Zaniklý svět ostravských kaváren. Royal zdobila obrovská malba vídeňského malíře

Milujete vůni kávy, svět kavárenských povalečů a kavárenských koutů? Magazín PATRIOT přináší seriál o slavných ostravských kavárnách, které sice většinou v minulých letech zanikly, přesto na ně historie nezapomněla.

Ve středu 17. dubna 1912 otevřel Moritz Reicher na nároží Reální a Poštovní ulice hotel Royal s kavárnou. Obohatil tak „Moravskou Ostravu o podnik, který nadmíru charakteristicky vypovídá o jejím velkoměstském rozvoji“, jak tehdy napsal německý list Ostrauer Zeitung.

Tento nový podnik se stal dalším pomyslným stupínkem ve velkoměstských aspiracích Ostravy, kde byl při velkém přílivu obchodníků a cizinců nedostatek ubytovacích prostor dlouhodobým problémem. Situace byla tak vážná, že prý cizinci, kteří přicestovali až večer, museli vzít v přeplněných hotelech zavděk třeba noclehem v koupelně nebo v hotelové čítárně či písárně.

Pojďme si s Šárkou Glombíčkovou, autorkou studie Zaniklý svět ostravských kaváren, přiblížit kavárnu Royal, ve které jsou dnes prázdné prostory k pronajmutí a sídlila v něm dříve menza Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Obrovská malba ostravského řetězového mostu

Do velké kavárenské místnosti v přízemí hotelu Royal, která se otvírala do obou ulic, pronikalo denní světlo jedenácti okny sahajícími až po strop. Vnitřní zařízení, široké lenošky u zdí i ostatní místa k sezení, to vše architekt a řemeslníci sladili do sytých tmavě tónovaných barev.

„Kavárna nabízela obvyklé rozptýlení, jakým byla četba, kulečníky a hrací stolky. Obzvláštním překvapením však byla obrovská malba, na níž vídeňský malíř Viktor Schmiedt zachytil starý řetězový most a prastaré, již dlouho neexistující kaštany,“ popisuje ostravská archivářka.

Foto: Petr Broulík

Hotel Royal měl v době vzniku čtyřicet moderních pokojů. Budovu i interiéry navrhl ostravský architekt Felix Neumann. Zvláštní uznání sklidil Moritz Reicher za to, že zařízení hotelu svěřil téměř výhradně ostravským řemeslníkům a umělcům. Pozornost vzbuzovala i ventilace téměř neviditelně připevněná na strop a poháněná elektrickými ventilátory umístěnými v podkroví. Ty pracovaly absolutně neslyšně: „Principy moderní hygieny a zdraví slaví v tomto krásném novém podniku opravdový triumf,“ napsal list Ostrauer Zeitung.

Stavební asanace vytvořila z Ostravy rezervaci secese a art déco

V letech 1911 až 1913 totiž v Moravské Ostravě vrcholila stavební asanace, díky níž vznikla ve městě řada nových objektů a výrazných architektonických celků. A tak se také na nové výstavbě hotelu Royal podíleli zejména místní autoři, s jejichž jmény jsme se setkali už při realizacích některých kaváren. Své stavební projekty v Moravské Ostravě uskutečnilo také několik žáků Otto Wagnera z vídeňské Akademie výtvarných umění.

Nejvýrazněji se tehdy v Ostravě zapsal Wunibald Deininger, autor několika staveb, které patřily po umělecké stránce k tomu nejlepšímu, co bylo ve městě v té době vystavěno. Stala se z ní doslova „rezervace“ architektury pozdní secese a art déco.

Po první světové válce, konkrétně v roce 1925, se hotel a kavárna Royal rozšířil. Majitelé k němu postavili přístavbu, která sahala až k tělocvičně německé státní reálky v Reální ulici. Kavárenská místnost v přízemí se tím prodloužila téměř o devět metrů, v mezipatře se otevřela menší galerie a na dvorní straně v mezipatře nové přístavby nad kancelářemi vznikla herna s kulečníky. Hotel Royal po vybudování přístavby disponoval 61 pokoji. Také tuto přístavbu projektoval ostravský architekt Felix Neumann.

Všichni, kdo mají rádi kávu, a nemusejí to být jen ostravští kavárenští povaleči, se mohou těšit na podzim, kdy Ostravské muzeum otevře velkou výstavu věnovanou historii slavných ostravských kaváren. Magazín PATRIOT chce ostravskou kavárenskou historii připomenout tímto seriálem ve spolupráci s archivářkou Šárkou Glombíčkovou.