcházeli domů s reptáním. Někteří nadávali na pořadatelstvo, že si z nich udělalo kašpara a nedali odklad včas vědět (ale nebyl čas), jiní na pilota, nebo na aeroplán. Vinu na počasí svaloval málokdo.

Ostravští pořadatelé byli ve velké finanční ztrátě a tak hledali náhradu za Jana Kašpara. Oslovili úspěšného, velmi aktivního polského aviatika Adolfa Warchalowského (ročník 1886). Ten propagační let přislíbil a Ostrava se dočkala už 2. října 1910 akce, na kterou dlouho vzpomínala.

Warchalowski udělal celkem tři vzlety. První byl sedmiminutový. Druhý, kde pasažéra mu dělal šachetní vrchní inženýr Brzoza, trval 4 minuty a třetí vzlet byl pětiminutový, při kterém pilot obletěl „letištní plochu“ v Hrabůvce ve výšce 250 m v kruhu o průměru 2 km.

Jeho dvojplošník dosahoval rychlost 80 km/hod. Odměnou mu byl vavřínový věnec a mohutné bravo při každém přistání od cca 50 000 diváků. Prý polovina byla neplatících. Získal vypsanou cenu ve výši 5000 korun a odměnu za start 3000 korun.

Do Ostravy už Jan Kašpar nikdy nezavítal.