Vize budoucnosti: Areál huti ArcelorMittal by mohla oživit výsadba zeleně

Výsadba zeleně v areálu ostravské huti ArcelorMittal? Ještě před pár lety by to znělo jako velká utopie. Podle místopředsedy představenstva ocelářské společnosti Jana Rafaje jsou však nyní diskuse o podobném projektu realitou. Více nám řekne v exkluzivním rozhovoru Magazínu PATRIOT.

Nedávno jste prezentovali ekologické výsledky po velké realizaci filtračních technologií z roku 2015. Emise prachu jsou díky nim na historickém minimu 440 za rok. Přesto se nabízí otázka, jaké máte plány do dalších let?
V současné době asi nelze očekávat, že bychom mohli instalovat další nové velké technologie na naše základní zdroje, protože na nich už máme ta nejlepší dostupná řešení. Z podstaty našeho oboru, kde to není jako s iPhony, u nichž můžete každý rok prezentovat novou verzi, bude chvíli trvat, než věda a výzkum zase vymyslí další technologie, které by nás mohly v ekologizaci výroby posunout ještě dál. Nicméně tím naše cesta nekončí a my se chceme dál soustředit na dvě klíčové oblasti.

Které to jsou?
Pořád chceme usilovat o to, abychom ještě více omezili prach, který se zvíří během činností ve výrobě. Tím se do ovzduší dostávají tzv. fugitivní emise, jejichž hlavní zdroje jsme dnes sice již také z velké míry vyřešili, ale jsou tady stále ještě další možnosti, například v podobě častějšího čištění. Kromě toho ovšem v současnosti diskutujeme i s krajem o variantě ozelenění celého areálu, kolem kterého by se mohl vytvořit přírodní prstenec, který by zachytával i zbytkový prach. Mohl by mít navíc pozitivní efekt i z hlediska snížení hlučnosti. To jsou projekty, které jsou zatím v počátcích a o kterých diskutujeme.

Stane se tedy ArcelorMittal něčím, co bychom mohli nazvat „zelenou továrnou“?
Věřím, že ano. Továrna se zeleným prstencem by tady do budoucna mohla být.

Jakými postupy chcete dosáhnout snížení prašnosti na pracovištích?
My už nyní na každém pracovišti zavádíme postupy „5S“ podle konceptu World Class Manufacturing, které jsou ve světě známé, ale dříve se v těžkých provozech vůbec nepoužívaly. Jejich podstatou je, aby pracoviště byla trvale čistá, díky čemuž následně nedochází k víření prachu. Mnohé provozy už s tím začaly a postupně začínáme i na primární výrobě. Zase je to cesta, jak alespoň malou měrou přispět k čistějšímu ovzduší.

Co vlastně dnes znamená 440 tun emisí prachu, který huť za rok vyprodukuje?
Našich 440 tun prachu není pro region klíčovým zdrojem znečištění ovzduší. Když to řeknu s nadsázkou, kdyby nebyly, ani bychom si toho nevšimli. Vidíme, že huť udělala zásadní posun. V emisích prachu jsme na jednom procentu oproti době 70. let. Naopak třeba na hranicích s Polskem, kde se znečištění tvoří, se moc nemění. Problém regionu tedy spočívá v něčem jiném a ukazuje se, že náš podíl není nijak dramatický. Avšak přesto říkáme, že ani těch 440 tun není naše konečná. Snížení emisí ovšem už nebude tak výrazné jako v minulosti.

V jaké míře se snažíte o to, aby se problematika ovzduší v našem kraji řešila komplexněji? Přece jen máte poměrně silnou vyjednávací pozici…
Tato otázka má několik rovin. Na jedné straně se snažíme na celonárodní úrovni o to, aby náš region byl preferovaný z hlediska dotací na dopravu a lokální topeniště. To je krok správným směrem a tady i z pozice prvního viceprezidenta Svazu průmyslu na všech jednáních poukazuji na potřebu našeho regionu. Přispíváme k tomu však i jako firma. Situace je ovšem složitější, co se týče Polska. O tamní průmysl však strach nemám. Možná, že měl určitou dobu výjimku, ale dnes už bude pod podobným tlakem, jako tomu bylo u nás. Daleko větší problém ale představují lokální topeniště. Pokud je mi známo, naše regionální politická reprezentace se snaží s Polskem jednat a ukazovat, jak jsme dosáhli určených cílů a jak lze využít evropské dotace. Uvidíme, co to přinese. Nicméně tam se musí udělat kus práce už jen proto, že mají desetkrát více lokálních topenišť než my.

Mohou se inspirovat i přímo v Ostravě?
Určitě ano. Můžeme jim ukázat naše know how. Věřím, že ekologické aktivity a technologie ve výrobě, které se ujaly u nás, se časem stanou trendem i na polské straně.