V Hrabůvce udělali z ponorky oázu, kde se usadil Žíznivý dromedár
Nadšenců, kteří mají nápad a odvahu založit vlastní pivovárek, je v našem kraji pořád dost. Potvrzuje to i příběh Zbyňka Závodníka a Jiřího Hrubého, dvou kamarádů, kteří během listopadu otevřeli v Ostravě-Hrabůvce nový minipivovar s názvem Žíznivý dromedár.
Další objev na pivní mapě Moravskoslezského kraje se nachází na pomezí městských částí Hrabůvka a Dubina. Přízemní objekt mezi paneláky sice kvůli kulatým oknům pořád zvenčí připomíná bývalou Ponorku, ale vevnitř už je to naprosto jiný svět.
Z temné herny se stala prostorná restaurace v pouštním stylu, která disponuje i salonkem, a co hlavně, v místech, kde se dříve hrával bowling, byla letos nainstalována kompletní pivovarská technologie od šrotovníku sladu přes varnu až po kvasné a ležácké tanky.
Zbyněk Závodník a Jiří Hrubý si tím splnili vizi o vlastní minipivovaru, který začali plánovat poté, co skončily firmy, ve kterých dlouhá léta pracovali. Jak se vlastně dostali k vaření piva?
„Pivo jsem si vařil od roku 2011 doma. Asi jako každý začátečník jsem začínal s mladinovými extrakty a potom přešel na vaření ze surovin. Vařil jsem spodně i svrchně kvašená piva. Bylo to hraní, které trvalo několik let, během kterých se mi povedlo vytvořit vlastní receptury,“ říká Zbyněk.
Společně s Jirkou začali putovat po různých pivovarech, kde nejen ochutnávali, ale také hledali inspiraci. Když loni přišli o práci, bylo na čase se hecnout a říct si, že nová životní etapa bude o podnikání a investici do vlastního pivovárku.
„Letos v lednu jsme narazili na prostory bývalé herny. Vypadalo to tady hrozně, ale z hlediska kapacity a našeho provozu to bylo vyhovující. Takže jsme se domluvili s majitelem a začali rekonstruovat,“ vysvětluje Jirka.
„Přešli jsme z ponorky do pouštního stylu s jutovými plachtami pod stropem. Místo kapitánského můstku máme oázu,“ popisuje s úsměvem proměnu podniku v minipivovar, pro který zvolili hravý a snadno zapamatovatelný název Žíznivý dromedár.
Varnu koupili od podobně hravé Nachmelené Opice, která letos zvětšovala svoji technologii. „Ve hře bylo více variant, ale my jsme rádi, že to nakonec dopadlo takto. Varna s kapacitou deset hektolitrů je ověřená a k tomu máme sládka Michala Kuřece jako odborného garanta,“ navazuje Zbyněk.
Jelikož si s Jirkou doplnili vzdělání na rekvalifikačním kurzu, budou mít jako začínající sládci garanta pouze po dobu jednoho roku.
Jakou žízeň má dromedár?
Po hektickém období, kdy finišovali s pracemi v pivovárku, teď mají nejen otevřeno, ale také kompletně navařeno. To znamená, že se pivaři mohou těšit na nabídku skládající se z polotmavé jedenáctky, světlé dvanáctky, dále je na čepu třináctka IPA a kávový stout, což je opět dvanáctka.
„Většinu z našich piv jsem vařil už doma v hrncích. Například polotmavá jedenáctka je takový náš černý kůň, který je v oblíbenosti hned za klasickým ležákem. Tři piva chceme mít na čepu stabilně, čtvrté bude rotovat,“ pokračuje Zbyněk.
Do budoucna by rádi uvařili třeba letní Ale nebo pšeničné pivo belgického typu. Roční výstav pivovárku plánují na tisíc hektolitrů.
Pokud by jejich zákazníkem byl žíznivý dromedár, který najednou vypije přes sto litrů, měli by velmi rychle vystaráno. Žízeň běžného pivaře je sice o poznání skromnější, ale jeho zájem je trvalejší. Ostatně, leccos naznačila oficiální otvíračka, která proběhla před dvěma týdny.
„Před pivovarem byl zástup lidí. Měli jsme plno, a to až šíleně. Opravdu to byl velký nápor, ale bylo nás tady deset, takže jsme to zvládli. Teď si zvykáme na běžný provoz my i zákazníci,“ líčí Jirka s tím, že pěkně za tepla servírovali nejen čerstvě vytisknuté jídelní lístky, ale i pizzu či kuřecí křidýlka.
Po více než dvaceti letech práce s kovovým šrotem se těší, že teď bude hýčkat chuťové pohárky stále náročnějších pivařů. Společně se Zbyňkem věří, že na trhu je pořád prostor pro nové pivovary.
„Máme za sebou úvodní fázi a teď pro nás začíná boj. Vedle pivovaru a hospody se chceme zaměřit také na obchodní partnery, jako jsou ochutnávkové pivnice. Zatím je pro nás klíčové Ostravsko. Až něco vyděláme, můžeme pivo vozit i někam dál,“ shodují se zakladatelé Žíznivého dromedára.
Tak „Dej Bůh štěstí“ a u piva zase někdy na viděnou!