Nejnovější zprávy: Bráchové chtěli mexické bistro, teď s Los Capolitos nestíhají otvírat nové pobočky Beskydy lákají. Turisté v nich loni utratili přes 1,3 miliardy korun

Gastronomie

Restaurace U Jarošů láká Ostravany. Má nový interiér i jídelníček

​Kdysi stálo o pár metrů níže vyhlášené řeznictví a uzenářství. Od devadesátých let tady na výpadovce z Poruby na Opavu, na místě zahrady, kde rostly brambory a pásly se kozy, stojí Restaurace U Jarošů.

Foto: Robert Řepa

Nedávno získala moderní háv, o něco dříve zahrádku a velkou pergolu, a covidová doba umožnila jejím majitelům vybudovat v době protiepidemických zákazů uvnitř podniku nový elegantní, provzdušněný interiér.

Restaurace U Jarošů je oblíbeným cílem Porubanů, na obědy sem chodí lidé z Moravskoslezského inovačního centra i vysokoškolští profesoři z VŠB-Technické univerzity Ostrava. V zimě tu v krbu praská dřevo a po celý rok si tady lze dát na večeři či k obědu takové speciality, které hosté jinak znají třeba z televizních pořadů proslulých a populárních českých kuchařů.

„Jaroši“ se snaží se navázat na dobré jméno rodu

Restauraci U Jarošů otevřeli v roce 1997 potomci vyhlášeného pustkoveckého řezníka a uzenáře Jaroslava Kříbka. Jméno U Jarošů však získala po třech Jarcích, kterým se tak mezi přáteli a doma říkalo.

Foto: Petr Broulík

„Snažíme se navázat na dědečkovo jméno. Restauraci vymysleli máma, táta a strýc, oba byli spolu s dědou Jarkové a dědovi se říkalo v Pustkovci Jaroš. Dlouhá léta ji pak provozovala maminka,“ říká syn majitelů dnes už známé restaurace David Kotek, díky němuž má podnik po covidových strastech i nový, architektonicky vzdušnější interiér.

Foto: Petr Broulík

Tím, kdo už ale téměř jedenáct let zajišťuje na place dennodenní provoz, je „nepřehlédnutelný“ provozní restaurace U Jarošů Robert Řepa, který sem také tak trochu patří i jménem. „Rodiče pocházejí ze Znojma a moje babička se za svobodna jmenovala Jarošová,“ usmívá se provozní, kterému před časem majitelé restauraci pronajali.

Zkušenosti má nájemce a provozní bohaté. Dlouhá léta vařil jako kuchař v porubské Viktorce a určitou dobu i v bistru v blízkém inovačním centru, odkud sem dnes chodí mnozí zaměstnanci. Dříve sem často chodil i on. „Takže jsme se s Davidem znali a jednou jsme se potkali na pivu a slovo dalo slovo,“ usmívá se provozní U Jarošů.

Také díky Robertovi a jeho režii kuchyně dnes tvoří přes oběd z osmdesáti procent klientelu restaurace pracovníci onoho vědecko-technologického parku nad Porubou. „Jsou to všechno kluci, co tam pracují třeba s tím superpočítačem. Sem tam k nám zajdou i profesoři z VŠB-Technické univerzity Ostrava a také lidé z jiných koutů Poruby, kteří už naši restauraci za ty roky znají. Často sem na oběd zajdou i obyvatelé Pustkovce,“ říká.

Večer pak do podniku přicházejí hosté, kteří si chtějí dát nějakou dobrou večeři, případně kultivovaně posedět u dobrého vína či plzeňského piva.

Mladí na Valentýna, fajnšmekři na japonské hovězí z plemene wagyu

„Mladí a omladina sem moc nechodí, našli si spíše jiné podniky a bary blíže k Porubě, ale třeba na Valentýna jich sem přijde dost, když chtějí svátek zamilovaných oslavit v klidu v restauraci a ne v baru. Naši stálou klientelu však tvoří spíše lidé kolem čtyřiceti let. Začal jsem se nedávno trochu více věnovat nabídce a výběru dobrého vína, ale chce to nějaký čas, než nás začnou lidé brát i jako podnik s kvalitním vínem. Ale občas uspořádáme degustační večer s vínem, kdy menu tvoří třeba top japonské maso,“ říká provozní Robert Řepa.

Foto: Petr Broulík

V restauraci U Jarošů hostům připravují i maso z japonského skotu wagyu. Jedná se o takzvané japonské hovězí, které je považováno za delikatesu a vyhledávají ho gurmáni celého světa. Vyznačuje se vysokým obsahem mezisvalového tuku, který je vidět na první pohled a tato vlastnost dává masu nezaměnitelnou chuť a hlavně křehkost. Maso z plemene wagyu obsahuje i vysoký podíl mononenasycených mastných kyselin, má tedy nízký obsah cholesterolu.

„Na jeho přípravu však samozřejmě potřebujete mistra, který umí to maso připravit. Wagyu je u nás hodně hlavním chodem právě vícebodových degustačních večerů,“ říká syn majitelů David Kotek.

