Studium bez hranic: Jak na zahraniční výjezdy s ostravskou Fildou

Cestování rozšiřuje obzory – a co teprve, když ho spojíte se studiem!

Studenti Filozofické fakulty Ostravské univerzity mají mnoho příležitostí vycestovat na studijní pobyty do zahraničí, ať už v rámci programu Erasmus+, mezi­univerzitních dohod nebo letních škol. Proč je dobré vycestovat za studiem do zahraničí? Podle čeho si vybrat tu správnou destinaci? Jak uspět ve velké konkurenci žadatelů o studijní zahraniční výjezd? O tom všem jsme si povídali s docentkou Danielou Rywikovou, proděkankou pro zahraniční vztahy na ostravské Filozofické fakultě, která je odbornicí na umění středověku, křesťanskou ikonografii a zároveň je sama vášnivou cestovatelkou.

Vy sama jste vášnivou cestovatelkou. Jaká byla vaše první zahraniční studijní nebo pracovní zkušenost a co vám dala do života?

Jsem bohužel z generace, která sice už měla možnost studovat v zahraničí v rámci Erasmu, ale bylo velmi obtížné, ne-li nemožné jej získat. O studium na „západě“ byl obrovský zájem. Proto moje první zahraniční zkušenosti nejsou studijní, ale pracovní – na manažerské pozici v soukromém sektoru v Texasu a poté také na výukovém pobytu. Půl roku jsem žila ve Velké Británii a několik let pendlovala mezi Ostravou a Manchesterem. Nepočítám pak hostující přednášky a konference v řadě evropských zemí a v USA, což je pro akademiky běžný „cestovatelský“ provoz. Jakákoliv zahraniční zkušenost je samozřejmě nezastupitelná. Ovlivní zásadně vaše životní hodnoty a postoje a vnímání světa. Nedávno jsem se vrátila z pracovní cesty v Indii a musím říct, že to byla v mnoha směrech silná zkušenost, po níž se na život v Evropě začnete dívat ve zcela jiné perspektivě.

Jaké možnosti mají studenti Filozofické fakulty Ostravské univerzity, pokud chtějí vyjet studovat do zahraničí?

Záleží často na oboru, který studují, ale pokud bych to měla zevšeobecnit, mají samozřejmě obrovské možnosti zejména studia v zemích Evropské unie díky programu Erasmus+, jen naše fakulta má v současnosti přes 80 aktivních smluv s partnerskými univerzitami prakticky z celé Evropy, včetně Velké Británie. Mohou zároveň absolvovat praktické stáže, což je vedle semestrálního studijního pobytu další možnost, jak získat v tomto případě pracovní zkušenost v zahraničí, a to již během studia. Navíc i stáže jsou plně hrazeny z programu Erasmus+. Kromě studia v Evropě ale umíme nabídnout také studium na univerzitách v Severní i Jižní Americe a v Asii, a to díky programům VIA Exchange a VIA Ph.D., což jsou unikátní mobilitní programy nabízené všem studujícím Ostravské univerzity. Velkému zájmu se těší například studium v Jižní Koreji nebo v USA. Vedle toho mohu také zmínit program OUAid zaměřený na dobrovolnickou pomoc v rozvojových zemích, mezi studujícími naší univerzity je o něj obrovský zájem. Kromě těchto univerzitních programů mohou zájemci o studium v zahraničí rovněž využít externí financování, stipendia a další programy, jako např. středoevropský CEEPUS, rakouský AKTION, německá DAAD, Norské fondy, Fulbrightovo stipendium pro studium v USA a podobně. Možností je opravdu hodně.

Může na zahraniční pobyt vyjet každý, nebo je konkurence velká? Na co si dát pozor při výběru destinace?

Ano, studovat v zahraničí může kterýkoliv student či studentka (nemluvím o zaměstnancích, kteří mají rovněž řadu možností), i když konkurence je samozřejmě velká, pro mobilitní programy Erasmus i VIA je nutno projít výběrovým řízením, ale šance, že vyjedou, pokud o studium v zahraničí mají zájem, je opravdu vysoká. Je třeba věnovat pozornost motivačnímu dopisu a jasně formulovat zájem o studium na konkrétní univerzitě. Není to nic složitého. Snažíme se, aby výběrové řízené nebylo pro zájemce o studium v zahraniční odrazující a komplikované (vše vyplňují online), ale aby bylo jednouché, spravedlivé a transparentní. Jazykovou vybavenost studujících příliš neřešíme, protože prakticky všechny univerzity nabízejí předměty v angličtině, u studujících jazykových programů je to pochopitelně ještě jednodušší. Při výběru destinace hraje důležitou roli domácí katedra zájemce, na každé je tzv. koordinátor pro zahraniční mobility, který studujícím pomáhá s výběrem vhodné univerzity, předmětů i s administrativou. Takto je výběr destinace i konkrétních předmětů snadnější a dobře zapadne do studijního programu, který na naší fakultě studují.

