Rok 1910 v Ostravě? Devatenáct vražd, vysídlování cizinců a razie

​Na konci roku 1910 přistoupilo policejní komisařství v Moravské Ostravě k přísným bezpečnostním opatřením.

Donutilo ho k tomu množství opakujících loupeží a zločinů, které pobouřily ostravskou veřejnost.

Za 11 měsíců roku 1910 bylo spácháno 19 vražd, 3124 trestních činů proti osobní bezpečnosti, 5426 činů majetkových, ze kterých bylo 781 zločinného rázu.

Chtělo zabránit růstu kriminality v ostravsko-karvinském revíru a tak sáhlo po vypovídání příslušníků cizích zemí, kteří se nemohou prokázat řádnými dokumenty či průkazy.

Doplatili na to zejména dělníci z oblastí, které nebyly součásti Rakousko-Uherské monarchie. Jako bylo třeba ruské Polsko, sousedící s rakouským Haličem.

Probíhala sice „pečlivá“ selekce, kdy Rusové, kteří se řádně chovají a mají práci v dolech či hutích, nebo vykonávají řemeslo, nadále zůstávají, ale byli tací, kterým byl azyl odepřen.

Mezi ně patřil i jistý František Paštěnko, který přebýval v Mariánských Horách. Když byl vyzván, aby Ostravsko opustil, neučinil tak a proto ho policie vyhledala, byl zatčen a soud ho poslal na tři týdny do vězení.

Po odpykání trestu místo do Ruska zamířil opět do Mariánských Hor, kde měl své soukmenovce. Vymyslel plán, jak se postrku přes hranice vyhnout.

Rozhodl se, že spáchá nějaký zločin, který si odsedí, třeba i 10 let a nebude muset tak opustit Rakousko. V hospodě u Kozla o tom diskutoval s kočím Povoznictví Sýkora, svým známým Františkem Michenko.

Pili a vyprávěli si slasti a strasti života a Michenko ze soucitu platil útratu, než odešel v 7 hodin večer si lehnout, protože ráno brzo vstává na šichtu.

Paštěnko se pak vplížil do jeho komůrky a tam mlátil tvrdě spícího Michenka tupou částí sekyrky do hlavy, až ho omráčil, že vypadal, jako by byl mrtev. Paštěnko uspokojený, že spáchal vražedný zločin se pak z bytu odplížil.

Před domem na cestě si usmyslel, že to nestačí, začal sbírat kameny a kusy cihel a házel je na ta okna v centru Mariánských Hor, kde se svítilo.

Během toho došel až k četnické stanici, kde oznámil, co provedl. Okamžitě ho zadrželi a následně konfrontovali s pobitým Michenko. Ten šťastnou náhodou, utržil jen těžké, méně nebezpečné poranění.

Když Paštěnko viděl, že žije, zvolal na něj: „Ty hrome, ty žiješ, to kdybych byl věděl, byl bych tě ostřím ťal, abys přestal dýchat“ a kdyby neměl spoutané ruce, tak by jej zardousil.

Během tří měsíců bylo vypovězeno z moravsko-ostravského policejního obvodu 418 ruských občanů. 200 osob již opustilo monarchii, ostatní byli vyzváni, aby tak učinili urychleně.

Z Prahy přijel do Moravské Ostravy ruský konzul, aby se přesvědčil, jak se věci mají. Poté, co byl seznámen s policejní statistikou konstatoval, že se nejedná o politické motivy, ale bezpečnostní.

Rovněž rakouský zahraniční úřad vydal prohlášení, že právo na azyl nebylo porušeno, že policie musí přihlížet k tomu, aby pasy ruských přistěhovalců byly v pořádku.

A co k tomu říkaly některé noviny v Ostravě? Duch času, orgán strany sociálně – demokratické dne 28. ledna 1911 napsal: