Společnost
08/05/2025 Petr Broulík

Věž staré ostravské radnice na Masarykově náměstí má znovu otevřeno

Foto: se souhlasem Ostravského muzea

Kdo by nevěděl, co o svátečním proslouženém víkendu dělat, nebo kam se podívat, může si prohlédnout centrum Ostravy z opět otevřené věže staré moravskoostravské radnice.

Původní moravskoostravská radnice je dnes sídlem Ostravského muzea na Masarykově náměstí. Právě věž bývalé radnice, z níž zní i pověstná zvonkohra, která umí řadu melodií ostravských písniček nebo skladeb, se stává v turistické sezoně velkým lákadlem pro návštěvníky i obyvatele města.

Vyhlídková věž Ostravského muzea se návštěvníkům otevřela 29. dubna, a to vždy v otevírací době muzea, tedy od úterý do neděle v čase od 10 do 18 hodin . „Vstup na věž je umožněn pouze za příznivého počasí a s doprovodem průvodců muzea. Z bezpečnostních důvodů je počet návštěvníků na věži omezen na osm až deset osob,“ upozorňuje Aneta Trojáková, specialista PR Ostravského muzea. Dodává, že na věž se platí vstupné a návštěvníci si mohou zvolit buď vstupenku do celého muzea včetně vstupu na věž, nebo jen samostatný vstup pouze na věž.

Věž je vysoká 36,5 metru a vede na ni 114 schodů

Neškodí si připomenout, jak významnou budovou někdejší moravskoostravská radnice pro Ostravu je. Takzvaná stará radnice je druhou nejstarší budovou v Moravské Ostravě. „Pravděpodobně už od 16. století je její součástí věž, ale zděný dům zde existoval už dříve, o čemž svědčí mimo jiné archeologické nálezy, učiněné při poslední opravě budovy. Věž byla barokně přestavěna a dům měl podloubí napojené na radniční frontu domů,“ popisuje Aneta Trojáková.


Foto: se souhlasem Ostravského muzea

V roce 1689 dostala původní věž dřevěný ochoz. V letech 1737 až 1780 byla radniční věž přestavěna na čtyřbokou, tedy kvadratickou a na vrchol nechali radní města umístit hodiny. „31. července 1829 věž zničil blesk a hrozilo jí, že bude pro celkovou zchátralost stržena,“ uvádí Aneta Trojáková a dodává, že věž je vysoká 36,5 metru a vede na ni 114 schodů.

Dvaadvacet zvonů má svá jména

Ve věži se nachází 22 zvonů elektronicky řízené zvonkohry. Tato zvonkohra zpříjemňuje procházky kolemjdoucím od 27. dubna 2005, od velké rekonstrukce radniční budovy. Před ní byl na věži pouze jeden zvon, pocházející ze 17. století. Z věže Staré radnice se tak už dvacet let každý den rozezní 22 zvonů zvonkohry, které ze zvonařského bronzu odlila známá rodinná firma Tomášková-Dytrychová v dílně v Brodku u Přerova.


Foto: se souhlasem Ostravského muzea

Nejlehčí zvon ve věži staré radnice váží šest kilogramů a ten nejtěžší 234 kilogramů. Zvony mají i jména, dostaly jména osobností, které se zasloužily o rozvoj města Ostravy, tedy jména starostů, primátorů města a biskupů. A tak z věže staré radnice zní zvony Bruno, Stanislav, Adalbert, Alois, Anton, Aleš, Bedřich, Čestmír, Eduard, Emil, Evžen, Franz, Gustav, Herman, Jan, Jiří, Johann, Josef, Konstantin, Lubomír a Zdeněk. Například zvon Zvon Bruno připomíná zakladatele Moravské Ostravy, olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu. Největší zvon však není pojmenován křestním jménem, ale nese symbolický latinský název Urbis in Motu, v českém překladu město v pohybu.

V jednym dumku na Zarubku či Děvčátko z kolonie

Melodie, které zní z věže, mají vztah k regionu. Jedná se o úryvky hornických písní, lidových písní z blízkého Opavska, Lašska i Těšínska a také motivy skladeb hudebního skladatele Leoše Janáčka.

Seznam melodií, které zní každý den od 7:58 do 19:58:

7:58 V závětří trčí ticho
8:58 V Krmelíně na dolině (lašská lidová)
9:58 Sýček neodletěl (z cyklu Po zarostlém chodníčku L. Janáčka)
10:58 V jednym dumku na Zarubku (městská, hornická)
11:58 Starodávný (z Lašských tanců L. Janáčka)
12:58 Kamarádi, dolů sfárejme (umělá, R. Kubín)
13:58 Pilky (z Lašských tanců L. Janáčka)
1
4:58 Požehnaný (z Lašských tanců L. Janáčka)
15:58 Děvčátko z Ostravy (umělá, Ada Rulíšek)
16:58 Již dozněl zvonku hlas (stará hornická)
17:58 Děvčátko z kolonie (umělá, R. Kubín)
18:58 Psaníčko (Dybych byla vtáčkem, z Moravské lid. Poesie L. Janáčka)
19:58 Dobrou noc (z Lašských tanců L. Janáčka)

Sdílejte článek