​Studenti bíloveckého gymnázia mají externí pracoviště v kamenolomu

Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci má nové externí pracoviště v unikátní lokalitě vytěženého kamenolomu v Bílovci Staré Vsi.

Chce zde vytvořit naučnou stezku a zpřístupnit kamenolom žákům i veřejnosti.

Na zapůjčení lomu se gymnázium dohodlo se společností Kamelomy ČR.

„Jsme první škola v kraji, ne-li v republice, která bude mít na starost zhruba desetihektarový pozemek,“ vysvětluje ředitel gymnázia Pavel Mrva a dodává, že kamenolom bude přístupný žákům školy i veřejnosti.

„V lomu se chystáme vytvořit naučnou stezku formou questingu, tzv. hledačky. Stezka bude zaměřena multioborově, zejména však na environmentální vliv lidské činnosti na krajinu. Na vytvoření naučných prvků budou spolupracovat odborníci z řad pedagogů Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci a také studenti Ostravské univerzity prostřednictvím svých závěrečných prací,“ doplňuje Veronika Pilátová, která na gymnáziu vyučuje biologii.

Naučná stezka bude podle jejích slov zahrnovat několik typů stanovišť, například mokřadní společenstvo v periodické tůni, stepní biotop, suťová společenstva, les jako klimaxové společenstvo. Naučné prvky návštěvníkům přiblíží také geologický a geomorfologický vývoj lokality, význam sukcese, přirozené rekultivace, ruderálních, invazních a ohrožených druhů, nebo úkrytových míst pro živočichy ve volné krajině.

Součástí stezky budou nory pro králíky divoké, plazník, broukoviště, budky a jiné. Cílem je vytvořit zde ekologické centrum zaměřené na výuku biologie, zeměpisu a hlavně na enviromentální aktivity žáků, z nichž někteří by se zde mohli věnovat i středoškolské odborné činnosti, například zkoumat vliv oteplování na skladbu hmyzu či rostlin a podobně,“ upřesňuje.

„Kamenolom je přírodní unikát – těžbou odhalená mohutná severní stěna nabízí pohled do nitra země o přibližně 327 milionů let nazpět, tedy do spodního až svrchního karbonu. Tyto vrstvy zde vytvářejí natolik výrazné vrásy snad všech možných deformací, že podle mnohých odborníků patří k nejkrásnějším na našem území vůbec,“ pokračuje Pavel Mrva.

Dodává, že lokalita je pro gymnázium o to cennější, že za zhruba třicet let, co se zde netěží, tu došlo k přírodní rekultivaci se stanovišti vzácných suchomilných rostlin i oblastmi vhodnými pro vytvoření mokřadů i stepí.

„Nyní oblast postupně zarůstá náletovými rostlinami a je třeba se o ni starat. Časem plánujeme oživit lokalitu také o zvířata, dobré zázemí tu mají divocí králíci, bažanti, přibudou také daňci, kozy a ovce, které by prostředí přirozeně udržovaly.“

Veronika Pilátová doplňuje, že v první fázi se do přípravných prací v kamenolomu zapojí členové přírodovědného klubu EVVOlution, který na gymnáziu i v současné koronavirové době funguje pravidelně prostřednictvím online setkání.

„Další práce v lokalitě zajistíme dobrovolnickou a komunitní činností ve spolupráci s Hnutím Brontosaurus a studentskou organizací SOVA. Rádi bychom ukázali, že i brownfieldy – místa, která pozbyla svůj primární účel, člověk je průmyslově využil a opustil, – mohou sloužit jako cenné lokality, kam se uchylují organismy vytlačené z okolní krajiny,“ uzavírá.