Tamara
MaxTara
Milujete vůni kávy, svět kavárenských povalečů a kavárenských koutů? Magazín PATRIOT přináší seriál o slavných ostravských kavárnách, které sice většinou v minulých letech zanikly, přesto na ně historie nezapomněla.
Pro historii ostravských kaváren byla významná stavba domu I. Reisze na Masarykově náměstí, kde sídlila část kavárny Central, a pak zejména skupina tří objektů počínaje domem Ferdinanda Aufrichta s kavárnou de l'Europe na Smetanově náměstí 9/238, dům stavitelů Vincenze Heinze a Gustava Kulky na ulici 28. října 57/1502 a velkolepá přestavba hotelu National na adrese 28. října 59/239.
„Že byl celý tento soubor domů zadán jednomu architektovi, nebyla náhoda. Původně zde měla totiž vyrůst v podstatě jediná stavba,“ říká autorka studie Zaniklý svět ostravských kaváren Šárka Glombíčková, se kterou se dnes podíváme na historii kavárny v hotelu National, tedy později proslulého budoucího hotelu Palace.
Hotel National stával na místě obecního hostince U Zeleného stromu
Původní hotel National stával na místě prvního ostravského obecního hostince U Zeleného stromu, který vznikl v roce 1779. A tento hotel koupili v září 1902 manželé Ludvík a Františka Skřídlovi. O sedm let později už měli v rukou plány z autorské dílny Wunibalda Deiningera na rozsáhlou přestavbu starého hotelu a navazující třípatrovou novostavbu na parcele na nároží Antonínova, dnes Smetanova náměstí a Říšské ulice, dnes třídy 28. října.
„Součástí nového hotelu měla být také kavárna s dámským oddělením, klubovna, herny i zimní zahrada. Na tak odvážný projekt však neměl Ludvík Skřídlo nejspíše dostatek finančních prostředků a tak už 16. března 1910 prodal hotel i vedlejší parcelu Moravskoostravské obchodní a živnostenské bance na polovinu se staviteli Vincencem Heinzem a Gustavem Kulkou,“ popisuje Šárka Glombíčková.
Otevření hotelu se stalo společenskou událostí sezóny
Protože nebylo možné dosáhnout shody při společné výstavbě, rozhodli se parcely rozdělit. Bance zůstal hotel National a koncese a stavitelé Heinz a Kulka získali vedlejší parcelu, na níž vyrostl v září 1912 jejich vlastní obytný dům a v jeho těsném sousedství dům s kavárnou de l'Europe.
„Ještě před začátkem této stavby koupili budoucí realitu manželé Ferdinand a Else Aufrichtovi a získali také koncesi, která byla původně udělena G. Kulkovi. Kavárnu v přízemí s galerií otevřeli 24. října roku 1912. Kromě nepostradatelných kulečníků a herny měla i vlastní cukrárnu určenou k výrobě zákusků pro kavárnu. V roce 1917 se v prvním patře otevřel bar Bílý havran,“ popisuje archivářka.
Nový hotel National zahájil provoz o několik měsíců později, 18. února roku 1913. Banka se totiž rozhodla zbudovat hotel zcela nově a daleko větší. V lednu 1912 nechala starý objekt zdemolovat a novou výstavbu začala v březnu. „Slavnostní otevření třípatrového hotelu, jehož vedení banka svěřila Dezső Kollerovi, který dříve vedl hotel Ritz v Londýně, se stalo společenskou událostí sezony,“ líčí.
Směs rafinovaného luxusu se snoubí s příjemnou elegancí
„Moravská Ostrava má teď velkoměstský hotel, podnik tak velkoryse započatý a geniálně provedený, že můžeme nyní s pýchou konstatovat: Opět došlo v lokální historii našeho města k významné hospodářské události. Snoubí se zde k dokonalosti dovedená směs rafinovaného luxusu s příjemnou elegancí, nejmodernější komfort a účelnost se pojí v opravdu ohromující dokonalosti,“ psal tehdejší ostravský tisk.
