V Přívoze je poslední hornická voliéra. Připomíná časy, kdy kanárci zachraňovali havíře

Babičky a dědečkové během léta často vymýšlejí, čím by zabavili svá vnoučata. Tak co jim ukázat v bývalé hornické Ostravě i trochu té „černé“ historie, která však měla i v dolech své barvy?! Například v podobě křiklavě žlutých kanárků, kteří varovali horníky před nebezpečím důlních plynů.

Na některých místech v Ostravě i dalších městech stály voliéry plné kanárků či papoušků, kde se dříve chovali kanáři zpěvní, které si brali fárající horníci do dolů.

Jediná dochovaná hornická voliéra v Moravskoslezském kraji stojí dnes v Přívoze a obývají ji andulky a papoušci. Založili ji ostravští horníci v letech 1958 až 1959 a dnes o ni pečuje Základní organizace chovatelů zpěvných, tedy harckých kanárů v této ostravské městské čtvrti. Kdysi stálo takových hornických voliér více a vznikaly především po druhé světové válce.

Když se kanárek začal chovat divně, hrozil plyn

Původně ve voliéře žili hlavně kanáři. Chov zpěvných kanárů má v hornických oblastech, tedy i v Ostravě, dlouhou tradici a to zejména v 19. a zčásti i ve 20. století. Havíři je s sebou nosívali v klecích do podzemí jakožto neomylné „detektory“ přítomnosti nebezpečného metanu. Kanárci jsou totiž na tento jedovatý důlní plyn mnohem citlivější než člověk.

„Jakmile se počal ptáček v kleci chovat poněkud nepřirozeně, kymácel se nebo věšel křídla, nebo eventuálně umřel, znamenalo to, že je koncentrace metanu ve sloji příliš vysoká a je nejvyšší čas vyfárat na povrch,“ píše se na informační tabuli u voliéry plné exotického ptactva, kterou nechal vyrobit Antikvariát a klub Fiducia ve spolupráci s okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu v roce 2023 před hornickými oslavami Fajront v Ostravě. Návštěvník voliéry se dozví, že později převzal kontrolní roli kanárků Davyho důlní kahan a ještě později speciální detektory a čidla.

Když kanáři z bidýlka spadli, dali se havíři na útěk z dolu

O voliéru v Přívoze pečuje Základní organizace chovatelů zpěvných (harckých) kanárů v Ostravě-Přívoze, městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, zastupuje je Vladislav Holec a Jan Duda, jeden ze zakladatelů voliéry. Ten také v bulletinu Krásná Ostrava, který vydává klub Fiducia, vzpomínal, jak horníci chovatelskou organizaci zakládali, jaký měla pohnutý osud a jak s kanáry, kteří už nemuseli riskovat svůj život ve štolách, soutěžili.

„Zpěvní harčtí kanáři patří mezi nejcitlivější tvory, kteří dokáží zaznamenat únik metanu. Při nižší koncentraci kanáři divoce poletovali v kleci a naráželi do stěn, při vyšší koncentraci seděli na bidýlku se svěšenou hlavou, klimbali se ze strany na stranu, případně z bidla spadli,“ popisuje Ilona Rozehnalová z Antikvariátu a klubu Fiducia.

V takovém případě se dali havíři promptně na útěk. „Pojmenování dostali tito v Ostravě již víc než jedno století chovaní kanárci podle severoněmeckého pohoří Harz, jehož obyvatelstvo nacházelo obživu především v hornictví. Právě tam patřila klícka s kanárem k výbavě horníků,“ popisuje šéfka Antikvariátu a klubu Fiducia.

Tisíce kanárů mířilo do dolů v Americe

Chov harckých kanárů představoval i významný doplňkový zdroj obživy. Každý podzim navštěvovali město Harz obchodníci a vykupovali tam statisíce kanárů, z nichž velká část putovala do Ameriky. Například v Sankt Andreasbergu v té době odchovávali kanáry v šesti stech z celkového počtu osmi set domácností,“ popisuje bullletin Krásná Ostrava.

Foto: Petr Broulík

Harcký kanár se vyznačuje dutě znějícím, hlubokým a pomalu přednášeným zpěvem bez rušivých ostrých a vysokých tónů. Nové plemeno vzniklo v 19. století, především v jeho třetí čtvrtině, kdy se jeho šlechtění věnoval horník Wilhelm Trute ze Sankt Andreasbergu.

Po explozi metanu v Dole František brali kanáry do každé štoly

Na Ostravsku začali brát horníci kanáry do uhelných dolů ve druhé polovině 19. století. Tuto praxi převzali ze šachet na severu Čech. V kronice chovatelské organizace v Ostravě-Přívoze, o niž se stará právě dlouholetý kronikář Jan Duda, se například popisuje, jak po explozi metanu v přívozském dole František roku 1875 brávali havíři kanárky do každé štoly a ve skupině rubačů měl vždy jeden za povinnost sledovat chování kanára.

