Urbanity Campus Bruntál: I menší města mohou mít moderní a kvalitní průmyslový areál

CEO Roland Hofman říká, že Urbanity Campus Bruntál je nejen průmyslový areál, ale může mít i stabilní a dlouhodobý přínos pro město i region.

Pane Hofmane, představte se nám, prosím. Jaká je vaše pozice v Urbanity a jaká je vaše role v projektu Urbanity Campus Bruntál?

V Urbanity budujeme výrobní areály nové generace a oživujeme místa, která by jinak zůstala opuštěná. Společnost jsem spoluzaložil a dnes ji vedu jako CEO.

Většinu profesního života jsem strávil přímo v průmyslu, více než pětadvacet let blízko každodennímu provozu. Právě tam jsem pochopil, že budovy nejsou jen o metrech čtverečních, ale hlavně o lidech, kteří v nich tráví velkou část svého života.

Proto dnes přemýšlíme i o tom, jak budou areály fungovat dlouhodobě – energeticky, provozně i vůči okolí. Pracujeme s moderními technologiemi, obnovitelnými zdroji i hospodařením s vodou, protože tomu věříme a víme, že je to správná cesta.

Urbanity Campus Bruntál je konkrétním příkladem tohoto přístupu. Chceme, aby to nebyl jen průmyslový areál, ale stabilní a dlouhodobý přínos pro město i region.

Jak jste se od studií financí v Ostravě dostal k developmentu průmyslových kampusů v Urbanity? Jaká byla vaše cesta?

Studoval jsem finance na Vysoké škole báňské v Ostravě a později jsem absolvoval MBA na University of Greenwich v Londýně. Už během studií jsem cítil, že mě nejvíc láká být co nejblíž skutečnému byznysu.

Po škole jsem prošel oblastmi automotive, private equity i krizového managementu. Pracoval jsem po boku Zdeňka Šmejkala a Václava Nováka ve skupině M.L. Moran, a postupně jsem se dostal do vedení průmyslových firem, například v Technistone nebo Thermolastu.

Díky tomu jsem mohl poznat podnikání ze všech stran – od výroby přes finance až po restrukturalizace. A právě tam jsem si začal naplno uvědomovat, jak zásadní roli hraje prostředí, ve kterém firmy fungují. To byl jeden z impulzů, proč jsem se později začal věnovat průmyslovému developmentu jinak, než bylo běžné.

Jaký máte dnes vztah k Ostravě a celému našemu kraji? Je to něco, co vás formovalo?

Moravskoslezský kraj beru pořád jako svůj domov, i když aktuálně s rodinou žiji v Praze. Pocházím z Nového Jičína a velkou část svého života jsem strávil právě tady v regionu.

Foto: Petr Hrubeš

Je to kraj, který prošel velkou proměnou. Lidé jsou tady zvyklí vzít věci do vlastních rukou a nevzdávat se při prvních problémech. To mě hodně ovlivnilo. Naučilo mě to přemýšlet dlouhodobě, být trpělivý a jít si za výsledkem poctivou prací.

Právě proto mi dává smysl, když mů­žeme své projekty rozvíjet tady a vracet regionu část toho, co mi sám dal.

Čím se Urbanity Campus liší od běžných průmyslových kampusů?

Základní rozdíl je v tom, že se nesnažíme postavit jen areál pro výrobu a hotovo. Přemýšlíme o tom místě jako o celku, který má fungovat dlouhodobě.

Neřešíme jen samotné haly, ale i to, jak se lidé do kampusu dostanou, kde zaparkují, kde si odpočinou nebo nakoupí. Součástí našich kampusů jsou proto i služby, jako je lékař nebo dětská skupina.

V Tachově teď třeba začínáme s výstavbou dostupného bydlení viladomů, které nabídnou bydlení i zaměstnancům v kampusu. Je to další krok k tomu, aby lidé nemuseli za prací dojíždět desítky kilometrů.

Díky tomu můžeme areály postupně zlepšovat a přizpůsobovat tomu, jak se mění potřeby firem i zaměstnanců.

Chceme, aby to nebyla uzavřená průmyslová zóna, ale přirozená součást města.

Víme, že Urbanity přistupuje ke svým projektům jinak, přemýšlí o městech a lidech v širším kontextu. Proč to tak je, a kdo vás při vaší práci inspiruje?

Vycházím hlavně z vlastní zkušenosti. Dlouhá léta jsem byl v provozech a viděl jsem, jak moc prostředí ovlivňuje to, jak se lidem pracuje a jak se v práci cítí. A jak moc to ovlivňuje kvalitu jejich celkového života.

