Albert Čuba
Blázen, který postaví divadlo
Na jediný den se Hodslavicích na Novojičínsku otevře pozoruhodná expozice příběhů a předmětů z druhé světové války, které ze zaprášených archivů vynesla na světlo skupinka místních nadšenců. Výstava, která se uskuteční na státní svátek, ve čtvrtek 8. května, připomene nejen osudy hrdinů, ale i válečný život běžných lidí spjatých s touto vesnicí ležící na pomezí Beskyd i Valašska.
Výstava se zaměřuje na to, jak válku prožívali obyvatelé obce Hodslavice a blízkého okolí. Každou celou hodinu organizátoři promítnou dobové fotografie a vzpomínky hodslavských pamětníků.
Vystaví autentické předměty i fotografie, bude i film
Výstavu ve starobylé, památkově chráněné Fojtově stodole v Hodslavicích organizátoři slavnostně zahájí ve 13:30. O hudební úvod se postará smyčcové kvarteto Lidové konzervatoře a Múzické školy v Ostravě. Výstava sice skončí ještě ten den v 18:30, ovšem v Restauraci Na Fojtství promítnou pořadatelé od 19:45 hodin film Byla láska..., odehrávající se za války, jehož část se točila v Hodslavicích a okolí. Ve filmu z roku 2002 hrají například Lenka Krobotová, Igor Bareš, Jan Cina a hudbu k němu složil Norbert Lichý.
Vedle audio vzpomínek, poslechu válečného deníku budou k prohlédnutí i autentické dobové předměty: jízdní kola, nábytek či zbraně. Na výstavě mohou lidé shlédnout také mnoho historických fotografií Hodslavic. A ponořit se do příběhů pamětníků či vzpomínek potomků těch, kteří za války v Hodslavicích prožili jak krásné, tak i krušné chvíle.
Shromáždění občanů Hodslavic. Foto: se souhlasem Hodslavic
„Snažíme se přiblížit atmosféru tehdejší doby a zachytit, jak hluboce válka zasáhla do každodenního života místních lidí,“ říká Ondřej Kudělka, organizátor výstavy a amatérský historik. „Jak probíhalo osvobození a jakou radost lidé prožívali, když válka konečně skončila,” upřesňuje.
Propustili ho z armády, odešel ilegálně do Polska
Návštěvníci si budou v den výstavy moci přečíst autentické příběhy plné odvahy, odhodlání, lásky, ale i zrady - příběhy, z nichž některé končí tou největší lidskou obětí. Díky osobnímu podrobnému válečnému deníku, který si psal pan Miroslav Merenda, a který se organizátorům podařilo získat, účastníci budou moci poznat, co vše se za války v Hodslavicích odehrávalo.
Návštěvníci výstavy poznají také například polozapomenutý příběh Josefa Kudělky. Rodilý Hodslavan musel po příchodu Hitlerových vojsk a obsazení Československa v roce 1939 z armády. Vypuknutí druhé světové války však považoval za nevyhnutelné. Se svým kamarádem z vesnice Františkem Kramolišem proto ilegálně odešli do Polska. Chtěli bránit svou vlast. Tam se jejich cesty rozdělily.
Skončil v sovětských internačních táborech
Josef Kudělka se na začátku druhé světové války dostal do Sovětského svazu. Tam skončil na 17 měsíců nedobrovolně v internačních táborech. Po zásahu československého prezidenta Edvarda Beneše se po strastiplné cestě přes tureckou metropoli Cařihrad, přístav Haifa v Palestině, Suezský průplav v Egyptě a Jižní Afriku dostal do Velké Británie. V Anglii a ve Skotsku pak sloužil jako mechanik u RAF - Britského královského letectva.
František Kramoliš a Josef Kudělka. Foto: se souhlasem Hodslavic
„Vážil jsem si odvahy letců, kteří se po vzdušných soubojích vraceli tak vyčerpáni, že jsme jim museli pomáhat z letadel. Nejhorší bylo, když jsme je doprovázeli na místo posledního odpočinku,” vzpomínal před lety Josef Kudělka.
Výstavu v roubené stodole pořádají z úcty k těm, kteří nepřežili
K uspořádání výstavy nás vede především úcta k lidem, kteří válku bohužel nepřežili, nebo za války velmi trpěli. Aby ti, kteří zemřeli, nebyli zapomenuti. Mnoho z nich zemřelo pro to, abychom se my měli lépe. Někteří jen kvůli nenávisti, zbytečně,” uvádí Dagmar Kudělková, jedna z organizátorek akce.
Starobylá Fojtova stodola stojí v centru obce Hodslavice, na dohled od unikátního dřevěného kostelíku či rodného domku Františka Palackého. Už den před výstavou, tedy ve středu 7. května, navštíví celou výstavu ve Fojtově stodole žáci Základní školy Františka Palackého v Hodslavicích.
Roubená stodola z tesaných trámů, položených na kamenné podezdívce, má sedlovou střechu. Dříve ji kryly došky, nyní má novou šindelovou krytinu. Stavba pochází z první poloviny 19. století. Po citlivé celkové rekonstrukci je nyní ve výborném stavu.
V současné době stodola krášlí hodslavské záhumení a místní malíři, sochaři, řezbáři a umělečtí kováři ji využívají jako otevřenou galerii pro svá díla.