Vítkovická radnice rozsvítila repliky původních secesních lustrů. Lidé zaplnili obřadní síň

Desítky patriotů Vítkovic si nenechaly ujít slavnostní rozsvěcení replik původních secesních lustrů v obřadní síni vítkovické radnice. Akce přilákala tolik lidí, že síň zcela zaplnili a někteří museli stát v jejich vstupních dveřích. A začala nejdříve potmě.

Historii nejen těchto původně mosazných lustrů, které po začátku druhé světové války zřejmě zrekvírovali nacisté, představil návštěvníkům populární ostravský historik Petr Lexa Přendík. Ten promítal na obrazovku v síni nejen původní plány lustrů, ale také vůbec první fotografii z roku 1902 tehdy čerstvě dokončené radnice či jedinou fotografii původních lustrů z novinového snímku. Obě ukázal v barevné verzi, stvořené a vylepšené umělou inteligencí.

„O lustry přišla vítkovická radnice v době druhé světové války, která její budovu naprosto zdestruovala,“ řekl historik. „Radnice přišla při jednom z náletů v roce 1944 o černou střechu z pálených tašek, o veškeré skleněné výplně dveří a oken včetně vitráží a zůstala po osvobození v roce 1945 ve zbídačeném a dosti žalostném stavu.“

Z radnice se stala Bezručova knihovna, pak sídlo NSDAP

Budova přestala sloužit jako radnice po vzniku takzvané Velké Ostravy v roce 1924 a nastěhovala se do ní až do roku 1939 Bezručova lidová knihovna. Poté sál se secesními lustry obsadila německá NSDAP, krajně pravicová totalitní politická strana v Německu, kterou vedl Adolf Hitler. Po válce se vrátila do budovy knihovna a část bývalé radnice užívala také Střední zdravotnická škola a od 70. let minulého století i podnikový archiv Vítkovických železáren.

V devadesátých letech, konkrétně roku 1992, se stala budova opět sídlem obvodu Ostrava-Vítkovice. A počátkem tohoto tisíciletí se do ní začaly vracet věrné repliky původního vybavení. „Například vitráže ve schodišťové hale, dobové kandelábry či směrové ukazatele. Architekt Max von Ferstel, který vytvořil celou novogotickou budovu i s vybavením, na kterém se projevuje tehdy nastupující módní secese, totiž zanechal všechny návrhy ve zdejší spisovně,“ řekl Petr Lexa Přendík.

Posloužila mosaz z lustrů na zbrojení třetí říši?

Původní secesní lustry zůstaly v síni radnice, kdy sloužila jako Bezručova lidová knihovna prokazatelně až do roku 1939. „Pak už přišel rok 1941, kdy nastala válečná rekvizice kovů. Původní lustry byly z mosazi a mosaz byla pro nacistickou třetí říši velice oblíbená. Je to období, kdy nám z Ostravy zmizely podobně tři kolosální mosazné lustry z velkokavárny Elektra,“ poznamenal historik.

Foto: Petr Broulík

Od šedesátých let byly v dnešní obřadní síni křišťálové lustry, které v ní visely až do závěru loňského roku. „Ale ty se nehodily do neogotické architektury a secese a měly malou svítivost, která nesplňovala normy pro osvit tak velké místnosti,“ řekl Petr Lexa Přendík.

Takové lustry v Hornbachu nekoupíte

Jediné, co zbylo v obřadní síni po původních secesních lustrech z roku 1902, je větrací mřížka, na níž byl zavěšen největší lustr. „Ta jediná ušla válečné rekvizici kovů, protože byla pro místnost poměrně vzdušná,“ řekl historik. „A před rokem vznikla myšlenka vrátit síni původní lustry. Takové v Hornbachu nekoupíte, proto radnice oslovila českou firmu Wranovsky Crystal z Turnova, která by byla schopna repliky vyrobit,“ popsal historik anabázi návratu secesních lustrů.

Smlouvu s firmou podepsala vítkovická radnice 1. září loňského roku a už 10. prosince, tedy po třech měsících, její pracovníci zavěšovali hotové lustry v obřadní síni radnice. „Šlo to docela raketovou rychlostí. No a nastal problém, kam s těmi křišťálovými lustry, které nové repliky nahradily,“ napínal Petr Lexa Přendík návštěvníky akce. „Mohu prozradit, kde skončily?“ zeptal se starosty Richarda Čermáka, který se slavnostního rozsvěcení lustrů zúčastnil. Ten přikývl. „Takže ty lustry budou viset ve vítkovickém Českém domě,“ prozradil historik.

Repliky lustrů dovedou kouzlit se světlem

Nové repliky se nevešly do dveří, proto je pracovníci Wranovsky Crystal dovezli rozložené a sestavili a zavěsili je v obřadní síni během jediného dne. „Lustry dokážou udělat různou atmosféru, mohou svítit třeba jen tak, že to vypadá, jako by jen plápolaly, pak se ladila barva žárovek a jak budou silné. Lustry se dají rozsvítit i opravdu naplno, takže doufám, že jste si vzali s sebou sluneční brýle,“ pobavil populární historik návštěvníky akce.

Foto: Petr Broulík

A pak už pustil odpovídající zadumanou hudbu a čtyři lustry, jejichž výroba stála i s odbornou montáží a vším kolem téměř milion korun, se poprvé návštěvníkům předvedly. Všichni tleskali.

Pak k nim promluvil i starosta Vítkovic Richard Čermák. „Těší mě, váš zájem o naše lustry a naši budovu. Vy jste vlastně tím motorem, který nás žene, abychom toto dědictví posunovali dál a tuto budovu zachovali tak, jak byla kdysi vystavěna. A doufám, že se vám repliky lustrů líbí,“ řekl starosta městského obvodu Ostrava-Vítkovice.

Foto: Petr Broulík