Když se člověk podívá do historie našeho regionu, najde tu historicky příklady firem, které přemýšlely i o lidech a městě. Třeba Baťa ve Zlíně, ale také rodina Hücklů v Novém Jičíně, odkud pocházím. Měli továrnu na klobouky a vybudovali tam silný průmysl a zároveň se starali o zázemí pro zaměstnance i o rozvoj města. Dnes už se o nich tolik nemluví, ale podle mě stojí za zmínku.

Tyhle příběhy mi připomínají, že odpovědný přístup k podnikání tady má dlouhou tradici. V Urbanity se na to snažíme navázat v dnešních podmínkách. Nechceme stavět uzavřené areály, ale místa, která budou městu dlouhodobě sloužit.

Jak se tento způsob podnikání se sociálním přesahem promítá do vašich projektů a do celkového fungování společnosti Urbanity?

Pro nás to není něco, co by existovalo jen na papíře. Snažíme se tenhle přístup promítat do každého projektu od samého začátku.

Už při plánování řešíme, jak se lidé do práce dostanou, kde zaparkují, kde si mohou odpočinout nebo vyřídit základní věci. Proto do areálů zapojujeme i služby, jako je dětská skupina, lékařská péče nebo další zázemí pro zaměstnance.

Chceme, aby to nebyly jen haly, ale funkční místa, kde se dobře pracuje i žije. Aby zaměstnanci nemuseli za vším jezdit jinam a měli vše důležité na dosah.

Hodně dbáme i na kvalitu prostředí, na světlo, zeleň, architekturu nebo energetiku. Víme, že právě tyhle detaily rozhodují o tom, jak se lidé v práci cítí.

Vizualizace: se souhlasem JA architekti

Nejde nám o rychlé výsledky, ale o projekty, které budou fungovat i za řadu let.

Nebylo by levnější a snazší přistupovat k projektům jen skrze čísla a excelové tabulky?

Krátkodobě by to určitě bylo jednodušší. Postavit halu co nejrychleji a co nejlevněji jde vždycky. My se ale na projekty díváme v horizontu desítek let. Většinu areálů si necháváme ve vlastnictví, takže s nimi budeme žít dlouho. A pokud bychom dnes něco podcenili, budeme to za pár let složitě opravovat.

Zkušenost mě naučila, že to, co se na začátku zdá jako úspora, se často později prodraží. Ať už v provozu, v údržbě, nebo ve vztazích s lidmi a městem. Proto se snažíme hledat rovnováhu mezi ekonomikou a kvalitou.

Ostatně i náš kampus v Tachově získal řadu ocenění, včetně certifikace BREEAM Communities na úrovni Excellent, která hodnotí udržitelnost celého území od energetiky přes dopravu až po vztah ke komunitě.

Uspěli jsme také na mezinárodních GRI Awards v Evropě i ve světě, kde jsme byli oceněni za přístup k udržitelnosti, architektuře a dlouhodobému provozu průmyslového areálu.

Váš nejnovější projekt je v Bruntále. Proč padla volba zrovna na toto město?

Bruntál jsme si nevybrali náhodou. Je to město s dlouhou průmyslovou tradicí a se silným technickým zázemím, kde je pořád hodně šikovných a pracovitých lidí.

Pro mě osobně je navíc důležité i to, že je to blízko místu, odkud pocházím. K regionu mám vztah a chci, aby se mu dlouhodobě dařilo.

Velkou výhodou je také poloha. Jsme blízko hranic s Polskem i Rakouskem, což je pro řadu firem zajímavé z hlediska obchodu i logistiky.

Zároveň jsme viděli, že tu existuje prostor pro nový impuls. Ne ve smyslu jedné investice, ale postupné proměny, která může městu pomoct znovu získat sebevědomí.

Důležitá pro nás byla i otevřenost města ke spolupráci. Když cítíte, že všichni táhnou za jeden provaz, má smysl do toho jít.

Jak vnímáte potenciál Bruntálska?

Myslím si, že Bruntálsko má velký, ale zatím ne úplně využitý potenciál. Je tu silná pracovní kultura, technické dovednosti a chuť posouvat věci dopředu.

Výhodou je i kombinace přírody, dostupnosti a relativně dostupného bydlení, což může být zajímavé nejen pro firmy, ale i pro lidi, kteří hledají kvalitní místo pro život.

Pokud se podaří propojit podnikání, vzdělávání a rozumný rozvoj měst, může se Bruntálsko v příštích letech výrazně posunout. A my se k tomu snažíme přispět.

Jakou roli má projekt sehrát pro město a jeho obyvatele?

Vidím projekt v Bruntále jako něco, co může mít hmatatelný dopad pro město i jeho obyvatele. Region stále čelí vyšší nezaměstnanosti, než je celorepublikový průměr, takže kaž­dá stabilní pracovní příležitost je tady přínos – nejen pro jednotlivce, ale i pro rodiny a komunity.