„Z důvodu úzké vazby mezi horníkem a kanárkem byli tito pěvci nejčastěji chováni v hornických koloniích. Význam kanárů pro horníky však postupně klesal a časem je nahradily moderní přístroje. Zvyk brávat s sebou do podzemí klec s kanárkem ale na Ostravsku vydržel údajně až do roku 1939,“ dodává Ilona Rozehnalová.

Prvním vítězem soutěže kanárů se stal ostravský horník

Jan Duda, kronikář přívozské Základní organizace chovatelů zpěvných, tedy harckých kanárů, vypravuje, že už jako původem venkovský kluk obdivoval přívozské chovatele poštovních holubů a především hornickou tradici chovu harckých zpěvných kanárů, kteří svojí citlivostí na důlní plyn zachraňovali životy havířům.

„V roce 1959, kdy v Přívoze vznikla veřejná ptačí voliéra, jsem se zde seznámil s chovatelskou legendou, panem Arnoštem Košutem. Choval poštovní holuby a propagoval hornickou tradici chovu harckých zpěvných kanárů. Jeho vyprávění mne tak nadchlo, že i když jsem v té době neměl chovatelské podmínky, této vášni jsem podlehl,“ říká Jan Duda.

Od pamětníka Arnošta Košuta se dozvěděl, že prvním vítězem soutěže harckých zpěvných kanárů ver zpěvu se stal v roce 1936 ostravský chovatel a havíř Vojtěch Mazanec. Tehdy ještě havíři používali kanáry v dolech jako živé detektory. Ostravští horníci se tehdy scházeli v hospodě U Tomsů ve Slezské Ostravě, kde se radili a uzavírali mezi sebou sázky, kdo vychová nejlepšího zpěváka,“ popisuje kronikář.

Při stavbě voliéry v Přívoze pomáhal kdekdo

Po válce se nadšencům podařilo sloučit rozptýlené kanárkáře z celé moravskoslezské oblasti a do přívozské organizace přihlásilo více než 80 chovatelů z Těšínska, Karvinska, Bílovecka, Hlučínska i z ostravských městských obvodů. A úspěchy Ostravanů se dostavily zakrátko. Členka přívozské organizace chovatelů harckých zpěvných kanárů paní Kovaříková z Fulneku se stala mistryní ČSSR za rok 1957. Další významný chovatel Rudolf Scholz z Orlové, který do tohoto havířského spolku vstoupil v roce 1947, se v roce 1970 stal mistrem Československé republiky.

Jan Duda upozorňuje, že v minulosti se lidé mohli setkat s veřejnými voliérami snad v každém městě či obci na severní Moravě, například v Opavě, Frýdku-Místku, Bílovci, Třinci či Ostravě-Porubě, v současnosti už existuje pouze jediná voliéra poblíž náměstí Svatopluka Čecha v Ostravě-Přívoze.

Na její stavbě se dohodli ostravští chovatelé kanárků v letech 1958 až 1959. A tak v parku mezi ulicemi Špálovou a Zákrejsovou vyrostla obrovská veřejná městská okrasná voliéra. Při její stavbě pomáhal kde kdo, i studenti nedaleké stavební průmyslovky. „V roce 1959 bylo hotovo, tehdy jsem byl jako nový člen spolku při tom. Slavnostní zahájení provozu vyvolalo mezi chovateli a občany Přívozu obrovské nadšení,“ vzpomíná Jan Duda.

Vandalové voliéru v Přívoze poškodili

Chovatelé zavedli do voliéry vodu a vyrobili pro ni napájecí přírodní jezírko. V jarních měsících vždy vypustili do voliéry zpěvné, postavové i barevné kanáři z vlastních odchovů a pro zpestření i okrasné exotické ptactvo, někdy i hrdličky, křepelky a cizokrajné bažanty. „V šedesátých letech minulého století se na Ostravsku sdružovali kanárkáři z celé oblasti a hlavním cílem bylo zachování hornických tradic. Chovatelé kanárů také koncem každého roku organizovali místní a oblastní soutěž harckých zpěvných kanárů v Kulturním domě koksařů v ulici Na Náhonu v Přívoze,“ líčí Jan Duda.

Bohužel vše nebylo vždy tak růžové a přívozská voliéra měla několikrát opravdu na mále. V roce 1983 ukončily hornické odbory s chovateli veškerou spolupráci a zastavily dotace. V této době zůstalo v přívozské zájmové organizaci jen pár nejvěrnějších.

