Třinecko, Těšínsko i Jablunkovsko má velký potenciál, říká David Sventek

​Předseda představenstva Regionální rady rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci David Sventek míní, že Těšínsko, Třinecko i Jablunkovsko má ještě větší potenciál, než momentálně využívá.

Třinecká knihovna hostila v úterý 19. března tematický workshop, jehož náplní bylo plánování budoucnosti Moravskoslezského kraje pro roky 2019 až 2027.

Zúčastnili se jej hejtman Ivo Vondrák se svým náměstkem Stanislavem Folwarcznym, třinecká primátorka Věra Palkovská a také starostové obcí na Třinecku. Nechyběl ani předseda představenstva Regionální rady rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci David Sventek.

Ten mluví o potenciálu regionu, který sousedí hned se dvěma státy, v čem jsou ještě jeho rezervy či na co by se chtěl hlavně zaměřit v nejbližší době.

Při tematickém workshopu přišlo na řadu mnoho témat. Co jste od takové akce očekávali?
Jedna věc je, že kraj má své nápady a chce je prezentovat dolů do území, aby lidi zlákal k těmto tématům a nabídl jim možnost se s nimi ztotožnit. Na druhou stranu bylo Těšínsko, Třinecko a Jablunkovsko vždycky na vlastních nohou. Proto jsme nechtěli jen čekat, s čím přijdou zástupci kraje, ale ukázat, čím bychom mohli přispět, když se kraji daří. I my totiž máme naplánovaných spoustu věcí. Chceme se takto pokusit sladit s vedením kraje a priority Těšínska, Třinecka a Jablunkovska prezentovat také jako priority kraje. Zkrátka se chceme podílet na strategickém plánování kraje.

Když už jste zmínil určitou strategii kraje. Zamlouvá se vám ta současná?
Musím říct, že se mi ohromně líbí, jak vedení kraje uvažuje a jak se snaží podporovat podnikání, inovace, nové technologie, což náš region potřebuje. Je to ohromná výzva. Potřebujeme postupně přejít od starého typu průmyslu k novým věcem a trochu přijít o nálepku uhelného regionu, který je zaprášený a černý a získat novou image moderního dynamického regionu, který je na mapě Evropy vidět jako místo, kde se koncentrují inovace a nové technologie.

O postupné transformaci se už v kraji nějakou dobu mluví. Pociťujete to i na Třinecku?
Rozhodně. Je to něco, co se ohromné rozmohlo za poslední dva či tři roky. Je to dáno dynamikou vedení kraje. Těšínsko, Třinecko a Jablunkovsko má také veliký potenciál, byť je tady veliký zaměstnavatel a taky tady převládá takzvaná zaměstnanecká kultura. Přitom je tady velké podhoubí malých a středních firem, které shodou okolností ty velké pak využívají jako subdodavatele nebo je podporují v začátcích. Navíc je tady velmi nízká nezaměstnanost, takže lidé mají dost peněz na to, aby je utratili i za něco nového a inovativního. Ukazují to i čísla měnícího se HDP, jak narůstá počet podnikatelských subjektů, jak se nám daří dohánět konkurenceschopnost v Evropě. Kraj má ohromný potenciál stát na vlastních nohou a nečekat jenom na pomoc z Prahy či z Bruselu.

I když se bude mluvit o tom, že je třeba orientovat se i jiným směrem, na Třinecku budou vždycky hrát prim Třinecké železárny. To se zřejmě jen tak nezmění, že?
Určitě to nechceme nějak razantně měnit. Třinecké železárny budou mít 180 let, a rozhodně to není tak, že by to byla nějaká stará firma. To, jak se daří i díky zodpovědnému hospodaření majitelů investovat miliardy korun do technologií, je jenom dobře. Obyčejný člověk si nedovede představit, jak moderní technologie dneska jsou v Třineckých železárnách. Široko daleko nenajdete takové středisko ICT, jakým disponují právě železárny. Když se podíváte na to, jak rychle se táhne drát, je to rychlejší než formule 1. Doslova létá rychlostí 500 kilometrů v hodině. Není smysluplné mít ambici měnit základ, který tady dobře funguje, ale spíše je snaha diverzifikovat tuto strukturu, protože probíhá automatizace a je třeba méně lidí na výrobu stejného počtu tun oceli, než tomu bylo dříve. Lidé, kteří nebudou potřební při výrobě železa, se mohou realizovat v navazujících odvětvích. Proto budeme potřebovat inženýry a techniky, kteří budou umět pracovat s roboty a touto technikou.

