Stand up, scénky, skeče. HumorOva baví nejen Ostravu

Seznamte se: Čtveřice kluků jménem Josef Chládek, Michal Woska, Ondřej Mahdal a Pavel Javorek přicházejí s kůží na nelehký trh humoru, legrace či srandy v rámci seskupení HumorOva.

Magazín PATRIOT si povídal s Ondřejem Mahdalem a Pavlem Javorkem nejen o tom, zda je ostravské publikum náročnější než třeba to pražské…

Co to tedy vlastně je HumorOva?
Jsme čtyři kluci, co děláme stand up. A máme i jednu dívku, která společně s námi dělá scénky, skeče. Když tedy ve scénce potřebujeme, aby to byla hezká dívka, a ne tady Ondra v paruce.

Kdo s myšlenkou přišel?
Začali s tím  Michal s Pepou – chodili po hospodách a řekli si, že by to chtěli rozjet a rozvinout. Potom jsme přišli my s Pavlem. Naše první společné vystoupení bylo ve Staré aréně, kde momentálně vystupujeme pravidelně dvakrát měsíčně (premiéra, repríza). Na tomto místě jedeme již druhou sezonu, ale snažíme se tento projekt rozšiřovat po celém Moravskoslezském kraji. V Ostravě jsme teď pravidelně také v Atlantiku a jezdíme po okolí – Nový Jičín, Velká Polom – ale také různě jinde, prostě kde se nám to podaří zařídit.

Takže začátky byly tedy takové, že ti dva zakládající členové se postavili v hospodě před lidi a snažili se je bavit?
Přesně tak. Z hecu si řekli, že to udělají. Takhle začali, pokud se nepletu, v hospůdce vedle divadla Antonína Dvořáka, potom to začali posouvat dál. Mně tuto příležitost nabídl Michal, poté se spojil i s Pavlem. Oficiální začátek byla Stará aréna, bylo to v květnu 2015. To jsme měli jedno vystoupení měsíčně.

Jak vaše vystoupení vypadá?
Někdo dělá stand up, jiný jen divadlo. Kdežto my se snažíme dělat zábavný balíček, kdy děláme stand up, scénky a improvizaci – lidé nám zadají téma a role a my se to snažíme zahrát. Chceme totiž, aby byl divák také zainteresovaný v celém večeru.

Víte, ono to musí být poměrně odvážné, postavit se, v podstatě bez zkušeností, před lidi, a bavit je. Jaké byly začátky? Měli jste někdy chuť s tím seknout? Nebo jste měli jen pozitivní odezvu?
Seknout jsme s tím nikdy nechtěli. Ze startu to bylo spíš hodně nervózní. Naše první vystoupení v aréně ale bylo dobré a proto jsme u toho zůstali.

Předpokládám, že konkurenci sledujete, například pořad Na stojáka, a lidi, kteří se díky tomu rozvíjí. Liší se vaše vystoupení od těch ve zmíněném pořadu?
V prvé řadě se lišíme tím, že zapojujeme divadelní improvizaci a scénky. Ve druhé řadě, a to je hlavní, že to děláme tady.

Myslíte si, že je ostravské publikum v něčem specifické, jiné než to v Praze, než to v televizi?
Vystupovali jsme i v Praze. Byl tam Pepa Chládek víckrát s Čermákem a Staňkem v menším divadle. I tam to publikum bylo dobré, ale tady je možné, že tady nás lidé už trochu znají, ví, co mají čekat. A tady v okolí jsme prozatím monopol. My víme, že jsme stále na začátku, máme před sebou dlouhou cestu, abychom se zformovali do nějaké ,,lepší“ podoby – aby si diváci řekli, že náš program má smysl a aby se na to těšili, aby na nás chodili.

Jak si vybíráte témata? Je něco, co tady v Ostravě vždycky zabere?
My si vybíráme absolutně cokoli. Co se týče stand upů, tak si to každý sestavuje úplně sám. Nápady přicházejí ze života a podle potřeby si to pak každý ,,docukruje“ sám. Já a Michal Woska děláme konzervatoř, tak se tedy snažíme naše zkušenosti použít do jednotlivých scének.