Co bývá pro studenty největší překážkou při rozhodování, zda vyjet? A jak tyto obavy překonat?

Samozřejmě pro řadu z nich je jednosemestrální studijní pobyt (v délce 3 a více měsíců) první takto dlouhou zahraniční zkušeností, kdy jsou daleko od domova, zcela sami, musí se o sebe postarat v neznámém prostředí, a to je samozřejmě výzva. Je to velké vystoupení z komfortní zóny. Často také nechtějí opouštět na „delší“ dobu své blízké, rodinu, přátelé, což je pochopitelné. Ale za tu zkušenost to rozhodně stojí! Nejlepší způsob, jak obavy překonat, je podívat se na zkušenosti a zážitky těch, kteří se ze zahraničního pobytu vrátili a jsou ochotni se o ně podělit. V drtivé většině případů jsou nadšení a chtějí vyjet znovu. Musím říct, že za své prakticky 20leté akademické působení na naší fakultě jsem zažila pouze jediný případ, kdy student s mobilitou nebyl spokojený. Samozřejmě je důležité vybrat vhodnou univerzitu, ale s tím umíme pomoci. Takže: nebát se a vyjet!

Daniel Rywiková. Foto: se souhlasem Filozofické fakulty Ostravské univerzity

Studijní pobyty jsou často popisovány jako nezapomenutelná zkušenost. Ale co těžší stránky? Má studium v zahraničí nějaké limity nebo negativa?

Samozřejmě jak už jsem zmiňovala výše, zahraniční pobyt je velkou výzvou, změnou, životním zážitkem, je to „game changer“ a jako všechny takto silné životní momenty je spojen se stresem a obavami, a také s náročnou administrativou. To jsou ale potenciální negativní stránky, které je snadné překonat, a nakonec nejsou tak hrozné, jak mohou na první dojem vypadat. Jediným limitem, který za fakultu vnímám, jsou finance a programová pravidla, ale to je přirozené, žádné vyloženě negativní stránky nevidím. Samozřejmě, pokud se nejedná o individuální problémy spojené s konkrétní mobilitou, ale ty se objevují v jednotkách a většinou mají poměrně jednoduché a rychlé řešení.

Máte nějaké praktické tipy a triky, jak si výjezd do zahraničí co nejvíc užít a zároveň ho zvládnout po finanční i organizační stránce?

Osobně studujícím zejména v bakalářských programech radím, aby, pokud zatím nemají dlouhodobou studijní nebo pracovní zkušenost v zahraničí, nejprve vyjeli v rámci Erasmu do některé z evropských zemí, kde nejsou tak velké kulturní rozdíly a je podobný systém studia. Poté, třeba v navazujícím studiu, mohou vyjet studovat například do Japonska, Mexika, Kolumbie, USA a podobně. Ale samozřejmě to není pravidlo a nemusí to respektovat. Logicky, administrativa i finanční požadavky spojené se studium mimo Evropu jsou daleko náročnější, univerzita obvykle pokrývá 90 % nákladů spojených s tímto typem studia, na což je třeba myslet a pečlivě si vše naplánovat.

Kdybyste mohla dát studentům jedinou radu ohledně studia v zahraničí, jaká by to byla?

Naprosto triviální! Aby se nebáli, neváhali a vyjeli studovat do zahraničí, a také aby si uvědomili, že zahraniční studium není výlet ani dovolená. Prostě, turistický pobyt např. ve Španělsku není totéž, co studium ve stejné zemi. Zní to jako samozřejmost, ale často se s tímto argumentem setkávám (na co studovat ve Španělsku, když si tam mohu kdykoliv zajet). Studium nebo pracovní stáž v zahraničí je nenahraditelná životní zkušenost, není to jen položka v životopisu, ale nová a komplexní kompetence. Zároveň jsem přesvědčena, že lidé, kteří tuto zkušenost (nejlépe opakovanou) mají, se na svět dívají jinýma očima, jsou jazykově zdatnější, tedy komunikativnější, otevřenější, tolerantnější, aktivnější a obecně optimističtější, a to jsou kvality, které, dle mého názoru, dnešní svět velmi potřebuje.