Známé podniky staré Ostravy. Hostinec U Dlouhých byl ostrůvkem českého života v Přívoze

Magazín PATRIOT vás zve na putování legendárními pohostinskými zařízeními staré Ostravy. Tentokrát navštívíme hostinec U Dlouhých.

V domě čp. 352 na dnešní Sokolské třídě je dodnes restaurace, která nese původní jméno po svém majiteli – Karlu Dlouhém, kdysi významném, veřejně činném přívozském Čechu. Tento podnik patří spolu s restaurací U Zlatého lva v Pustkovci k vůbec nejstarším hospodám na území dnešní Ostravy,

Restaurace U Dlouhých zahájila svůj provoz v roce 1892, kdy Karel Dlouhý získal koncesi k čepování piva a vína. Už v roce 1895 příslušné úřady koncesi rozšířily i na podávání teplých jídel a nápojů.

Restaurace byla ostrůvkem českého života v Přívoze

Hospoda Karla Dlouhého byla podle Antonína Barcucha z Archivu města Ostravy doslova ostrůvkem českého národního a kulturního života v jinak převážně německém prostředí Přívozu. „Jako vzdor nelítostnému poněmčování tehdy zajisté působily oslavy úspěšných obecních voleb 1899, nebo sbírka na stavbu přívozské Sokolovny,“ vypočítává archivář příklady českého nadšení majitele restaurace.

A dodává, že před Silvestrem 1900 se zde Češi sešli k přednášce „O politickém významu sčítání lidu“, kterou vyvolal Rudolf Vichnar. Zároveň její účastníci zvolili české sčítací komisaře pro Přívoz a sepsali resoluce s výzvou českému obyvatelstvu, aby chystané sčítání lidu nepodceňovalo.

Čtenářský spolek, ale i podzimní myslivecké hody

V restauraci U Dlouhých byly kromě hostinských místností a výčepního lokálu také místnosti spolkové. Pravidelně se v nich scházeli členové Čtenářského spolku, jehož ustavující schůze se odbyla v lednu 1901 právě zde a jehož jednatelem byl sám restauratér Karel Dlouhý. Spolek pořádal poučné přednášky, zábavné večery s recitací, četbou a zpěvem a další osvětové a kulturní pořady. „V restauraci U Dlouhých však nechyběly ani podzimní myslivecké hody, kde si přišli na své i milovníci dobrého jídla a pití,“ upozorňuje Antonín Barcuch.

Pan Karel Dlouhý s manželkou vedli hostinec dlouho sami a v roce 1910 zažádali o rozšíření koncese o povolení k prodeji pálených lihových nápojů v malém. Žádost odůvodnili postavením Johannyho, dnes Sokolské třídy až k podniku, díky níž očekávali zvýšení návštěvnosti svého podniku. V červnu 1912 majitelé rozšířili restaurační provoz v pravé části domu směrem do dvora o novou nálevnu, tedy výčep s vlastním vstupem z ulice a také o obytné patro nad ním.

Kromě nálevny restaurace prodávala i pohlednice či psací potřeby

V roce 1914 zažádal Karel Dlouhý okresní hejtmanství V Místku o schválení nájemce. Vedly ho k tomu zdravotní potíže, konkrétně silný revmatismus. „Úřady žádosti vyhověly, nájemce O. Bláha ale roku 1915 musel narukovat do velké války, a tak restauraci po čas manželovy nepřítomnosti vedla jeho žena Marie. Bláhovi u Dlouhých pobyli jen do jara 1916, kdy přešli do blízkého Hotelu Moravia,“ popisuje ostravský archivář.

Po smrti Karla Dlouhého přebrala živnost jeho žena Žofie a jmenovala svým zástupcem syna Vladimíra. V roce 1931 se jako dědictví po rodičích ujal hostince Vladimír Dlouhý sám. V žádosti o udělení koncese uvedl také prostory, na něž se má vztahovat, a to restaurační sál, dvě zvláštní místnosti, výčep, kuchyň a restaurační zahrada. Roku 1940 mu úřady koncesi rozšířily také o prodej tabákových výrobků, poštovních cenin, psacích a kuřáckých potřeb a pohlednic.

V roce 1948 převzala restauraci právem vdovy Marie Dlouhá. Na počátku roku 1950 podnik převzaly „Restaurace a kavárny, komunální podnik města Ostravy“ za cenu 83 976 korun.