Uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, chtějí zůstat v Česku. Krajany, kteří utíkají do Německa, nechápou

Iráčtí uprchlíci ze skupiny, která žije v Českém Těšíně na Karvinsku, dnes na tiskové konferenci uvedli, že chtějí zůstat natrvalo v Česku.

Nechápeme postoj krajanů, kteří se pokusili dostat do Německa, řekli čtyřiapadesátiletý Naiel Al Ajmeyah i o generaci mladší Marwan Qarl. Čtyři rodiny iráckých křesťanů, celkem 19 lidí, se v úterý nastěhovaly do samostatných bytů.

Oba jsou spokojení, snaží se naučit česky a věří, že najdou práci. Na dnešní tiskové konferenci opakovaně děkovali představitelům Česka či lidem, kteří se o ně poslední dva měsíce starali. Nespokojenost uprchlíků, kteří se z Jihlavy či Brna vracejí dobrovolně do vlasti či se pokusili dostat do Německa, nechápou.

„Divíme se, co jim schází. Nám nic nechybí. Jejich chování je pro nás záhadou,“ řekl mladší Marwan. Dodal, že s takovým postupem nesouhlasí. „Tento stát nás přijal, měli bychom mít respekt,“ míní.

Podobně se na situaci dívá i Naiel. „Považuji to za nevyvedené rozhodnutí. Omlouváme se za ně. Ale oni dopovídají sami za sebe,“ dodal

Za sebou mají první noc v nových bytech v Českém Těšíně. Do nich se přestěhovali z rekreačního zařízení v Soběšovicích. První rok jejich pobytu v Česku platí Nadační fond Generace 21. V regionu se o rodiny stará Slezská diakonie.

„Už jsme si uvařili. Měli jsme včera rýži s kuřecím masem. Dnes manželka připravuje bílé fazole. Víc než dva měsíce jsem je nejedl,“ svěřil se Naiel. Dodal, že česká kuchyně mu chutná. Nechápe ale přidávání cukru do jídla.

Tradiční česká jídla chutnají i Marwanovi Qarlovi, který chce vařit a v budoucnu si otevřít vlastní restauraci. Dokonce v Česku ochutnal i vepřové maso, které sice jako křesťan jíst může, ale v původní vlasti k němu neměl přístup. „Vepřové maso jsem tady jedl. Několikrát. Ale vždy jen trochu ochutnal,“ dodal.

Oba muži si pochvalují byty i získané soukromí. „V rekreačním středisku, kde jsme byli před tím, bylo vše v pořádku. Je ale velice příjemné zakotvit. Děkujeme Bohu,“ uvedl Naiel. „Jsem rád, že máme nový domov. Jsem rád, že můžeme začít nový život,“ dodal jeho krajan, který do Česka dorazil s manželkou a dvěma dětmi.

Slezská diakonie se o uprchlíky bude starat ještě necelý rok na základě smlouvy, kterou má uzavřenou s nadačním fondem. Pak bude chtít získat peníze od kraje či státu a v některých sociálních projektech ve vztahu k uprchlíkům pokračovat.

V budoucnu jim chce například pomáhat s hledáním práce. Naiel by se mohl živit jako truhlář, Marwan chce vařit. Vše ale záleží na tom, jak jim půjde čeština. „Nechceme nástup do práce uspěchat. Nejprve se musí naučit česky,“ řekl jejich lektor Adam Sabela