Když zde vzniknou nové provozy a firmy se zde usadí, znamená to nejen pracovní místa, ale i větší stabilitu pro místní trh práce. Nové možnosti zaměstnání se přitom netýkají jen jedné skupiny lidí, budou třeba technické i administrativní profese.

Projekt může zároveň podpořit vznik doprovodných služeb a zázemí, které s tím přirozeně souvisí. Když lidé najdou uplatnění blízko domova, zlepší se i kvalita jejich každodenního života a celková ekonomická energie města.

Jak zapadá Urbanity Campus Bruntál do dlouhodobé strategie firmy Urbanity a přístupu k podnikání, o kterém jste mluvil?

Bruntál do naší strategie zapadá přirozeně. Dlouhodobě se zaměřujeme na regiony mimo velká centra, kde má průmysl tradici a kde může kvalitní projekt opravdu něco změnit.

Máme za sebou zkušenosti z Tachova s kampusem o ploše přes 100 tisíc metrů čtverečních nebo z Prahy v rámci Korunního Dvora. Tyto zkušenosti přenášíme i do Bruntálu, kde je kampus o rozloze 50 tisíc metrů čtverečních.

Bruntál vnímáme jako jeden z pilířů našeho působení na severní Moravě a jako příležitost ukázat, že kvalitní průmyslový areál může vzniknout i mimo velká města.

Jaké firmy byste v campusu přivítali? Pro koho jej budujete?

Kampus stavíme především pro výrobní a logistické firmy, které hledají kvalitní a stabilní zázemí pro svůj další rozvoj. Rádi spolupracujeme s podniky, které přemýšlejí dlouhodobě, investují do technologií i do lidí a chtějí v regionu zůstat.

Zkušenost nám ukazuje, že když firmě záleží na zaměstnancích a na prostředí, ve kterém funguje, daří se jí lépe i ekonomicky. A z toho pak těží všichni – firma, město i region.

Naším cílem je vytvořit prostředí, kde se bude dobře pracovat a kde budou mít firmy podmínky pro stabilní růst.

Co bude, až campus v Bruntále dokončíte? Můžeme se těšit na další zajímavé projekty na některém z našich severomoravských brownfieldů?

Teď se plně soustředíme na Bruntál. Každý projekt má několik let života od prvního návrhu až po stabilní provoz, takže to není něco, co by skončilo slavnostním otevřením.

Pokud se nám podaří naplnit to, co si dnes dáváme za cíl, budeme rádi, když budeme moci podobný přístup uplatnit i na dalších místech severní Moravy. Brownfieldů je v regionu stále dost a mnohé z nich si zaslouží nový směr.

Vizualizace: se souhlasem JA architekti

Nechceme ale nic uspěchat. Každý projekt musí dávat ekonomický i lidský smysl a musí na něj být připravené i město.

Co může Urbanity Campus Bruntál ukázat ostatním regionům?

Že i menší města mohou mít moderní a kvalitní průmyslový areál. A že rozvoj může jít ruku v ruce s respektem k okolí.

Proč jste si pro zpracování architektonického řešení campusu vybrali ostravské studio JA architekti?

Dlouhodobě dáváme přednost spolupráci s partnery, kteří region dobře znají a rozumějí jeho kontextu. V tomhle směru pro nás byli JA architekti z Ostravy přirozenou volbou.

Mají zkušenosti s průmyslovými projekty, ale zároveň dokážou přemýšlet i o vztahu stavby k městu a okolí. Nejde jim jen o technické řešení, ale o celek.

Důležité pro nás bylo i to, že s nimi můžeme otevřeně diskutovat a hledat řešení společně. Není to jednostranná spolupráce, ale skutečný dialog.

A v neposlední řadě je pro nás důležité podporovat kvalitní práci v regionu, pokud tu takové partnery máme.

Architektka Andrea Jašková a její kancelář JA architekti se zabývá projekty různých typologií a měřítek.

Paní architektko, povídáme si ve vašem studiu v Dolních Vítkovicích a na stole opodál vidím nádherný návrh nové budovy Divadla Mír. Jak moc zajímavé pro vás bylo projektovat výrobní haly kampusu v Bruntále? Většinou výrobní haly v průmyslových zónách nejsou moc o architektuře, vybavuji si spíše plechové haly, kde je důležitá hlavně funkce.

Myslím, že jste to vystihl docela přesně. Když nás oslovil pan Hofman z Urbanity, byla to pro nás velká výzva v pozitivním slova smyslu. Výrobní a logistické areály totiž vznikají ve většině případů bez účasti architektů. O to víc bych ráda ocenila přístup Urbanity, kteří přicházejí s jiným, inovativním přístupem.

Než se dostaneme k detailům, co je obecně největším problémem takových staveb?

Největším úskalím těchto objektů je jejich velké měřítko. Hlavní výzva je tedy to, aby co nejlépe zapadly do krajiny. Vždy jsou zasazeny v konkrétním kontextu prostředí a často působí neúměrně vůči okolní zástavbě a krajině.

