Nejnovější zprávy: Mladý muž (23) zemřel při tragické srážce dvou aut ​Seniory v Bohumíně bude na výlety po okolí vozit rikša

Kultura

Šedesát let Akordu. Maltu do základů míchal i Karel Šíp

​Nejstarší dům kultury v moravskoslezské metropoli, který stojí v lokalitě Ostrava-Zábřeh, letos slaví 60. narozeniny. Akord a Magazín PATRIOT připravili seriál, který šedesát let provozu tohoto kulturního stánku připomene.

Pokládání základního kamene stavby Akordu. Foto: archiv Petra Přendíka

Původně odborářský kulturní stánek Nové huti se po „sametu“ proměnil v multifunkční, moderní kulturní a společenské centrum AKORD.

Slavnostně byl zábřežský dům kultury otevřen 22. února 1959. Přináší kulturní zážitky, vzdělání, odpočinek i relaxaci. Jeho součástí jsou nejen sály, salonky a učebny, ale také restaurace, hotel, letní zahrada či cvičební sály.

Za 60 let existence na kulturním poli prošly branami zábřežského domu kultury miliony návštěvníků a umělců a získal řadu významných ocenění, z nichž poslední obdržel v loňském roce za Mimořádný přínos pro rozvoj Moravskoslezského kraje v oblasti kultury od Sdružení pro rozvoj MS kraje.

Akord je mezi domy kultury výjimečný i tím, že připravuje vlastní autorské pořady. Například to jsou Hecoviny divadelního souboru Nahodile, letní venkovní akce, charitativní vyjížďka Cyklosvětluška či rozsvícení vánočního stromu. Věnuje se ve velké míře i seniorům, pro ty nabízí akce jako Miss Babča, Seniorský bál či Senior klub. Klientům umí připravit eventové akce od A do Z.

Na počátku letošního roku vyšla první publikace v historii domu kultury s názvem Dům kultury Akord 1959-2019. 60 let v kultuře a umění, která přináší fakta i zajímavosti.

Dočíst se můžete, že:

- Až do sametové revoluce působily při domu kultury mnohé soubory, které dosahovaly vysoké umělecké hodnoty a reprezentovaly na přehlídkách a soutěžích po celém světě. Např. Soubor Ladislava Ševčíka či Ženský komorní soubor Františka Háby. V rámci Československa byl také proslulý Fotoklub svazu českých fotografů.

- Součástí domu kultury byla až do roku 1997 knihovna, která na konci roku 1996 registrovala 1339 dospělých a 503 dětských čtenářů.

- V letech 1967 a 1968 byl dům kultury domovskou scénou legendární kapely Flamingo. Zejména na nedělní taneční čaje se sem sjížděla tancechtivá mládež z celé Ostravy. Zpívala s nimi i Marie Rottrová a poprvé se představila i mladičká Věra Špinarová.

- Diskotéky pro mladé byly v 80. letech natolik populární, že archivy zaznamenávají, že se se vstupenkami „kupčilo“. Mladí se dokonce dostávali do velkého sálu okny, na která se musely montovat řetízky. Zájem mladých neustával ani později, když se diskotéky přesunuly do prostor klubu v suterénu. Tehdy se dostávali na diskotéku ještě nebezpečnější cestou přes lešení a hudební sál ve 2. poschodí.

- Karel Šíp zavzpomínal, že jako student na brigádě pomáhal míchat maltu do základů budovy. „Když se kulturní dům, který se jmenuje Akord, začal stavět v roce 1959, bydlel jsem v Ostravě a velmi dobře si pamatuji, že když se začaly kopat základy, tak jsme tady byli se spolužáky na brigádě. Pomáhal jsem míchat maltu a vůbec mě to nebavilo. Ale dnes jsem rád, že i přesto tento dům kultury stojí dodnes.“

Dnes má Akord podobu kulturního a společenského centra vhodného pro pořádání konferencí, školení, plesů, firemních večírků a dalších aktivit. V roce 2018 se zde odehrálo 2100 akcí, na které zavítalo téměř 260 tisíc návštěvníků.

V deseti dílech vám představíme jeho bohatou historii okořeněnou zajímavými příběhy. Začínáme ale ještě dříve…

Kde se obyvatelé jižní části Ostravy setkávali a kde kulturně žili v době, než byl nejstarší dům kultury postaven?

Po 2. světové válce bylo kulturní vyžití obyvatel na jihu Ostravy zajišťováno místními osvětovými radami, které byly řízeny v rámci práce národních výborů. Již v únoru 1946 předseda osvětové rady Jan Bittner v Hrabůvce navrhoval zřízení nového kulturního domu, který by mohli využívat také obyvatelé sousedního Zábřehu.

V obou čtvrtích byla kultura vytvářena do roku 1948 především spolky, školami a náboženskými obcemi. Teprve v roce 1948 byl v Hrabůvce otevřen kulturní dům v bývalém Pochtiolově hostinci u staré Místecké silnice, který si pronajal Ústřední národní výbor v Ostravě.

