Zaniklý svět ostravských kaváren. Hotel Central čekal na svou kavárnu jedenáct let

Milujete vůni kávy, svět kavárenských povalečů a kavárenských koutů? Magazín PATRIOT přináší seriál o slavných ostravských kavárnách, které sice většinou v minulých letech zanikly, přesto na ně historie nezapomněla.

Vítkovice, Slezská Ostrava, Přívoz, Mariánské Hory. To byly po Moravské Ostravě v uvedeném pořadí v roce 1921 čtyři nejlidnatější obce na Ostravsku.

„Ještě v první polovině 19. století byla tato budoucí moderní průmyslová centra malými, převážně stále zemědělskými vesnicemi. Ty se během krátké doby musely vypořádat s obrovským přílivem nových obyvatel, kteří přicházeli za prací do místních dolů a průmyslových podniků a značně zvýšili dosavadní nároky na výstavbu obytných domů i komunální vybavenost,“ říká Šárka Glombíčková, historička Archivu města Ostravy, která po úspěchu první práce Zaniklý svět ostravských kaváren zmapovala i kavárny v dalších částech dnešní Ostravy.

Každá obec kolem Moravské Ostravy se s velkým přílivem nových obyvatel vyrovnávala podle svých možností, takže různá kvalita nové výstavby i budované infrastruktury souvisela s úrovní služeb a obchodů, nevyjímaje pohostinská zařízení včetně kaváren.

„Tehdejší tisk byl navíc skoupý na informace o kavárnách, pokud vznikaly jinde než v samotné Moravské Ostravě. Takže nevíme téměř nic o jejich konkrétním zařízení nebo ohlasech veřejnosti,“ upozorňuje Šárka Glombíčková, která tak druhou část o světě zaniklých kaváren pojala spíše jako průvodce. A tak se nejdříve podívejme do někdejších kaváren v dříve samostatné obci a městě, zvaném Přívoz.

Za čtvrtstoletí vzrostl počet obyvatel šestkrát

Centrum Přívozu, jak jej známe dnes, vyrostlo na přelomu 19. a 20. století v podstatě na zelené louce. Po napojení na železniční trať z Vídně do Krakova v roce 1847 se však z této malé a dříve zemědělské obce stal brzy důležitý dopravní uzel, atraktivní pro průmyslové i dopravní podnikatele. „S nimi přišlo i velké množství dělníků, úředníků, železničních zaměstnanců, jejichž počet několikanásobně převýšil počet starousedlíků. V roce 1843 měl Přívoz pouze 424 obyvatel, v roce 1869, tedy o čtvrtstoletí později, už žilo v této obci 2 452 obyvatel, tedy šestkrát více!“ popisuje autorka.

Rostoucí význam Přívozu se promítl také do jeho podoby. Obec v roce 1893 koupila pozemky v blízkosti železničního, dnes hlavního nádraží, a začala s výstavbou nového reprezentativnějšího centra podle regulačního plánu vídeňského architekta Camilla Sitteho. „Nové centrum totiž lépe odpovídalo představám radních úspěšně se rozvíjející obce, která usilovala o povýšení na město,“ vysvětluje ostravská archivářka Šárka Glombíčková.

Do roku 1905 tak vznikly v Přívoze téměř všechny stavby moderního urbanistického celku, v jehož centru stál nový farní kostel. Přívoz s touto výstavbou získal opravdu městský charakter, jak to ostatně obec požadovala od kupujících při prodeji stavebních parcel.

Rychlou výstavbu podpořily také velmi výhodné stavební podmínky, které dovolovaly stavbu vlastního domu i méně majetným obyvatelům Ostravy. „Kupující se sice museli zavázat, že stavbu uskuteční nejpozději do tří let od koupě parcely, ale zároveň byli na čtvrtstoletí osvobozeni od daní a mohli získat výhodnou půjčku. S výstavbou bylo samozřejmě spojeno otevírání obchodů, hostinců a jiných živností,“ upozorňuje Šárka Glombíčková.