Foto: Petr Hrubeš

Jak jste se s tím poprali?

V rámci návrhu jsme se snažili hlavně o to, abychom zlidštili měřítko těchto staveb, a to jak formou fasád, tak i vzájemným odlišením jednotlivých hal. Právě díky tomu, že Urbanity oslovují architekty už v rané fázi, nevznikají typické inženýrské stavby bez identity, bez vizuálního stylu, a bez potřeby zapadnout do krajiny.

Co ještě bude u vašich průmyslových hal jinak?

Jsou umístěné v Bruntále, kde nikdy nebyl výrazný průmysl. Budou na území brownfieldu, který má postindustriální charakter a zároveň je to spíše drsnější horský region, proto jsme zvolili jako sjednocující materiál kortenový plech, a to nejen pro jeho industriální vyznění, ale i pro jeho dlouhou životnost a bezúdržbovost.

Každá hala tedy bude vypadat jinak?

Ačkoliv jsme koncepčně pojali každou halu odlišně, všechny propojíme tímto jednotným materiálem, čímž jsme zároveň zajistili vizuální celistvost areálu.

Jak jste vyřešili měřítko, tedy fakt, že haly budou velké?

Například na největší hale je použitá kombinace kortenových pixelů a zrcadlového plechu, který je umístěn v horní části fasád a vzniká tak vizuální dojem, že se velký objem haly vytrácí, splývá s oblohou a postupně se odhmotňuje. Zrcadla tam nejsou použita v souvislé ploše záměrně kvůli ptákům, jde o různě orientované plochy – pixely, čímž vzniká abstraktní fasáda, která odráží své okolí, oblohu a neustále se proměňuje v rámci ročních období i denní doby.

Když vás tak poslouchám, tak mi automaticky naskakuje otázka, jestli to nebude oproti jednoduché a funkční plechové hale moc drahé?

Jistě, dalo by se to pojmout levnější formou, proto bych opět ráda vyzdvihla přístup Urbanity. Za to, že se nevydávají standardní cestou minimalizace nákladů a maximalizace zisku, ale snaží se o to, aby prostředí průmyslového areálu bylo součástí Bruntálu, a ne izolovaná skladová a výrobní plocha.

Proč by právě do vaší zóny měli přijít investoři?

Projekt klade velký důraz na kvalitu prostředí, což není samoúčelné. Investoři, kteří do tohoto projektu vstoupí, z toho mají konkrétní výhody.

Jaké?

V kvalitním prostředí, kde jsou nadstandardně vybaveny prostory pro zaměstnance, ať už pracovní či volnočasové (jsou tam například pobytové plochy, relax zóny, přístřešky, dřevěná mola s vodní hladinou nebo venkovní fitness prvky) bude zaměstnanec chtít pracovat a trávit čas i mimo pracovní dobu. Díky tomu, že nabídnou jiné kvality než okolní zaměstnavatelé, si investoři mohou vybírat z většího množství potenciálních zaměstnanců.

Mluvili jsme o neutěšené architektuře výrobních a průmyslových objektů. Proč tomu tak je?

Klíčovou roli hrají finance a většina developerů počítá s co nejkratší návratností. Když chcete vytvořit něco trochu kvalitnějšího, musíte zvážit horizont návratnosti investice, a za jakých podmínek ještě dává taková investice smysl. My jsme ale samozřejmě také řešili ekonomiku, nebylo to tak, že bychom měli neomezený rozpočet. Museli jsme například striktně dodržet rozpočet na metr fasády a další ekonomické aspekty.

Vizualizace: se souhlasem JA Architekti

Pomohlo vám nějak město Bruntál?

Klíčová byla směna pozemků, aby mohlo dojít k novému dopravnímu napojení, protože stávající příjezd do průmyslové lokality byl přes rezidenční část, což samozřejmě znamenalo potenciální hluk, prašnost a celkovou nepohodu pro místní rezidenty.

Paní architektko, jak moc zajímavá práce to pro vás byla?

Už jsme pracovali na halách podobného měřítka, ale přístup developera tam byl odlišný. Byl zde velký tlak na cenu, nikoliv na kvalitní architekturu, okolní prostředí a služby pro zaměstnance.

Urbanity kampus byl výjimkou, a na tomto příkladu se dá krásně ukázat, že i průmyslové areály mohou být součástí měst, a mohou fungovat i třeba v kontextu samotného centra města, pokud se od začátku pracuje s kvalitní architekturou.

To by možná bylo fajn využít i při dalších podobných zakázkách…

To by byl ideální scénář, kdyby se objevilo více takových osvícených developerů jako je Urbanity. Zároveň i zapojení vedení měst, jelikož je i v jejich zájmu, aby konverze brownfieldů byly novou kvalitou a hodnotou území.