Společnost
17/10/2024 Petr Broulík

Smutné výročí. Před 85 lety proběhl první evropský transportu židů, vlak vyjel z Ostravy

Synagoga v Přívoze při vypálení v noci z 9. na 10. června 1939. Foto: se souhlasem Petra Lexy Přendíka

Ostrava má smutné evropské prvenství - v pátek 18. října 1939 z vlakového nádraží v Přívoze vyjel vůbec první transport židů do nacistického sběrného tábora.

Vlak nabral směr na východ porobeného Polska, do Niska nad Sanem, které leží severně od Řešova. Nastoupilo do něj na devět stovek mužů soustředěných den předtím v prostorách ostravské jízdárny.

Tento první transport před 85 lety byl ještě „dobrovolný“ a směřoval do takzvaného přeškolovacího tábora. Týden poté, tedy 26. října 1939, vyjel z ostravského Přívozu druhý vlak, ve kterém sedělo dalších 400 židovských mužů. V nákladních vagónech třetího transportu jely z Ostravy 1. listopadu 1939 více než tři stovky mužů. Tento transport do Niska ale už nedorazil, skončil svou jízdu v improvizovaném táboře v Sosnovci.

Ostravské židy hnali z Niska k sovětské hranici

Než si vězni v Nisku sami postavili vězeňské baráky, byli přinuceni živořit v lese, pracovat na opravách mostů přes řeku San a pomáhat při úpravě cest. Stráže SS poté ponechaly v táboře jen skupiny zajištující jeho chod, ostatní vězně hnaly k nové východní hranici říše se Sovětským svazem. Mnozí z vězňů se pokusili o útěk na sovětské území. Jen některým z nich se po dlouhém putování podařilo v roce 1942 vstoupit do československého armádního sboru v Sovětském svazu.

Jiní z vězňů se naopak pokoušeli o útěk směrem na západ. Koncem března 1940 nakonec velitelství SS v Krakově stavbu tábora v Nisku nad Sanem zastavilo a tábor zrušilo. Vězni se mohli vrátit domů. Mnozí z nich se dokonce vrátili do Ostravy, avšak o pár měsíců později neušli dalším transportům směřujícím do koncentračních a vyhlazovacích táborů.

Ostravské pěšiny připomenou židovskou menšinu ve městě

První židovské deportace židů z Ostravska do Niska nad Sanem posloužily nacistům k otestování a nastavení mechanismu dalších plánovaných transportů a k „očištění“ anektovaného hornoslezského průmyslového území od židů. Koordinací akce byl pověřen nacista Adolf Eichmann, který osobně zahájil přípravu transportů z polských Katovic, Moravské Ostravy a Vídně. Židé si měli koncentrační tábor podle vlastních plánů sami vybudovat, židovské firmy pak musely dodat stavební materiál a zajistit i přísun potravin.

Ostrava si každoročně toto smutné výročí připomíná. Letos je také svou další fotopřednáškou v zábřežském kině Lun připomene i populární kronikář a historik Petr Lexa Přendík, který zde úspěšně uvádí svůj projekt Ostravské pěšiny.

Rothschildové, Guttmanové či Strassmannové

Přesně v den 85. výročí prvního evropského židovského transportu, tedy 18. října v 17:30 hodin, uvede Petr Lexa Přendík fotopřednášku Ostrava židovská, která představí vývoj a historii ostravské židovské komunity v Ostravě prostřednictvím unikátních fotografií. Průvodce nejprve připomene příchod židů do Ostravy a významné židovské průmyslníky a obchodníky, jakými byli Rothschildové, Guttmanové či Strassmannové.

Poté se bude zabývat výstavbou všech židovských synagog a modliteben na území našeho města, nezapomene ani na židovskou školu či učňovský domov a hřbitov. „Závěr pak bude věnován vypalování židovských kultovních míst s unikátními záběry na hořící synagogy. Popsán bude také první evropský transport a počty židů, kteří se vrátili po válce do Ostravy,“ uvádí historik.

Židé provozovali obchody, hostince, pivovary, lihovary

Populární badatel připomíná, že Ostrava se v 19. století začala stávat významným průmyslovým střediskem, do něhož mířily tisíce migrantů z oblasti Moravy, Slezska, Slovenska a polské Haliče. Od poloviny 19. století začínají do Ostravy přicházet také židé, kteří využili díru na trhu v podobě podnikání v místní obchodní sféře.

„Roku 1867 jsou židé konečně zrovnoprávněni s ostatním obyvatelstvem a mohou svobodně žít, vlastnit majetek a podnikat. Židé si najímají hostince, pivovary, lihovary a na počátku 20. století byly asi dvě třetiny všech ostravských živností, obchodů a hostinců v Moravské Ostravě právě v židovských rukou,“ uvádí Petr Lexa Přendík.

Židovská populace oživovala Ostravu

Zatímco na počátku 19. století byla židovská komunita v Moravské Ostravě úplně novou menšinou, na konci téhož století už je židovská populace druhou největší na celé Moravě.

Již roku 1860 byl například v Polské Ostravě Židovský založen kultový spolek pro Moravskou a Polskou Ostravu. Po konfliktu týkajícím se umístění židovského hřbitova vznikla roku 1875 samostatná Židovská náboženská obec v Moravské Ostravě.

„Krátce poté vzniká v Ostravě hlavní synagoga, která byla do roku 1926 průběžně doplňována dalšími synagogami a modlitbami v okolních městech a obcích, jako Zábřeh nad Odrou, Přívoz, Vítkovice, Hrušov a Moravská Ostrava. „Vznikal také jeden židovský spolek za druhým a židovská komunita se slibně rozvíjela až do konce 30. let. Pak ale přichází závěr dekády s protižidovskými kroky, které se výrazně dotknu i Ostravy,“ dodává Petr Lexa Přendík.

Sdílejte článek