Náklady na stavbu, kterou provedla ostravská stavební firma Maxe Löwyho, a také na vnitřní vybavení prý přesahovaly částku 1,5 milionu korun. K dodavatelům vnitřního zařízení patřil kromě jiných také dvorní stolař Richard Ludwig. „Do podniku se vstupovalo halou, za níž následovala velká, čtyřmi páry pilířů členěná jídelna a za ní menší jídelna s horním osvětlením a zvláštní místnost k podávání snídaně a čítárna,“ popisuje pracovnice Archivu města Ostravy.
Z vestibulu přiléhajícího k restauraci vpravo vedlo k osmdesáti hotelovým pokojům dvojramenné schodiště. K dispozici byl rovněž výtah.
Hotelový autobus, Amerikan bar, chladicí zařízení
„Novinkou byl hotelový autobus, který čekal na hosty na nádraží. V suterénu byl Amerikan bar, zatím největší v Moravské Ostravě, kde každý večer hrál hotelový orchestr pod vedením vídeňského hudebníka Fritze Spanitsche. Jako specialitu k pití nabízeli číšníci občerstvující americké letní drinky alkoholu prosté. I po technické stránce bylo zařízení hotelu nejmodernější. Veškeré sklepní prostory udržovalo na teplotě 4 °C chladicí zařízení. Kuchyňský personál měl k dispozici elektricky ovládanou myčku nádobí, čistič nožů, šlehač na výrobu zmrzliny a další technické vymoženosti,“ popisuje studie.
V den otevření uspořádala banka pro zvané hosty banket, o kterém se muselo v Ostravě ještě dlouho vyprávět. „Ve velkém sále byla připravena tabule o průměru deseti metrů, kterou zdobila květinová dekorace z růží a fialek. Ta vydávala podmanivou vůni. Ještě větší úžas vzbudil jídelní lístek, „mistrovské dílo moderní typografie“, navržený tiskárnou Julia Kittla. Na menu nechyběla želví polévka, humr po americku, svíčkové řezy Jindřicha IV., bažant a jiné pamlsky lákající již svým názvem,“ popisuje Šárka Glombíčková.
Cukrárna s kavárnou i dámský salon
Po slavnostním přípitku pronesl řeč prezident správní rady Moravskoostravské obchodní a živnostenské banky Karl Richter, který stručně zmínil historii hotelu a předal slovo řediteli banky Sigmundu Czuczkovi. „Ten přirovnal výstavbu hotelu k náročnému výstupu na horu. Aby hotel odpovídal nejpřísnějším hygienickým nárokům a byl vybaven vším možným luxusem, strávil prý Sigmund Czuczka celé prázdniny cestami a zevrubnými prohlídkami evropských hotelů. Tisk pak přinesl čtenářům podrobný seznam všech dodavatelů a firem, které se podílely na zařízení hotelu,“ líčí archivářka Šárka Glombíčková.
Interiér cukrárny s kavárnou, které se hostům hotelu National otevřely dne 1. května, byl rovněž dílem dvorního stolaře R. Ludwiga. Cukrárnu tvořily dvě oddělené části, přímo z ulice přístupná prodejna zákusků a dámský salon se stolky a židlemi k sezení pro 80 osob. „Vedoucím cukrárny se stal Ladislav Hadek, dlouholetý šéf kuchyně u dvorního cukráře Gerstnera. Návštěvníci měli k dispozici časopisy a módní revue. Pozoruhodností byla cukrárenská kuchyně. Parní pekařská pec zde byla jako jedna z prvních v monarchii na plyn,“ popisuje autorka studie Zaniklý svět ostravských kaváren.

Foto: Petr Broulík
Hoteliér Koller opustil služby banky už v říjnu 1913. Banka pak koncesi dál pronajímala. Nejpozději v březnu 1917 koupil hotel sám ředitel banky Sigmund Czuczka. Osudy obou objektů, kavárny de l'Europe i hotelu National, se pak dočasně opět spojily ve dvacátých letech v osobách bratrů Ferdinanda a Jakoba Gronnerů.
Všichni, kdo mají rádi kávu, a nemusejí to být jen ostravští kavárenští povaleči, se mohou těšit na podzim, kdy Ostravské muzeum otevře velkou výstavu věnovanou historii slavných ostravských kaváren. Magazín PATRIOT chce ostravskou kavárenskou historii připomenout tímto seriálem ve spolupráci s archivářkou Šárkou Glombíčkovou.