Je něco, o čem byste mohli za svou prozatímní kariéru říct, že to mělo opravdu velký úspěch, že to byla pecka?
Lidi v Ostravě se nejvíce smějí tomu, když si děláme legraci sami ze sebe, já jsem třeba inženýr a vozím pizzu. To si myslím, že lidi pobaví nejvíce, když tam člověk prostě stojí a nemluví o bohatství, o vztazích, ale spíš si ze sebe dělá srandu. A co se týče vystoupení jako celku u mikrofonu, tak největší úspěch bylo to, když přišel z Prahy Miloš Čermák s Luďkem Staňkem – velmi zkušení pánové. Zavedli jsme takový výměnný program, kdy my přijedeme do Prahy a oni zase sem. A chtěli bychom zvát i další lidi, co se pohybují okolo skupiny Underground Comedy Praha.

Když se bavíme o scénkách, jaká měla největší úspěch?
Byla o nepovedených vánocích. Hrálo nás všech pět. Nastíním scénu: štědrovečerní večeře, dítko, manželský pár, dědeček a nějak se zapomněly nakoupit dárky. Řešilo se to tím, že přišel kamarád a přinesl, v podstatě, co doma našel. A ten nadšený ,,strejda“ začal rozdávat dárky malému klučinovi, a to byla asi největší bomba ty dárky z garáže a to vánoční prostředí.

Stalo se vám někdy, že nastalo to nervózní, znuděné ticho, kdy je slyšet jen pokašlávání publika? A jak to případně řešíte?
Když je ticho tak řeknu: ,,Ten byl dobrý, že?“ (směje se). Ne, to musíte jet dál, stane se. Občas se objeví protiklad, kdy si řeknete, že tenhle vtip je super, ale lidi se nesmějí, anebo něco improvizujete k tomu tématu a lidi to přijmou více než naučené fráze. Za ty dva roky už máme pár diváků, kteří jsou navyklí na nás chodit, chtějí se pobavit a já skromně věřím, že my je vždycky do nějaké míry uspokojíme a pobavíme, přestože to není vždy jednoduché. Spíše když jedeme na úplně novou scénu, tak si tam ty lidi člověk potřebuje získat. Třeba první dva, tři vstupy jsou slabší, ale pak už se lidi rozjedou a baví se.

Máte nějaký cíl vašeho snažení? Chcete to časem dělat profesionálně a živit se tím?
Kdyby se to podařilo se tím živit, tak bychom to uvítali. To vymýšlení programu a plánování vystoupení stojí relativně hodně času. Jsme v takovém stádiu, že zatím nechceme jít na hlavní pracovní poměr, protože víme, že tím by se to zpomalilo, že se neposuneme. Protože my chceme, aby nás znalo více lidí, více kaváren a klubů, chceme se stále rozvíjet a zlepšovat celou skupinu. Pracujeme na scénkách, vlastních výstupech, improvizačních hrách, abychom vytvořili komediální monopol.

Otázkou ale je, jestli jsou lidi tady na to připravení. Myslíte si, že trh je tomuto otevřený?
Určitě ano. Určitě je tady v kraji potenciál pro to, abychom měli vystoupení třikrát, čtyřikrát týdně. Lidé se chtějí bavit, chtějí změnu. Kino a obchodní centra už znají, ale náš zábavný program ještě ne.

Vaše stávající sestava je konečná, nebo se chcete ještě dále rozšiřovat?
Hledáme nové talenty, lidi, kteří by si rádi stand up zkusili. Pokud má někdo chuť se do toho pustit, stačí mu nás sledovat na facebooku či jinde a dorazit. Rozhodně se ale nemusí bát, že to bude nějaký tvrdý a bezcitný konkurz, vynasnažíme se poradit a předat naše, někdy těžce nabyté, zkušenosti, ať to člověk může zkusit znovu a s viditelným zlepšením. I když patent na humor samozřejmě, navzdory našemu názvu, nemáme.