Záhada vyřešena. Muž, který zapomněl své jméno, se k nám dostal z Polska. Jak, to nikdo neví

Týden trvalo, než získal muž, který zapomněl své jméno a nikdo nevěděl, jak se k nám dostal, zpět svou identitu.

V úterý před týdnem asi hodinu po půlnoci v Těrlicku policisté nalezli na lavičce autobusové zastávky Zelené město muže neznámé totožnosti, který u sebe neměl žádné doklady.

Muž policii nebyl schopen sdělit, jak se jmenuje, byl dezorientovaný, proto policie požádala o pomoc veřejnost. Ještě v den vyhlášení výzvy se zdálo, že problém je vyřešen.

Policie oznámila, že už zná totožnost muže, ozvala se jim radnice z Českého Těšína, že je to člověk, který tam něco vyřizoval.

Jenomže se ukázalo, že jde o někoho jiného, kdo byl nalezenému člověku neuvěřitelně podobný. Policie proto zveřejnila nové, kvalitnější podobenky muže a znovu požádala veřejnost o pomoc.

Dnes policie oznámila, že už zná identitu muže. „Podařilo se zjistit, že muž je Polák ve věku 63 let. Jeho identifikaci nám potvrdila jeho manželka,“ uvedla policejní mluvčí Zlatuše Viačková.

Mluvčí pro Magazín PATRIOT popsala, jak vyřešení neobvyklého případu probíhalo.

„Po celou dobu byl muž hospitalizován a o komunikaci se snažil jak personál, tak policejní kolegové, kteří za ním dojížděli. Bohužel muž mluvil o různých věcech, hovořil v několika jazycích, ale nic konkrétního z jeho současného osobního života,“ uvedla mluvčí.

Na území Polska byl muž v pátrání několik dní, ale jeho trvalé bydliště je ve vnitrozemí. „Jak se pán k nám dostal, se nepodařilo zjistit,“ uvedla Zlatuše Viačková.

Policisté oslovili polské kolegy a požádali je o spolupráci. „Známí rodiny nakonec pána poznali na zveřejněných fotografiích.“

Zlatuše Viačková uvedla, že podobných pátrání řeší policie mnoho, ale toto konkrétní bylo mnohem složitější. „Neměli jsme žádné informace od pána, takže jsme museli pracovat s tím, že se může jednat o Čecha i Poláka nebo někoho, kdo může v současnosti žít i v jiném státě.“

Muž mluvil česky, polsky, německy i anglicky. „Po zveřejnění jsme dostali spousty podnětů k jeho identifikaci, které jsme museli jednotlivě prověřit. Volali nám lidé napříč republikou. Zároveň se prověřovala různá další veřejná místa – například pobytová centra, kostely, kontaktovali jsme obce.“