S diagnostikou a léčbou pacientů pomáhá v krajských nemocnicích umělá inteligence i virtuální realita

Spousta lidí využívá umělou inteligenci v robotech, automobilech i na internetu, vylepšují si s ní třeba své snímky v mobilu. Virtuální realitu zase využívají především k výletům do virtuálního světa, tedy pro zábavu a ukrácení času. Lékařům nemocnice v Havířově však umělá inteligence (AI) a virtuální realita pomáhají při léčbě, hledají choroby v rentgenových snímcích pacientů nebo pomáhají rozhýbat lidi po úrazech či nehodách.

AI zachytí prý o 30 procent více nálezů než některá vyšetření. A tak se stává v nemocnicích v Moravskoslezském kraji jakýmsi „třetím okem lékařů“, a často nestranným. Moravskoslezský kraj je tak první region, který AI využívá plošně. Havířovská nemocnice totiž není sama. Systém umělé inteligence společnosti AI Carebot dnes využívají při čtení snímků hrudníku lékaři ve všech krajem zřizovaných nemocnicích, tedy lékaři v Krnově, Opavě, Frýdku-Místku, Třinci, Karviné a Havířově.

A to není vše. Brýle s virtuální realitou lékaři v Havířově nasazují při rehabilitačních cvičeních pacientů po úrazech a zraněních, kdy cvičení ve virtuálním světě, třeba v zasněžené krajině nebo pohodovém lese za zpěvu ptáčků, pomáhají prokazatelně snižovat bolest a zvládat lépe rehabilitační cviky.

Při vývoji AI „schroupala“ milion rentgenových snímků hrudníku

AI systém Carebot vyhodnocuje rentgenové snímky pacientů a dokáže v nich rozpoznávat i sebemenší abnormality. „Při vývoji prošlo systémem přes milion rentgenových snímků. Samozřejmě jsme úzce spolupracovali s celou řadou odborníků a lékařů. Carebot vidí při jakémkoliv rutinním rentgenovém vyšetření i složitě odhalitelné nálezy a lékaři je zvýrazní,“ říká generální ředitel Carebotu Daniel Kvak. Carebot vznikl před čtyřmi lety jako start up. Jeho zakladatelé Daniel Kvak a Matěj Misař pocházejí z Moravskoslezského kraje.

Systém zatím čte snímky hrudníku, ale firma pokračuje ve vývoji dál. „Letos chceme nabídnout lékařům detekci zlomenin kostí a asistenci při mamografickém screeningu. Naše společnost spolupracuje s radiology z celé Evropy, ale jsme hrdí hlavně na to, že můžeme přispět ke zlepšení kvality zdravotní péče v našem rodném kraji,“ uvádí Matěj Misař a upozorňuje, že Carebot má pro hodnocení rentgenů hrudníku platnou certifikaci jako zdravotnický prostředek.

Letos projde systémem AI Carebot sto tisíc pacientů

V posledním čtvrtletí už tento systém zkontroloval umělou inteligencí na třicet tisíc pacientů, letos by jejich počet měl překonat 100 tisíc. „Zatímco v posledních deseti letech se zvýšil počet rentgenových vyšetření o 25 procent, počet radiologů se nemění. Právě tady AI pomáhá, třeba při vystavování lékařské zprávy. AI čte rentgeny nejen na odděleních radiologie, ale i na urgentních příjmech. K nezaplacení může třeba být u hromadných dopravních nehod, kdy se hraje o každou minutu,“ hlásí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Martin Gebauer.

Právě radiologové z havířovské nemocnice se před třemi roky jako zástupci první nemocnice v ČR a EU, kde se systém nasadil v ostrém provozu, podíleli na závěrečném vývoji a pomohli zpřesnit vyhodnocovací algoritmy. „AI má u nás podporu, proto jsme od začátku roku nasadili další dvě například pro diagnostiku či na vyhodnocování srdečních onemocnění,” říká ředitel Nemocnice Havířov Norbert Schellong.

Hlavní slovo má však vždy lékař

Zavedení AI čtení snímků do nemocnic si pochvaloval v nemocnici Havířov i hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica, bývalý primátor Havířova. „Včasná diagnóza bývá velmi často hlavním klíčem k úspěšné léčbě. A umělá inteligence může upozornit na nález, který by jinak lidské oko mohlo přehlédnout. Ale pozor, stále platí, že na prvním místě je pohled a úsudek ošetřujícího lékaře. Výstup AI je pro něj jen doplněním, kontrolou nebo ujištěním,“ upozorňuje hejtman.

Při vlastním posuzování rentgenového snímku má lékař možnost jedním kliknutím porovnat, jak snímek čte on, a co na něm našel robot. Všichni lékaři a zástupci kraje a firmy se shodli, že AI může také snižovat administrativní zátěž. Robot totiž rovnou generuje lékařskou zprávu, ze které může lékař vycházet, doplnit ji nebo upřesnit.

Pacienti ve virtuální realitě chytají motýly, přecházejí po kamenech řeku

V Nemocnici Havířov se pochlubili i další moderní novinkou, která zpříjemňuje rehabilitaci pacientů po úrazech nebo zraněních, která často bolestivou rehabilitaci ztuhlých svalů posunuje až do sféry zábavy. Lékaři nejen tam, ale v dalších pěti nemocnicích, nasazují pacientům brýle s virtuální realitou. A sami pacienti tak třeba ve virtuální krajině chytají motýly, skládají kostky nebo přecházejí po kamenech řeku. Každý pohyb má svůj přesně určený cíl.

„Virtuální realitu využívají lékaři při rehabilitacích a ergoterapiích, ale i na psychiatrii nebo při aktivizaci na odděleních následné péče. Pacienti se s virtuálními brýlemi na očích pohybují v naprogramovaném prostředí, které umí navodit příjemnou atmosféru a pocit bezpečí. Cvičení a jeho intenzita jsou sestavené individuálně podle stavu a potřeb pacienta. Tato metoda skvěle ke cvičení motivuje, a navíc je pro pacienty zábavná,“ vysvětluje námětek hejtmana kraje Martin Gebauer s tím, že aplikace umožňuje výběr prostředí pro cvičení, ale i hudbu.

Virtuální realitu mají dnes už v Havířově, Frýdku-Místku, Třinci a Bílovci

Virtuální realitu VR Vitalis začaly od jara minulého roku postupně využívat nemocnice v Havířově, Frýdku-Místku, Třinci a Bílovci, ale také Sanatorium Jablunkov a Odborný léčebný ústav Metylovice. Během minulého roku absolvovali jejich pacienti celkem 1 800 cvičení.

„Na aplikaci spolupracovali s vývojáři lékaři, fyzioterapeuti, ergoterapeuti a další odborníci, a je tak pro pacienty bezpečná. Aplikace VR Vitalis je jednoduchá pro použití. Více než polovinu cvičících pacientů tvoří senioři, kteří mají více různých zdravotních problémů, ale i vážně nemocní pacienti. Pro zdatnější uživatele je samozřejmě možné zvýšit náročnost a intenzitu cviků,“ sděluje Jana Tvrdá, ředitelka společnosti VR LIFE, která aplikaci VR Vitalis vyvíjí.