Unucka: Auta na elektřinu, vlaky a autobusy na vodík. To je budoucnost kraje

​Náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka v rozhovoru mluví o budoucnosti v dopravě.

Veliký potenciál vidí ve vodíku, který by se dal získávat z teplárenského či skládkového plynu.

Prostory Trojhalí Karolina v Ostravě hostily ve středu a ve čtvrtek národní finále závodů modelů aut na vodíkový pohon HORIZON GRAND PRIX.

Při zahájení této akce, na které se představilo osmadvacet soutěžních týmů ze středních škol z celé republiky, byl i náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka, který vidí ve využití vodíku v budoucnu velikou perspektivu.

Proč jste se rozhodli podpořit akci, jakou je národní finále závodů modelů aut na vodíkový pohon HORIZON GRAND PRIX?
Je to jednoduché. Pokud tady mají za pár let jezdit vodíkové autobusy, za dalších pár let vodíkové vlaky, a do desíti let má vzniknout vodíková ekonomika, tak někde se musí vylíhnout lidé, kteří tomu budou rozumět. A kde jinde by tomu mělo být, než na středních školách, kde jsou studenti otevření novým technologiím, novým věcem. Nejsou zatvrdlí konvencemi, jak tomu je u starších generací. Toto je důvod, proč podporujeme takovou akci. Všichni, kteří tady jsou, mají před sebou velkou perspektivu.

Zmínil jste vodíkové autobusy, později vodíkové vlaky. Co všechno bude třeba k tomu, aby jednou mohly začít jezdit?
Máme ohromné možnosti, když se podíváme na to, co všechno je u nás v zemi. Především neskutečné množství metanu, koksárenský plyn, skládkový plyn, odpadní plyny, které se v lepším případě spalují, v horším se likvidují nelegálně. Měli bychom se nad tím zamyslet a využít to. Využijme peníze z EU na to, abychom tady tyto plyny začali zpracovávat. Když se podíváme na složení, vodík je tam hned několikrát. V koksárenském plynu je snad sedmdesát procent vodíku, metan je čistý vodík. Pokud by se nám povedlo vyrábět vodík z těchto odpadních plynů, tak jsme schopní z odpadu mít čistý zdroj energie. A to nejenom pro pohony autobusů a vlaků, ale také pro energetické ostrovní systémy.

Teoreticky to vypadá jednoduše. Máte už ale nějaké konkrétní nápady, jak by se dal vodík vyrábět?
Od Evropské unie máme slíbených 300 milionů korun, za které bychom chtěli postavit vodíkový hub na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde chceme ukázat, že na jedné straně do haly vložíme svítiplyn, metan, odpad, bioplyn, uhlí, solární elektřinu a na druhé straně bude čistý vodík a elektřina. Toto zařízení chceme postavit v následujících dvou letech. Tam bychom všechny procesy otestovali a následně bychom je chtěli využívat ve velkém. A kdo jiný, než studenti, by se na tomto měl podílet.

Dovedete říct, jak velké zdroje, ze kterých by se dal vyrobit vodík, kraj má?
Dneska už všichni dobře ví, že jednou přestaneme těžit uhlí. Nicméně šachty tady budou dalších sto let. Nikdo si neuvědomuje, že je nejde jen tak zavřít. V Německu je naplánovaný útlum těžby na 120 let. Pojďme se z nich poučit a vymačkat z toho, co po těžbě zbylo, co nejvíce. Využijme peníze z Evropské unie na stavbu závodů, které budou umět vyprodukovat vodík z teplárenského či skládkového plynu. V Heřmanické haldě je plynů na sto let dopředu, a toho bychom měli umět využít.

Když jste mluvil o autobusech a vlacích na vodík. Nahradí úplně ty současné nebo budou tvořit „jen“ určitou část dopravních prostředků?
Před deseti lety bylo úplné sci-fi, že budou jezdit autobusy na CNG. Dneska polovina z 800 krajských autobusů jezdí na CNG. Myslím si, že na vodík mohou jezdit všechny autobusy v dálkové dopravě. Jasné je, že za deset let nebude autobusů 800 jako dnes, ale 400, protože budou fungovat ubery a malé dodávky, ale i ty mohou jezdit na vodík. Netroufám si říct, zda vodík nahradí osobní auta. To je čistě politické rozhodnutí. Kraj má v rukou autobusy a vlaky a tam by podle mě náhrada možná byla.

Máte představu, kolik by mohl vodík stát, když bychom ho měli porovnat s jinými, dnes používanými pohonnými hmotami?
Když se podíváme na energetickou náročnost výroby vodíku, tak je to 50 kilowatthodina na jedno kilo nestlačeného vodíku, 70 kilowatthodina včetně stlačeného vodíku. Jestliže kilowatthodina stojí dvě koruny, tak jsme na nákladech na naftu. Samozřejmě k tomu jsou zapotřebí investice do závodů vyrábějících vodík, ale ty můžeme získat z Evropské unie. Pak bude vodík cenově srovnatelný s naftou či CNG. EU nyní řekla, že CNG už není ekologické palivo. Veřejná správa do toho může šlápnout a za deset let nebudou vůbec jezdit autobusy na naftu, ale budeme mít ve městech jen elektroauta a auta na vodík. Na dálkových linkách budou jezdit vodíkové autobusy. Netroufám si říct, co udělají lidi a soukromé firmy, ale asi budou muset tento trend následovat, protože tlak EU je šílený.

Pro běžného uživatele je jedním z nejdůležitějších faktorů cena. Mnozí přece chtějí jezdit v autech, na která budou mít.
Jedna věc je, za kolik lidé auto pořídí, další pak za kolik budou jezdit. Stát má ohromný nástroj v podobě spotřební daně. Dneska je sice nejlevnější výroba elektřiny z uhlí, ale díky povolenkám už to nejlevnější není. Obávám se toho, že cena pohonných hmot nebude dána trhem, ale regulací, kdy jednoduše se nasadí daň na naftu a najednou nebudeme jezdit za třicet korun na litr, ale za šedesát. V tu chvíli pak vodík bude stát stejně a k tomuto to směřuje. Dneska se nám těžko mluví, protože nafta je levná, lidé mají relativně dost peněz. Je nízká nezaměstnanost. Každý si koupí staré auto, nalije si do něj naftu nebo benzin, ale tohle nebude trvat věčně. Musíme se dívat do budoucnosti. Já ji vidím ve vodíku.