Z čeho by podle vás tato část kraje mohla profitovat ještě více než doposud?
V Českém Těšíně je ohromný potenciál z pohledu kultury. To místo je úžasné tím, jak se tam potkává českost a polskost. Věci, které se tam odehrávají už mají mezinárodní věhlas. Kino na hranici, Divadlo na hranici, Svátek tří bratří a další. Máme za to, že potenciál Českého Těšína a Cieszyna je ještě větší, než dneska využíváme. To je ale na dlouhodobou práci a vzájemné propojování Čechů a Poláků. Třinec jako technický mozek regionu i díky železárnám a aktivnímu přístupu radnice se může stát lídrem kupříkladu toho, že projedete křižovatkou, která je chytrá, poměrně snadno i v dopravní špičce v moderním elektrobusu, který neznečišťuje životní prostředí. A bude vás čekat kolo uzamčené v bike toweru, takže vám ho nikdo neukradne a máte možnost dostat se bez problémů až domů. To je věc, která se tady ohromně daří a proaktivita radnice je úžasná.

A co Jablunkovsko, kde má vzniknout i Muzeum Trojmezí?
V této části je veliký potenciál, co se týče cestovního ruchu, kultury a přírodního bohatství. Ne nadarmo jsme se s krajem domluvili, že se tam bude otevírat Muzeum Trojmezí. Snahou je udělat z Jablunkova výchozí bod do cípku kraje, kde je nesmírné přírodní bohatství v podobě toho, co tady v lidech žije. Ať už je to nářečí či um něco vyrobit či vytvořit. Toto nesmíme nechat zaniknout. Naopak podporovat, aby se toto všechno rozvíjelo.

Východní část kraje i republiky je tak velice rozmanitá…
Ano. Každá část regionu je tak odlišná a dohromady tvoří zajímavou mozaiku. Na pár kilometrech čtverečních máte mezinárodní kulturu, skvělé technologie a výborné možnosti zaměstnávání až po místo, kde si můžete v klidu odpočinout nebo skvěle vyšlápnout do hor a zároveň to spojíte s tím, že si dáte domácí sýr nebo navštívíte řezbáře v Dolní Lomné. Je to úžasná kombinace na malém prostoru.

Regiony na periferiích se však často marně dovolávají toho, s čím by potřebovaly pomoct. Potýká se tato oblast s něčím, co ji momentálně hodně trápí?
Bohužel ne všechno máme ve svých rukou a snažíme se hlásit o pozornost na úrovni státu. Dneska je největší prioritou dostavba třetí etapy obchvatu Třince. Lidé si rychle zvykli na čtyřproudou silnici, která je rychlejší a bezpečnější. Úzké hrdlo přes Ropici a dál na Hnojník, to je něco, co dneska všichni skloňují jako jednu z největších priorit regionu. Tím, že máme trať mezi Košicemi a Bohumínem, tak jsme velice dobře dostupní, ale myšlenkou je dopravu překlopit na ekologickou. Dneska jsme se bavili s bývalým starostou Českého Těšína Vítem Slováčkem, že uděláme plán udržitelné mobility, což je nástroj, kdy zmapujeme jednotlivé úseky v regionu a řekneme, kde by se dalo jezdit dieselovými vlaky, kde alternativní dopravou. Toto je velká výzva, co nejlépe optimalizovat dopravu a snížit zátěž v podobě znečištění ovzduší. I železárny mají před sebou stamilionové projekty na odprášení a snižování CO2. Ale dopravu musíme řešit individuálně, musí se o ni postarat města.