Zážitek pro mladé: tříchodové menu flambované na meči

Takové degustační menu si může člověk v restauraci objednat, často má šest až osm chodů. Jednou se tu pořádal i večer nejlepších šampaňského, zúčastnila se ho asi třicetičlenná skupina milovníků tohoto šumivého vína.

Přesto se samozřejmě i restaurace U Jarošů snaží lákat i mladé. Trochu i pro ně nabízí prostřednictvím Slevomatu tříchodové degustační menu pro dva. Hlavním tahákem je maso flambované na meči. Hlavní chod totiž tvoří grilovaná vepřová panenka a kuřecí prsa s anglickou slaninou a paprikou, flambované na meči slivovicí, podávané s batátovým pyré provoněným vanilkovým olejem, s pečenými brambory v popelu a restovaným květáčkem. Jako předkrm paštika, jako dezert vanilková zmrzlina s malinovým crème brûlée.

„Maso se flambuje, tedy zapálí přímo před hosty a je o to opravdu luxusní zájem, zvláště teď před Vánoci. Je to trochu taková show. Tuhle nabídku však na našem jídelním lístku schválně nemáme, lze ji najít jen na internetu, protože mladí nakupují hlavně přes internet,“ říká provozní restaurace U Jarošů v Pustkovci.

Restauraci U Jarošů si našli i Pustkovečtí, pořádají tu oslavy

Restaurace U Jarošů nemá klienty jen mezi lidmi, kteří se v ní zastaví při cestě autem směrem na Opavu a další města, jak by se podle jejího umístění mohlo zdát.

Foto: Petr Broulík

„Po těch desíti letech naopak potkávám třeba tady přímo v Pustkovci lidi, kteří k nám zajdou na večeři nebo u nás pořádají své rodinné oslavy. Určitě je to i tím, že majitelé tady bydlí, mnozí z obyvatel Pustkovce znali jejich tatínka řezníka a znají jeho rodiče. A snad si zvykli i na mě, i když nejsem kovaný Pustkovečák, bydlím až v Porubě nad Duhou,“ usmívá se Robert Řepa.

A tak restaurace U Jarošů je známá svými akcemi, jako jsou oslavy promocí či narozenin nebo třeba husí hody. O víkendech sem chodí na rodinné obědy rodiny s dětmi. Pan provozní rád vzpomíná na jednu velkou oslavu, kdy si host z Pustkovce nechal postavit na své padesáté narozeniny všude venku kolem restaurace stany, účastníci oslavy korzovali po celé restauraci a akce se večer změnila v jednu velkou diskotéku.

Restaurace U Jarošů leží jen pár metrů od jiné vyhlášené restaurace U Zlatého lva, která patří k vůbec nejstarším na území dnešní Ostravy. Syn majitelů a provozní však v ní nevidí konkurenci.

Hovězí líčka, žebra s hranolky, panenka. Pizzu a špagety u nás nenajdete

A jakou kuchyní je restaurace U Jarošů pověstná? „Snažíme se připravovat to nejlepší z české kuchyně v moderním kabátku tak, jak ji dnes propagují kuchaři, ze kterých jsou televizní hvězdy. A lidé si jejich jídlo rádi vyzkouší,“ říká provozní. A jako příklad uvádí hovězí líčka á la Pohlreich, které se tady staly jedním z nejprodávanějších jídel.

„Mladí si tu často dají pečená vepřová žebra s hranolky. Hodně u nás jde pečená kachna a naším klasickým jídlem je vepřová panenka, kterou baští všichni,“ usmívá se.

Foto: Robert Řepa

Robert Řepa dodává, že restaurace není vyhraněna na nějakou určitou světovou kuchyni, ale třeba italská jídla v tomto podniku nenajdete.

„Nepřipravujeme těstoviny, špagety, pizzu, rizota ani tomatovou polévku. Jsme spíše na maso a moderní podobu jídel. U nás si dáte třeba pečenou kachnu, guláš nebo dančí na smetaně. Teď chystáme nový jídelníček, kde více najdete i klasickou českou kuchyni. Třeba frankfurtskou polévku nebo kulajdu. Chystáme vždy husí hody, to u nás bývá několik dní plno. I nedávno na Martina, i když husy hodně podražily, ale my jsme se snažili je nechat na nějaké normální cenové hladině. Takže úspěch byl obrovský a hospodu jsme měli vyprodanou každý den. To je určitě směr, kterým jdeme. Syn majitelů navíc nyní zkouší nový koncept jídel naší kuchyně s novými jídelními lístky,“ říká Robert Řepa.

Hovězí pupek, telecí karé, hovězí burger, gratinovaná burrata

Kdybychom se podívali na jedno z aktuálních obědových menu restaurace U Jarošů, najdeme tam každý týden čtyři jídla. Třeba dorůžova grilovaný hovězí pupek macerovaný v balsamikovém octu a olivovém oleji s pečeným česnekem a jalapeňo mayo. Nebo grilované telecí karé ala vitello tonnato, portské glace s karamelovými oříšky a restovaný špenát.