Bývalý Pochtiolův hostinec ve staré Hrabůvce sloužil od roku 1948 jako kulturní dům, snímek z roku 1935

Roku 1954 se v Hrabůvce konala ustavující schůze Osvětové besedy. Právě skromná Osvětová beseda v Hrabůvce umístěná v zastaralém objektu bývalého hostince v blízkosti kostela, a velký kulturní dům NHKG v Zábřehu patřily od konce 50. let k dvěma hlavním kulturním zařízením celého obvodu Ostrava 4 – Zábřeh, který vznikl roku 1960.

Kultura se však tehdy neděla jen v kulturních, školských a osvětových zařízeních. Mezi oblíbená kulturní střediska Zábřehu nad Odrou můžeme zařadit zejména sály místních hostinců (Havránkův hostinec na dnešní ulici U Hrůbků, Šugarův hostinec v místech Ostravar arény, Šeděnkův hostinec na ulici Závoří, restauraci v Družstvě).

I po roce 1948 se řada kulturních a společenských akcí odehrávala v hostincích. V Zábřehu byl nejvýznamnějším bývalý Havránkův hostinec nazvaný později U Zbrojnice

Sály z období první republiky sloužily především tanečním zábavám, oslavám, akademiím či slavnostním chvílím. Pro kulturní účely sloužila krátce také budova někdejší zábřežské radnice na ulici Závoří (dnes modlitebna Sboru bratrské jednoty baptistů). Ve Výškovicích hrál v kulturním životě prim Honyšův hostinec, známý po znárodnění pod názvem Na Zatáčce, kde se odehrával téměř veškerý kulturní život tehdy samostatné obce při okraji Ostravy.

Také kulturní život v Hrabůvce se děl především v sálech velkých hostinců (U Chýlka na Závodní ulici, Na Hranici na staré Místecké ulici, někdejší Sedláčkův hostinec tamtéž). Nutno dodat že v období po roce 1948 byly jmenované hostince spravovány komunálním podnikem Restaurace a jídelny, programové pořady organizovaly národní výbory prostřednictvím osvětových besed či přímo.

Mimo hostince se společenský a kulturní život vyvíjel také ve třech římskokatolických kostelích a dvou Husových sborech, které se nacházely na území Zábřehu, Hrabůvky a Výškovic.

Kromě kulturních středisek fungovala na území někdejšího obvodu Ostrava IV – Zábřeh také kina. V Hrabůvce na dnešní Závodní ulici bylo činné již od roku 1929 kino Edison, které se řadilo svým komfortem mezi kvalitnější ostravské biografy.

K filmovým zážitkům sloužilo obyvatelům jižní části Ostravy kino Edison, které stálo v letech 1929–1985 u Závodní ulice

Zejména ve 30. až 50. letech bylo oblíbeným kulturním střediskem širokého okolí. V Zábřehu nad Odrou promítalo filmy nejméně od května roku 1914 elektrické divadlo umístěné v sále hostince Rudolfa Šugara, které bylo v provozu až do roku 1976, kdy uvolnilo místo pro výstavbu Paláce kultury a sportu Vítkovice. Mezi pamětníky je známo pod názvem kino Lípa.

Bývalý Dělnický dům s pozdějším kinem Lípa patřil ke kulturním střediskům starého Zábřehu až do roku 1975. Dnes bychom jej hledali v místech Ostravar arény

Na počátku 50. let začalo konkurovat nejstarším biografům skromnější kino Jiskra, které se nacházelo v dnešní jídelně domova s pečovatelskou službou na Odborářské ulici v Hrabůvce. Toto kino bylo vybudováno v rámci výstavby svobodáren a proudovek, aby zajistilo alespoň nějaké kulturní vyžití obyvatelům nových domů.

Podobné kino bylo zřízeno také na vznikajícím sídlišti Stalingrad. Neslo název Hutník a našli bychom jej na Pavlovově ulici. Také toto kino sloužilo různým potřebám: nejen filmům, ale také dětským akademiím, koncertům, tanečním zábavám apod. Jednalo se o kulturní a společenské provizorium do chvíle, kdy měl být otevřen kulturní dům NHKG.

Ani po otevření nového kulturního stánku však kino nepřestalo promítat, stejně jako kino Jiskra. Program obou kin se nadále zaměřoval většinou pouze na promítání filmů, a to až do poloviny 70. let, kdy biografy doplňovaly kulturní vyžití ve stále se rozrůstajících sídlištích.

Konec provizorních zařízení lze spojovat se vznikem kina Vítek v Hrabůvce (1969) a kinem Luna v Zábřehu (1970) a také s nástupem televizorů do domácností v průběhu 70. let.

Kino Luna doplnilo kulturní činnost v Jižním Městě v roce 1970

A jak to bylo dál? Sledujte další část našeho povídání…

Článek s ukázkou z publikace Dům kultury Akord 1959-2019. 60 let v kultuře a umění, autorem kapitoly je Petr Přendík.