Tragická sezona oxidu uhelnatého, 50 přiotrávených, jedno mrtvé dítě. Jak se bránit?

Moravskoslezští záchranáři v současné zimní sezoně, tedy od listopadu, vyjížděli k 16 událostem, při nichž se lidé přiotrávili oxidem uhelnatým (CO). Ošetřili 48 lidí, mezi nimi několik dětí, z nichž jedno zemřelo.

Před novináře v Ostravě předstoupili zástupci hasičů a zdravotníků, kteří varovali před podceňováním nebezpečí otrav. Pomoci podle nich mohou detektory zvýšené koncentrace plynu.

Na otravu oxidem uhelnatým podle statistik v kraji každoročně někdo zemře. Letos už o život přišla třináctiletá dívka, která se v Brušperku na Frýdecko-Místecku otrávila v koupelně plynem unikajícím z karmy.

Otravy nejčastěji způsobují domácí topeniště – kamna, krby, kotle nebo ohřívače vody. „Hlavně v posledních dvou třech letech jsme svědky toho, že se používají topidla, která by se dávno používat neměla,“ řekl ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Zdeněk Nytra.

K otravám přispívá také zateplení, výměna oken, a tedy větší utěsnění obydlí. To brání přirozenému pohybu vzduchu a větrání. „Ohrožení oxidem uhelnatým nebo dalšími plyny je podstatně nebezpečnější, než bylo v minulosti, protože když nám staré paneláky průběžné větraly, tak ta koncentrace byla nižší,“ řekl Nytra.

Ředitel krajské Zdravotnické záchranné služby Roman Gřegoř řekl, že počet evidovaných událostí narůstá i proto, že záchranáři jsou schopni otravy lépe rozpoznat. Oxid uhelnatý je bez barvy a zápachu a první příznaky otravy jsou podobné chřipce či jiným onemocněním, například točení či bolesti hlavy, nevolnosti nebo bolesti na hrudníku.

Zdravotníci ale od listopadu 2014 povinně používají detektory plynu. „Ty pomáhají chránit členy posádek, ale také usnadnit diagnostiku,“ řekl Gřegoř.

Následky otravy mohou být fatální i pro člověka, který se zotaví zdánlivě bez následků. Primář Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice Ostrava Michal Hájek řekl, že do několika dnů až měsíců se u pacientů může objevit takzvané pozdní neurologické postižení.

„Jsou tam poruchy paměti, poruchy osobnosti, snížení intelektu, třes a podobně. Je to asi u 15 až 30 procent pacientů, kteří se jevili zdánlivě vyléčení,“ řekl Hájek.

Záchranáři lidem doporučují, aby si doma instalovali detektory úniku plynu. „Nejjednodušší prostředek, jak alespoň částečně eliminovat ty příčiny, jsou autonomní hlásiče, protože když už nic jiného, tak vzbudí nebo vytrhnou z letargie člověka, který je bezprostředně ohrožený, případně sousedy,“ řekl Nytra.