Nebo smažený cheddar v panko strouhance, fritované grenaile, uzená a pink mayo. Nebo hovězí burger grilovaný dorůžova s anglickou slaninou, bbq, gouda chipsem, caesar salátkem a cherry rajčátky. Či gratinovaná burrata na salátu z restovaných cherry rajčat, arašídů, rukoly a mladého špenátu, bazalka, uzený olivový olej. No nesbíhají se vám sliny?

Novému interiéru kraluje váleček. Kdo uhodne, co je jeho motivem?

Hosté restauraci U Jarošů dlouho znali tak, že v ní byl modrý koberec a dřevem obložené stěny. Dnes je dřevo pryč, jsou tu trochu jiné stoly a plovoucí dřevěná podlaha. Dnes má interiér restaurace moderní a svěžejší design, působí lehce a vzdušně a na stěně je dnes váleček.

„Ten váleček má rostlinný motiv a znázorňuje přísadu, kterou řezníci přidávali do masa. Ale jaká je to přísada, neřeknu. Na to musí každý host přijít sám. Je to samozřejmě připomínka mého dědečka, který proslul v Pustkovci a širokém okolí v řeznickém a uzenářském řemeslu,“ říká syn majitelů David Kotek. A vzpomíná na dětství, kdy na místě jeho dnešní restaurace byla zahrada a skleník. „A rostly tu brambory, takže jsem tu jako kluk sbíral mandelinku bramborovou a v tom skleníku jsem si hrával,“ usmívá se David Kotek.

Foto: Robert Řepa

Z vyprávění dědečka a rodiny ví, že za protektorátu nesměli lidé chovat prasata, vše se muselo hlásit a všechna domácí zvířata šla na frontu. „Dědeček však byl v odboji a prasata tajně zabíjel. Za války ho za to i zatkli a dostal dokonce trest smrti. Ten mu však těsně před popravou změnili na doživotní trest, který si odpykával v koncentračním táboře Dachau a kde ho také zastihl konec války. Vrátil se a znovu rozjel řeznictví. Pak mu ale podnik vzali komunisti a vznikla tady prodejna Pramenu. Tam dědeček ale stále pracoval. No a pak máma s tátou rozjeli v devadesátých letech restauraci,“ vzpomíná syn majitelů.

Když vládl covid, bylo v restauraci staveniště. Lidé však Jaroše podrželi

Úpravy vnitřků lokálu stihl David Kotek v době covidu, kdy stejně jako další restaurace musela být i ta jeho zavřená. „I přes rekonstrukci jsme ale vařili a moc vděčíme hostům, kteří nám zůstali i v té době věrní a chodili si pro jídlo v krabičkách do okýnka v naší zimní zahradě. Přitom uvnitř bylo staveniště a venku kontejnery. Trvalo to půl roku,“ vzpomíná syn majitelů.

Šéfové restaurace se snaží zachovávat rodinný charakter podniku. „Je tady takové domácké prostředí, jako byste přišel někam, kde se všichni znají. Když se u nás konají vánoční večírky, tak třeba jen pro pětadvacet lidí, restaurace se uzavře. Nelze tady pořádat moc velké akce, ale když lidé chtějí tančit, tak se odsunou stoly a i to se dá. A naši kuchaři jsou tu třeba pět let, jedna kuchařka dokonce deset, takže připraví na oslavy to nejlepší, co tady máme,“ říká provozní restaurace.

David Kotek podotýká, že kvalita kuchyně a gastronomie v restauraci U Jarošů stále roste. „To proto, že i naši hosté jsou dnes náročnější. Hodně lidí dnes sleduje všechny ty kulinářské pořady a pak se stává, že u jednoho stolu u nás sedí například vyznavač kuchyně Zdeňka Pohlreicha, u druhého Gordona Ramsayho, u třetího třeba Jana Punčocháře. Proto se snažíme zavádět nová jídla a speciality, stále se snažíme jít v gastronomii dopředu,“ říká syn majitelů David Kotek.

Zatím to jde. Hlavně, abychom byli zdraví a nepadaly tu bomby

Dnes stejně jako další restaurace čelí i podnik U Jarošů novým ohrožením v podobě energetické krize způsobené konfliktem na Ukrajině. „Zatím jsme nemuseli zdražit hodně, spíše čekáme, co se bude dít příští rok. Zatím se nezdražilo na žádný desetinásobek, ale uvidíme, co bude dál. Je bohužel fakt, že hospody asi brzy budou spíš pro lidi, kteří mají peníze, ne pro obyčejné lidi,“ říká provozní, který zaměstnává v restauraci osm lidí.

On sám však doufá, že se situace vyvolaná především konfliktem na Ukrajině a covidem za nějakou dobu uklidní a zlepší. „Sice už se asi ceny nevrátí na úroveň, jaká byla dříve, ale už nebude tak tragická inflace. Najdou se nějaká východiska. Jedna paní, která sem chodí, říká: Lidé přežili války, bylo draho. Určitě přežijeme i to, co se děje dnes. Důležité je, abychom byli zdraví a aby kolem nás nepadaly bomby,“ říká provozní a nájemce restaurace U Jarošů Robert Řepa.