Taková obec nemůže obstáti bez hotelu a kafé restaurantu

Ruch v Přívoze na konci 19. století popsal výstižně v červnu 1894 ve svém odvolání k Moravskému místodržitelství v Brně Adolf Friedrich, budoucí majitel hotelu Central:

„Obec Přívoz hotoví se totiž k tomu, aby se z ní stalo město. Provedenou parcelací a regulací ulic zřízeno má býti zde náměstí, do něhož vtéká více ulic, jež s to jsou, aby provedly koncentraci obyvatelstva v projektovaných směrech. Projektuje se stavba chrámu Páně, povolena jest již lékárna, pořízen vodovod, lokální dráha vedoucí do Ostravy poskytuje výhodné spojení, do tří roků musí býti vystavěno náměstí i spojující ulice. Zkrátka vše spěje k tomu, aby Přívoz opatřen a nadán byl vším tím, co činí obec samostatnou a neodvislou. Jest to věcí nad jiné srozumitelnou a jasnou, že taková obec nemůže obstáti bez hotelu, bez přístřeší pro cestující, jichž tak valný počet do Přívozu jezdí, že nemůže trvati bez útulku pro tak ohromný počet přijíždějících živnostníků, kteří zde uzavírají smlouvy dodávací ohledně těch přečetných staveb, jimiž v Přívoze se jen hemží, že nutně tu třeba noclehu...“

Současný stav. Foto: Petr Broulík

Okresní úřad v Místku totiž svým rozhodnutím zamítnul žádost Adolfa Friedricha z března téhož roku o koncesi pro kafé-restaurant v domě, který Friedrich právě stavěl na rohu dnešní Špálovy a Nádražní ulice podle plánu stavitele Františka Jurečka.

Obávali se, že z restaurace udělá nálevnu pro dělníky

Žádanou koncesi, prozatím pouze s oprávněními obvyklými pro kavárny a restaurace, obdržel Adolf Friedrich až v květnu 1895. U příležitosti slavnostního otevření svého podniku 3. srpna 1895 uspořádal dobročinný koncert a jeho výtěžek poskytnul fondu pro stavbu chrámu Panny Marie v Přívoze. V červenci 1896 obdržel ještě koncesi k ubytování cizinců, takže mohl konečně začít s plným provozem vůbec prvního hotelu v Přívoze. V té době byl Friedrichův hotel Central nejlepším podnikem v obci, navštěvovali jej především úředníci, inženýři či majitelé domů.

Přesto se okolní obchodníci obávali, že Adolf Friedrich zamýšlí ze své restaurace udělat pouhou nálevnu pro dělníky, a protestovali u okresního úřadu proti rozšíření koncese o oprávnění k podávání likérů. Místní hostinští zase Friedricha podezírali z úmyslu, že tak chce svůj dům zhodnotit a posléze velmi výhodně prodat. Ani přímluvy obce, která si svůj nejlepší hotel hýčkala, nepomohly a žádanou koncesi obdržel Friedrich až v květnu 1898.

Hotelová kavárna otevřela po Mikuláši 1906

O dva roky později Adolf Friedrich prodal kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu dům i s hotelovým a restauračním zařízením Karlu Valentinu Götzovi a v jeho prospěch také složil koncesi. Karl Götz rozšířil v roce 1903 hotel o jednopatrovou přístavbu na Nádražní ulici, v jejímž přízemí byly dva sály s šatnou a v patře další hotelové pokoje.

Stavbou se Karl Götz nejspíše finančně vyčerpal. V listopadu 1905 koupil zadlužený podnik Moravsko-ostravský pivovar a požádal také o udělení koncese, neboť chtěl zachovat původní účel reality, především s ohledem na to, že hotel Central byl vůbec prvním přívozským hotelem.

Nový pivovarnický majitel hotel zrenovoval a pronajal Antonii Klementové. Při slavnostním otevření v neděli 30. září 1906 hrála návštěvníkům k poslechu Moravsko-ostravská hornická kapela. Od října si mohli pravidelně vždy ve čtvrtek pochutnat na zabijačkových hodech. Hotelovou kavárnu upravenou v přízemí přístavby otevřela hostům hotelu i návštěvníkům a obyvatelům Přívozu 8. prosince téhož roku.

Všichni, kdo mají rádi kávu, a nemusejí to být jen ostravští kavárenští povaleči, se mohou těšit na podzim, kdy Ostravské muzeum otevře velkou výstavu věnovanou historii slavných ostravských kaváren. Magazín PATRIOT chce ostravskou kavárenskou historii připomenout tímto seriálem ve spolupráci s archivářkou Šárkou Glombíčkovou, která zmapovala ostravské kavárny pro sborník Archivu města Ostravy.