Tržiště Davida Pravdíka. Nemáte rádio? Nevadí. I tak si připlatíte

V posledních měsících v českém éteru rezonuje téma mediální novely. A neoblíbeným songem se stává navyšování koncesionářských poplatků pro Český rozhlas.

Hraje se o 10 korun, o které by se zvýšil příjem ČRo za poplatníka. Celkově by se tak platilo 55 korun měsíčně za jednu domácnost. Navíc poplatky by se v budoucnu měly zvyšovat v závislosti na inflaci a budou je odvádět i domácnosti, které rozhlasový přijímač nevlastní. Stačí používat chytrý telefon, tablet či počítač.

Komentáře Tržiště Davida Pravdíka. Pomáháte? A musí o tom někdo vědět? 08/12/2024

Schvalování vládního návrhu se ve Sněmovně sice protahuje, ale velmi pravděpodobně k němu dojde v příštím roce.

S návrhem mediálním novely nesouhlasí soukromá rádia zastupovaná Asociací provozovatelů soukromého vysílání (APSV), která spustila kampaň Dopisposlanci.cz.

Jejím cílem je vyzvat občany, aby vyjádřili svůj nesouhlas s navrhovanou změnou zasláním dopisu poslancům a senátorům.

Kampaň k tomuto protestu jste mohli slyšet na nejposlouchanějších soukromých rádiích jako Evropa 2, Frekvence 1, Rádio Impuls nebo Rádio Blaník.

A co konkrétně vadí majitelům komerčních stanic? Tvrdí, že nebyli aktivně zapojeni do tvorby návrhu i přes snahu o dialog s Ministerstvem kultury, Českým rozhlasem i vládou. Mediální novela podle nich pouze zdražuje provoz ČRo a přenáší náklady na občany a firmy bez jasného vymezení, co má veřejná služba Českého rozhlasu zahrnovat. Chybí transparentní audit hospodaření a model financování této veřejnoprávní služby formou výběru poplatků je prý už zastaralý.

Proti této kampani se ohradil generální ředitel českého rozhlasu René Zavoral s tím, že se jedná o praktiku z 90. let, s tím, že „rádia minulosti lžou a manipulují své posluchače“. Navýšení poplatku o desetikorunu, po dvaceti letech, je nezbytné pro další fungování a rozvoj veřejnoprávní služby, tedy zajištění programové pestrosti a nezávislého zpravodajství. Hospodaření i výběr rozhlasových poplatků jsou zcela transparentní a je možné se s nimi seznámit v každoroční Výroční zprávě o hospodaření. René Zavoral dále argumentuje, že se Český rozhlas vyvíjí a v ČR vybudoval digitální vysílání. (pozn.: digitální rozhlasová technologie DAB umožňuje vysílat více stanic na jedné vlnové délce spektra, zvyšuje odolnost proti šumu a poskytuje doprovodné vizuální informace jako název stanice nebo písně, zpravodajství, informace o dopravě apod.) Soukromá rádia naopak do svých technologií neinvestují a jde jim primárně o zisk.

A kde je teď pravda? Jak už to tak bývá, tak někde uprostřed.

Soukromá rádia si svým programovým vysíláním zasloužily pozornost posluchačů a tržby z prodeje reklamy jim patří plným právem. Z vlastní zkušenosti vím, že abyste prodali reklamu v rádiu, musíte se hodně otáčet. Rozhlasových stanic je na trhu mnoho a navíc soupeříte o pozornost zadavatelů s dalšími mediatypy. Někteří podnikatelé svou činnost možná provozují pro radost, avšak většina primárně za účelem generování zisku.

Veřejnoprávní rádio zase považuji za programovou protiváhu těm soukromým a hlavního garanta nezávislého zpravodajství. Koncesionářské poplatky by mu měly poskytnout podporu k vytváření programu i pro menšinový posluchačský proud a utvářet technologické trendy u tohoto média, vše s péčí řádného hospodáře. A když použiji oblíbený český přepočet na pivo, tak za 55 Kč si nekoupíte ani jedno plzeňské točené.

Tak jak tak, těm 10 korunám navíc se asi nevyhneme. Nebo se ještě můžeme přestěhovat někam do lesa, koupit si tlačítkový telefon a zřeknout se připojení k internetu.

Autor je marketingový specialista