V témže roce Okresní podnik bytového hospodářství v Ostravě přidělil chovatelům byt v přívozské kolonii, který však byl zdevastovaný. Chovatelé byt pracně svépomocí renovovali a nastěhovali do něj veškerý inventář. „Po dvouletém pobytu však přišlo kruté rozhodnutí, že dům bude z havarijních důvodů zbourán. Aby toho na ostravské kanárkáře nebylo málo, obdrželi zdrcující zprávu, že vandalové značně poškodili, a dokonce i vykradli veřejnou voliéru,“ vzpomíná kronikář spolku.

V roce 1997 postihla chovatele pětisetletá povodeň

Další ránu chovatelům dala výstavba nového sídliště u náměstí v Přívoze - inženýrské sítě měly procházet středem parku, čemuž veřejná voliéra překážela, takže měla být odstraněna. „Spolek mne pověřil, abych nesmyslné řešení zamítnul. Tak se i stalo, inženýrské sítě byly přeloženy mimo park, a voliéra tak zůstala nedotčena. A tak dodnes stojí v plné kráse. Když se chce, tak to jde,“ říká Jan Duda.

Dotaci na opravu vandaly poškozené a vykradené voliéry poskytl městský obvod a nakonec i OPBH nabídl kanárkářům nabídl volný opuštěný byt v blízkosti voliéry. Chovatelé si v bytě v Korejské ulici vybudovali klubovnu, sklad a místnost pro zazimování ptáků z veřejné voliéry.

Koncem 80. a počátkem 90. let minulého století se ale ostravský spolek chovatelů dostal do finanční tísně. Příjem získávaný z odchovů veřejné městské voliéry v Přívoze nebyl dostatečný. A tak byli z klubových místností v Korejské ulici vyhoštění. „Nálada i aktivita členů spolku značně poklesla, někteří chovatelé dokonce odešli. Zůstali jako obvykle jen ti nejvěrnější. A protože jsme celá desetiletí pečovali o městskou voliéru poskytující radost dětem z místních škol i veřejnosti, našli jsme azyl v mateřské škole v Trocnovské ulici. Po pracném úklidu a několikaletém budování klubovny však zastihla ostravský spolek počátkem července roku 1997 likvidační pětisetletá povodeň,“ vzpomíná.

Foto: Petr Broulík

Rozvodněné řeky Odra, Opava a Ostravice zaplavily severní část města Ostravy včetně Přívozu, a klubovna spolku tak byla několik dnů pod vodou. „Povodeň zničila nejen klubovní nábytek, ale bohužel též historické sbírky písemností spolku od jeho založení v roce 1908, ale také kroniku. Velké ztráty byly i v zásobách: znehodnocené krmivo pro veřejnou voliéru skončilo na skládce,“ vzpomíná.

Chovatelům hodně pomohly děti a lidé z okolí voliéry

Chovatelé kanárků se však opět nevzdali. „Kvůli obnovení činnosti spolku a renovaci povodní poškozené veřejné voliéry jsem se obrátil na vlastníka voliéry, úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. A získali jsme účelové dotaci na činnost spolku a celoroční provoz veřejné voliéry. To nás výrazně povzbudilo,“ popisuje kronikář přívozských kanárkářů.

Spolek zlepšil spolupráci s dětmi a mládeží. Mateřská škola Šafaříkova zajistila soutěžní místnosti a pomohla i vyřešit zazimování ptactva z veřejné městské voliéry. Děti se pak mohly blíže seznámit s péčí o tyto malé opeřence. A tak se i několik žáků ke spolku přihlásilo jako ochránci přírody a životního prostředí, a někteří dokonce i k hornické tradici chovu zpěvných harckých kanárů a k soutěžím. Někteří žáci se starají o veřejnou voliéru v Přívoze.

„Veškeré práce na renovaci jsme prováděli svépomocí. Spříznění ostravští horníci a nájemníci panelového domu nedaleko veřejné voliéry nabídli chovatelům v suterénu uvolněnou místnost. Při renovaci veřejné voliéry a úklidových pracích aktivně vypomáhaly občas i děti místních škol,“ chválí Jan Duda pomoc provozovatelům unikátní voliéry.

Přívozská voliéra tak dodnes popularizuje hornickou chovatelskou tradici ve městě a poutá již více než šedesát let pozornost dětí z místních škol i kolemjdoucích občanů města. „Často slouží jako azyl poraněných ptáků z přírody a poskytuje útočiště okrasným a exotickým ptákům, o které se nemohou jejich majitelé ze zdravotních důvodů postarat. Doufejme tedy, že zpěv harckých kanárů bude Přívozem stále znít,“ dodává Jan Duda v bulletinu Krásná Ostrava.