Průzkum: Kohoutková voda frčí na Frýdecko-Místecku, balená v Karviné

Čtyřicet procent lidí, které zásobuje pitnou vodou společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, vůbec nekupuje do domácností balenou vodu, protože ji považují za drahou v porovnání se stejně kvalitní vodou z kohoutku.

Vyplývá to z průzkumu agentury Respond & Co, který na podzim loňského roku realizovala v Moravskoslezském kraji v lokalitách, kde působí SmVaK Ostrava. Dotazovala se 900 respondentů.

Jako doplněk kupuje ochucenou balenou vodu do domácnosti 47 % dotazovaných, pravidelně 13 % respondentů. Na vodu z kohoutku se z hlediska úrovně vzdělání nejvíce spoléhají vysokoškoláci, kteří ve 47 % nekupují balenou vodu vůbec, 9 % ji kupuje pravidelně.

Lidé se základním a středoškolským vzděláním shodně nekupují balenou vodu ve 38 % domácností, naopak pravidelně ji kupují v 9, resp. 16 %. Důvěra v kohoutkovou vodu je obdobná u mužů i žen (41, resp. 39 % nekupuje balenou vodu), naopak výrazně se liší podle věku respondentů.

Ve věkové skupině 18-29 let pouze 25 % respondentů uvedlo, že balené nápoje nekupuje. Stejný podíl je kupuje pravidelně. Oproti tomu lidé od 30 do 39 let vůbec nekupují balenou vodu v 52 % domácností.

U lidí ve skupinách 50-59 a 60 a více let se preference výrazně neliší. 41 a 39 % z nich balenou vodu vůbec nekupuje, oproti tomu více než 9 % ji kupuje pravidelně a 52 % občas jako doplněk ke kohoutkové vodě.

Zajímavé je také to, že respondenti, žijící v domácnosti sami, v 70 % balenou vodu z důvodu ceny a kvality nekupují vůbec a preferují kohoutkovou vodu. U dvou až čtyřčlenných domácností je podíl těch, kteří balenou vodu vůbec nekupují výrazně nižší – 31, 38 a 34 %.

Téměř polovina domácností se dvěma až čtyřmi členy kupuje balenou vodu jako doplněk ke kohoutkové (58, 48, 47 %). V případě, že lidí žije v domácnosti pět a více, zájem o balenou vodu z finančních a kvalitativních důvodů opět klesá – pravidelně ji kupuje pouze 9 % z nich, přičemž 53 % vůbec.

„Podíváme-li se do jednotlivých částí Moravskoslezského kraje, můžeme říct, že největší fanoušci balené vody žijí na Karvinsku. 23 % domácností ji kupuje pravidelně, zatímco 36 % vůbec. Zbytek připadá na občasné nákupy jako doplňku kohoutkové vody. Situace je jiná na Frýdecko-Místecku, kde 56 % dotazovaných nekupuje balenou vodu vůbec, 30 % občas jako doplněk a jen 14 % pravidelně, “ říká ředitel agentury Respond & Co Ondrej Gažík.

92 % dotazovaných domácností považuje dodávanou pitnou vodu z kohoutku za kvalitní, pozitivně ji reflektuje také 94 % zástupců firemního sektoru a 97 % představitelů municipalit.

„Kvalita pitné vody v regionu je dlouhodobě jednou z nejlepších v České republice. Je to dáno jednak kvalitou zdrojů v podobě údolních nádrží Šance, Morávka a Slezská Harta – Kružberk, ale také vynikající úrovní našich úpravárenských provozů. Poté, kdy jsme v uplynulých letech výrazně modernizovali strojně-technologické zařízení naší největší úpravny vody v Podhradí u Vítkova, v současnosti za téměř 125 milionů probíhá investice do strojně-technologického zařízení v největší beskydské úpravně pitné vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí,“ vysvětluje generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

Pro podporu pití kohoutkové vody také SmVaK Ostrava odstartovaly v létě 2015 projekt Kohoutkový inspektor SmVaK. Princip spočívá v osobních návštěvách a rozhovorech s majiteli restaurací, kaváren, cukráren, občerstvovacích zařízení nebo hotelů ohledně podávání kohoutkové vody hostům.

Vodárenská společnost chápe, že kohoutková voda nemusí být poskytována bezplatně, protože s přípravou a servisem na stůl zákazníka je spojena řada úkonů a práce. Navíc voda jako nejcennější surovina má svou hodnotu.

Proto není podmínkou pro ocenění v podobě označení podniku certifikátem a sady sklenic a džbánů pro možnost podávat kohoutkovou vodu zákazníkům, aby dostávali lidé kohoutkovou vodu zdarma. Pro porovnání: za litr vody z kohoutku v regionu, kde působí SmVaK Ostrava, zaplatí zákazníci o něco méně než devět haléřů, třetinková lahev neperlivé vody se prodává v podnicích za zhruba třicet korun.

Každý rok během léta inspektoři/inspektorky vyráží do terénu, aby zjistili/y, jak se situace v průběhu času mění. Celkem se do projektu zapojilo již 150 restaurací, kaváren, cukráren, občerstvovacích zařízení nebo hotelů.