Restaurace Harenda jede, podnik patří k nejoblíbenějším v Ostravě

Ač na okraji Ostravy, získává si v poslední době Harenda na Landeku stále více příznivců.

"Přibývá lidí, kterým není zatěžko zajet si z centra Ostravy, ale i dalších míst na oběd nebo večeři k nám na Landek," říká šéfkuchař Adam Cakl.

Adame, co je na Harendě nového?

Letos jsme stihli postavit pěknou prosklenou zahrádku u restaurace a připravili jsme také zbrusu nové podzimní menu. Probíhá zvěřinová degustace a už se chystáme na husí hody.

Harenda za poslední tři roky udělala kus práce. Zpočátku o ní mnoho Ostravanů nevědělo, teď se to rychle mění. Jak se vám to povedlo?

Začali jsme dělat pořádný marketing, především videa na Facebook a na Instagram. To nám pomohlo dostat se do povědomí nejen v našem kraji. Jezdí k nám také lidi z Olomouce, Brna, Prahy. Cítíme postupný progres. Zpočátku jsme si mysleli, že nás to místo na okraji Ostravy bude trošku zlobit, ale už se to překlápí – lidi už jsou rádi, když si zajedou z města, vždycky zaparkují a v klidu si sednou. Víkendy máme plné k prasknutí.

Takže jste spíše pro lidi, kteří si to u vás chtějí užít, nepospíchat a dát si dobré jídlo. Co obědy? Jezdí sem hosté, co si odskočí na polední pauzu?

Ano. Mimo sezonu je jich ale méně. Někdy jsou obědy šílené, jindy je lídí méně, ale nejvíce zátěžové jsou víkendy. To jsou potřeba rezervace.

K tomu marketingu – věděli jste od začátku, že ho musíte dělat? Nebo jste si mysleli, že když to budete dělat poctivě a dobře, tak si to lidé řeknou?

Já jsem si to myslel. Když jsme začínali s bývalým majitelem, tak to byla moje vize. Ale noví investoři a majitelé mě nasměrovali trochu jinam a vysvětlili mi, že tyhle věci jsou potřeba a je nutné lidem ukázat, že se snažíme o nějakou kvalitu.

Řada kvalitních restaurací v Ostravě a v kraji marketing už docela slušně dělá, ale většinou se to týká jenom focení jídla. Málokdo to ale má jako vy. Vy přímo ukazujete jídlo i sebe a sám vše prezentujete.

Já to původně nechtěl takhle dělat, necítil jsem se na to. Ale pak se něco ve mně zlomilo a řekl jsem si: dělám jídlo, kterému věřím, tak se nesmím bát jít s kůží na trh.

Kdyby vás tady ještě někdo neznal – jak byste vaši restauraci popsal v jedné větě? Co vaříte?

Řekl bych, že jsme restaurace s moderní českou kuchyní s moderními postupy a nejlepšími surovinami.

Máte pořád ještě co vymýšlet? Nebo se vám může stát, že někdo řekne: hele, těch českých jídel zas tolik není, ty už jsi vymyslel spoustu způsobů, jak je dělat jinak, máte nápady?

Nápady pořád jsou. Samozřejmě ale přijde chvíle, kdy už je člověk unavený. Já se snažím pracovat s českými surovinami. Máme svíčkovou a tak dále, ale třeba postupy bereme odjinud. Středoevropská kuchyně, maďarská kuchyně, francouzská a klidně i asijská kuchyně. Nepoužívám jejich suroviny jako třeba koriandr, ale snažím se používat naše české věci, které nám jsou blízké.

Ukázka z nového menu: kulajda. Foto: Vladimír Pryček

S jakými dodavateli pracujete?

Musíme si vybírat. Nechceme brát všechno najednou z nějakého velkoobchodu, hledáme.

To je pak ale logisticky složitější, ne?

Ano. Je to složitější, objednávám každý týden a u více dodavatelů.

Ukázka z nového menu: špíz z bůčku na ohni. Foto: Vladimír Pryček

Vytvořili jste nové menu. Je něco, co nemůžete vyškrtnout, protože si vaši hosté zvykli?

Ano, například carpaccio, svíčková, buchtičky a samozřejmě smažák. Jsou lidi, kteří přijedou přímo na to. A pak máme v menu pět šest volných míst, které se snažíme pravidelně měnit.

Co turisté, kteří jedou třeba do Hornického muzea. Jsou to vaši hosté, nebo chtějí vidět muzeum, pak si dát bagetu nebo polévku a zmizet?

Stává se to, přesně jak říkáte. Ale čím jsme tady déle, tak se tom lepší. Turisté přijdou do muzea a pak si dají polévku, nebo nějaké jídlo z obědového menu. Když jsme začínali, tak se stávalo velice často, že se otočili ve dveřích, nadávali, že jsme drazí.

Ukázka z nového menu: lokše, povidla, tonka zmrzlina. Foto: Vladimír Pryček

Představte nám hlavní části nového podzimního menu.

Letos je to klasika. Vždycky po turistické sezóně, která začíná v červnu, musíme vrátit lokše. To je bestseller. Plněné lokše s trhanou kachnou a povidlovou omáčkou. Povidlová majonéza, nakládané zelí a tak dále. To je signature, který musíme vždycky vrátit. Potom tam máme takového přetvořeného španělského ptáčka z telecího. Pak tam máme skvělý bůček.

Jaké akce na podzim a zimu chystáte? Máte večírky, zabíjačky?

Ještě do neděle 26. října máme zvěřinovou degustaci. Pak už následují Husí hody a v rychlém sledu vánoční večírky, náš oblíbený vaječný koňak, a další pěkné akce.