Tržiště Davida Pravdíka. Báječné nápady, které nevyšly
Svět internetu, díky své dynamice, umožňuje realizaci celé řady nových služeb, produktů či nástrojů. Nicméně ani v online prostředí to není tak jednoduché. Obecně se konstatuje, že pouze jeden z deseti nápadů se dostane do černých čísel. Pojďme se podívat do minulosti, kdy se na první pohled zajímavé počiny neprosadily.
Projekty virtuálních světů zatím nenaplnily svůj potenciál i přes nespornou budoucnost VR a AR technologií. Ať už projekt Second Life spuštěný v roce 2023, tak aktuálně Metaversum, silně podporované firmou Meta a osobně Markem Zuckerbergem, nedosáhly očekávání svých tvůrců. Důvodů je několik. Zatím zdaleka ne každý si může dovolit výkonný počítač, VR headset a rychlé připojení k internetu. Online sociální interakce naštěstí není pro každého, omezující je také nedostatek obsahu a monotónnost virtuálních světů. A hlavně ty peníze. Zatím nebyl nalezen udržitelný byznys model a uživatelé se nehrnou k utrácení svých těžce vydělaných reálných peněz za virtuální pozemky, domy, oblečení, auta, šperky, a kdo ví, co ještě. Takže na hromadný útěk lidí ze šedivé reality do virtuálního ráje, jak jsme to mohli zhlédnout ve snímku Ready Player One, si ještě počkáme.
Neúspěšné projekty se nevyhýbají ani takovému gigantu, jako je Google. Aktuálně „Google hřbitov“ čítá na 260 produktů a služeb. Některé asi neznáte a také nepostrádáte, jako například Google Fitstar Yoga (aplikace pro cvičení Jógy) nebo Poly (platforma pro vytváření 3D objektů). Ale Google pohřbil i zajímavé a využívané nástroje jako čtečku RSS kanálů Google Reader, novou verzi oblíbeného Gmailu Inbox nebo užitečný nástroj pro třídění fotek Picasa. Samostatnou kapitolou je snaha Google o vlastní sociální síť. Google+ tady s námi bylo 7 let a i přes velkou snahu, kdy byla integrována do všech smysluplných služeb, nedosáhla kritické masy uživatelů a po úniku dat v roce 2018 ji Google ukončil. A nelze zapomenout na ambiciózní projekt virtuálních brýlí Google Glass. Co stojí za takovým množstvím selhání? Asi to nebude otázka peněz, protože firma Alphabet, která Google vlastní, patří k nejbohatším firmám světa. Jedním z důvodů je neustálá snaha o inovace a nové řešení, což je jistě obdivuhodné. Negativní stranou je údajný motivační systém zaměstnanců Google, kdy jim představení nových nástrojů přináší nehynoucí slávu a s ní spojené finanční bonusy. A k dalšímu vývoji a hlavně udržování projektů už taková motivace není.
Také inovativní společnost Apple si prošla celou řadou omylů a slepých uliček ve světě hardware. Předchůdce Macintoshů Lisa, byla sice revoluční, ale drahá. PDA Apple Newton, herní konzole Pippin a Macintosh TV se také neprosadil vzhledem k vysoké ceně a omezeným funkcím. Kulatá myš Hockey Puck Mouse byla neergonomická, jedna z prvních digitálních kamer Apple Quick Take měla zase nízké rozlišení. A Apple si vylámal zuby i na poli sociálních sítí s iTunes Ping, která měla propojit fanoušky a umělce.
A těch dalších sociálních sítí, které se neuchytily nebo byly převálcované konkurencí… K výše zmiňovaným k nim patřily Friendster, MySpace, Orkut, Bebo, Path, Ello, Yik Yak, Disapora, Vine, Meerkat, Pheed, Hi5 a desítky dalších.
Na masové rozšíření zatím také čekají online domácí mazlíčci, virtuální nákupní centra nebo online trenéři. Zatím je asi lepší fyzické pomazlení, vyzkoušení zboží nebo osobní přístup.
Jaké je tedy poučení? Služba nebo produkt by měla být dostatečně inovativní, cenově dostupná, s nízkou úrovni konkurence, bezpečná v oblasti ochrany dat a měla by přijít v pravý čas. Nic složitého, že? Tak pojďme do toho, máme na to deset pokusů.
Autor je marketingový specialista