V ostravské zoo se narodila čtyři mláďata výra velkého

​Ve voliéře výrů velkých v ostravské zoologické zahradě jsou nově k vidění čtyři odrůstající mláďata – tři samci a jedna samička.

Mláďata se líhla postupně na přelomu dubna a května. Tato největší sova Evropy a jedna z největších sov světa se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava v posledních letech rozmnožuje pravidelně.

Výři velcí obývají v ostravské zoologické zahradě voliéru nad výběhem Čitván. V období od 24. dubna do 5. května 2021 se zde vylíhla celkem čtyři mláďata – tři samci a jedna samička.

Chovný pár se o potomky příkladně stará a mláďata jedno po druhém dorůstají do velikosti dospělých jedinců. Samice sov zasedají na snůšky po snesení prvního vejce a postupně snášejí další, což znamená, že mláďata se líhnou postupně i v několikadenních intervalech.

To vede ke značným velikostním rozdílům mladých sov. Tato hnízdní strategie má zaručit, že v případě nedostatku potravy přežijí alespoň ta nejstarší a nejsilnější mláďata.

Ostravská zoo chová výry velké od roku 1971, první mládě zde bylo odchováno v roce 1981, v letech 1982 a 1986 po dvou mláďatech. Chov výrů velkých pak pokračoval bez odchovů. Další mláďata byla odchovaná až v roce 2017. Od tohoto roku se výrům podařilo odchovat devět mláďat, včetně těch letošních.

Výr velký (Bubo bubo) z čeledi puštíkovitých (Strigidae) je největší sova Evropy. Hmotnost samce se pohybuje v rozmezí 1500–2800 g, samice mezi 1750–4200 g.

V ČR hnízdí hlavně ve středních polohách, ve vhodném prostředí i v nížinách. Loví hraboše, potkany, zajíce, ježky, bažanty i některé dravce a sovy. Začátkem 20. století byla tato sova v mnoha částech Evropy v důsledku trvalého pronásledování člověkem téměř vyhubena.

K postupnému navyšování stavů začalo docházet až po vyhlášení zákonné ochrany v roce 1929. V letech 1973–77 byla celková početnost odhadnuta na 400–600 párů, v období let 2001–2003 se početní stavy zvýšily na 600–900 párů.

Nyní jsou pro tuto sovu největší hrozbou sloupy vysokého napětí. V ČR je výr velký zvláště chráněným druhem, ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. je řazen v kategorii „ohrožený“. Dále jej chrání mezinárodní úmluva CITES.