Stavební rozvoj Ostravy je neuvážený, říkají autoři respektovaného webu Msstavby

Původně blog o architektuře se proměnil v respektovaný a velmi hojně čtený web www.msstavby.cz. Zajímá architekty, projektanty, urbanisty, studenty, politiky i lidi, kteří se prostě jen starají o to, jaká stavba vyrostla nebo vyroste v jejich okolí, jaká provozovna se nejen v Ostravě nově otevřela.

Martin Mlčák, Hynek Šťavík a Jakub Žídek se starají o to, aby jejich web přinášel každý den aktuální informace o dění ve stavebnictví a architektuře v Ostravě a dalších městech Moravskoslezského kraje.

Po letech každodenního monitorování autoři webu přiznávají, že chtějí nejen pozorovat dění, ale také více mluvit do toho, co se okolo nás v rámci architektury a urbanismu děje.

Původní blog se rozrostl v plnohodnotný a sledovaný web. Jak jej chcete dále rozvíjet?

Martin: Prvně nutno podotknout, že jsem velmi rád, že se nám daří držet web v takovém formátu a kondici, jelikož je to stále produkt našeho volného času. Časem se k pouhým reportům staveb přidaly i články upozorňující na různé problematiky ve stavebnictví a architektuře. Tímto směrem bychom se rádi ještě více ubírali a kromě běžných reportů se více zaměřili na „osvětové“ články, které již nyní zastřešuje rubrika OVASTORY (http://www.msstavby.cz/projekty/ovastory/).

Hynek: Osobně si myslím, že z naší strany je web na vrcholu použitelnosti a udržitelnosti. Z pohledu čtenáře jsou čtyři články denně maximum, při kterém se nenudí a ani nemá pocit, že by nestíhal. Na webu je myslím obstojně čilá i každodenní diskuze, která si naštěstí stále drží určitou úroveň. Msstavby byly vždy zaměřeny na širokou veřejnost, což se snažíme držet pochopitelností článků. I proto je opravdu důležité vysvětlovat, co je provedeno dobře, co špatně, a hlavně proč.

Co říkáte současnému stavebnímu rozvoji v Ostravě? 

Martin: Současný stavební rozvoj v Ostravě probíhá jako ve většině měst České republiky. Neuváženě. Je mi líto, že probíhá masová výstavba rodinných domů na okrajích Ostravy a je zbytečně zabíraná zemědělská půda. Město se bohužel vnitřně nepropojuje. Výstavba v centru a vnitřním městě je minimální. Kladně vnímám přeměnu Dolní oblasti Vítkovic a rekonstrukce industriálních památek, jelikož ty dělají Ostravu Ostravou.

Jakub: Je určitě dobře, že se realizuje spousta nových staveb, ale jako hlavní problém vidím nekoncepčnost a nekoordinovanost této nové výstavby, což může do budoucna působit problémy.

Hynek: Osobně jsem podporovatelem dění v historickém centru a spíše mě trápí, že v tomto směru na mě město působí poněkud bezzubě a zpátečnicky. Takzvaně “odspodu” se tady vytvořilo plno iniciativ, které znamenají pro zainteresované investování velkého množství času i nemalých finančních prostředků do toho, aby se tady tvořila jakási přidaná hodnota bydlení ve městě. Myslím, že vedle masivní podpory vybraných “tutovek” by město mělo být ochotno trochu experimentovat a podporovat i menší záležitosti, které zde doposud nebyly, s tím, že osobně dohlédne na to, jestli je ona podpora využita poctivě. Některé příjemné věci totiž nelze dělat dlouhodobě ze své kapsy a město by příjemné být mělo.

V čem vidíte největší výzvy, které architekty v Ostravě v nejbližších letech čekají?

Martin: Na největší výzvě jsme se shodli s Jakubem – jde o propojení Dolní oblasti Vítkovice a Karoliny. Také propojení Karoliny a Slezské Ostravy, kde například část za Slezskoostravským hradem působí jako prales, i když je to lokalita pět minut od centra. Viděl jsem již prvotní dokumenty na propojení a jsem bohužel zklamán. Lokality by měla propojit síť příjemných městských ulic. Namísto toho je navržena komunikace připomínající „výpadovku“. Obecně probíhá v České republice výzva k zahušťování měst. Tak, aby byl nastaven udržitelný rozvoj a přitom nedocházelo k záborům půdy. Proto je například zajímavé, že Ostrava hodlá umístit Vědeckotechnický park do lesoparku Myslivna, přičemž je v Ostravě plno nevyužitých brownfieldů. Vedení nejde příkladem.

Hynek: Jak jsem uvedl, pro mě je to spíše o tom, jakým způsobem se historické centrum dokáže transformovat. Je nutno si uvědomit, že plno míst mění funkci a výsledek bude mít vliv i na okolí. Z konkrétních změn, o kterých se mluví nebo je začínám tušit, můžu uvést komplex hotelu Palace, budovu Ostravice Textilie, oblast Černé louky, nejsem si jist stejnou budoucností prostor obchodního domu Laso… A hlavně uchopení veřejného prostoru tak, aby vybízelo k nějakému přirozenému dění a jeho podpora. Je smutné číst, že centra některých měst zažívají svůj vrchol při vánočních trzích a jinak po nich neštěkne ani pes.

Co považujete za příklady povedené městské architektury a co se podle vás naopak v posledních letech nepovedlo?

Martin: Na příkladu povedené architektury a zároveň propadáku se opět shodujem s Jakubem – obojí splňuje jedna stavba – projekt nové vědecké knihovny, takzvané Černé kostky. Za zmínku také stojí zástavby proluk či citlivé rekonstrukce, které odhalují zapomenutou krásu centra Ostravy a industriálních areálů. Co se nedaří, je tvořit živý a příjemný městský veřejný prostor. Rekonstrukce ulic a parků vznikají bez zapojení občanů, většinou i bez zapojení architektů a urbanistů.

Hynek: Myslím, že po sérii rekonstrukcí je aktuálně největší ostudou oblast Frýdlantských mostů, kde se jasně ukazuje kontrast mezi tím, jak by to mělo vypadat – kousek vyřešený dík výstavbě Tieto Towers – a jak tristně vypadá veškerý zbytek. Ovšem píseň o prioritě se pěje nejméně od roku 2012.