Známé podniky staré Ostravy. Pivovarská restaurace? Pivo za osm krejcarů, Havíř za devět

Magazín PATRIOT vás zve na putování legendárními pohostinskými zařízeními staré Ostravy. Tentokrát navštívíme ​Pivovarskou restauraci Českého akciového pivovaru.

Po celou druhou polovinu 19. století dodával pivo do ostravských hospod a hostinců téměř výhradně městský pivovar v Moravské Ostravě, který moravskoostravská radnice nejprve pronajala a později prodala významnému židovskému podnikateli Markusi Strassmannovi. Tento muž se však politicky i nacionálně orientoval na německé liberály, a to v době, kdy spor mezi Čechy a Němci přerostl také do ekonomické roviny.

„Představitelé českého politického tábora se proto rozhodli založením konkurenčního podniku prolomit toto takřka monopolní postavení Strassmannova pivovaru a ostravským restauratérům a hostinským začít dodávat do jejich podniků „české“ pivo,“ líčí pracovník Archivu města Ostravy Radoslav Daněk.

Tak došlo v roce 1897 k založení Českého akciového pivovaru, nejmladšího pivovaru na Ostravsku, jehož nezaměnitelné historické budovy dodnes tvoří dominantu Hornopolní ulice. Provoz pivovaru začal dne 18. května 1898, kdy pivovar uvařil první várku piva. Přestože pivovar začal své „české“ pivo vařit už po prázdninách, přesněji dne 4. září 1898, o jeho plném provozu mluví archiváři a historici teprve od roku 1899.

Královské pivo za osm krejcarů, Havíř za devět

Radoslav Daněk popisuje, že český pivovar sídlící na Fifejdách produkoval klasický ležák, pivo březňák, největší proslulosti však mezi konzumenty dosáhlo takzvané „Královské“ pivo a svoji oblibu si získalo i tmavé pivo „Ostravský havíř“. Královské pivo se v době mocnářství čepovalo za osm krejcarů, Havíř za devět.

Součástí konkurenčního boje mezi ostravskými pivovary i pivovary v okolních obcích bylo též zřizování „značkových“ hostinců, v nichž tyto dva pivovary nejen nabízeli vlastní zboží, ale užívaly těchto podniků také k propagaci své firmy.

A tak fungovala například v Moravské Ostravě na Hlavním, dnes Masarykově náměstí, „Radwanitzer Bierhalle“ patřící Neumannovu pivovaru v Radvanicích. Na ulici Českobratrské to byl zase „Karwiner Bierhalle“, pozdější proslulý „Baník“, který točil pivo někdejšího proslulého pivovaru Larisch-Mönnichů v Karviné.

Na Pivovarské ulici měl svoji „Bräuhauser Bierhalle“, pozdější „Ostravskou pivnici“ právě městský pivovar Strassmannův. Kromě toho se na zdejším trhu snažily prosadit i pivovary ze vzdálenějších končin – v Moravské Ostravě fungovaly například „Plzeňská pivnice“ či „Starobrněnská pivnice“.

Rozlehlá letní zahrada a veranda pro tisíc lidí

Vlastní hostinec vystavěl v letech 1898 a 1899 také Český akciový pivovar, a to na ulici Cihelní jako číslo popisné 128. „Stavbu prováděl ostravský stavitel Arnošt Mortek a doboví pozorovatelé na jednopatrové budově oceňovali především prostornost restauračních místností a společenských sálů, či situování výčepu tak, aby zákazník měl maximální kontrolu nad přípravou čepovaného piva,“ popisuje Radoslav Daněk. Dodává, že velkým plusem pivovarské restaurace byla také rozlehlá letní zahrada. U budovy vznikla rovněž veranda, pod jejíž střechou mohlo v případě nepohody najít útočiště údajně až tisíc osob.

Slavnostní otevření pivovarské restaurace se uskutečnilo v neděli 6. srpna 1899 a zahájil je koncert vojenské dechové hudby c. k. pěšího pluku č. 54 „Starhemberg“ z Těšína.

České pivo, jídlo, kuželky, kulečník i karty

Koncesi získal pivovarský hostinec už v listopadu 1898, ale platila pouze na výčep piva. To se představenstvu českého akciového pivovaru nelíbilo, neboť usilovalo o plnou hostinskou koncesi včetně podávání jídel a poskytování ubytování.

Foto: se souhlasem Archivu města Ostravy

„Po dalším jednání trvajícím několik měsíců však úředníci od svých obstrukcí upustili. A tak mohla vzniknout první česká zahradní restaurace v Moravské Ostravě, která svým zákazníkům nabízela nejen pivo z českého pivovaru, ale i pestrou nabídku jídla a nápojů, nemluvě o bohatých možnostech zábavy – kuželkami počínaje, kulečníkem a kartami konče,“ popisuje archivář Radoslav Daněk.

Sály i velká zahrada pivovarské restaurace se staly dějištěm koncertů, tanečních zábav či ochotnických představení. Zahrada byla zase vyhledávaným cílem nedělních výletníků, kterým zde na přelomu 19. a 20. století za vstupné deset krejcarů hrály k poslechu i k tanci hornické kapely. V prostorném společenském sále se lidé veselili při nejrůznějších zábavách doprovázených hrou a zpěvem smluveného pianisty.

Byla sice od centra Ostravy daleko, ale lidé do ní chodili

Prvním nájemcem hostince se stal Rudolf Růžička, jeho nástupci byli František Foukal, Anna Dolanská, Karel Smolík, Emilie Heidrichová a další. V roce 1939 se nájemcem pivovarské restaurace stal Jan Piech, původem ze Slezské Ostravy, legionář, vypovězený Čech ze zabraných Petřkovic, kde předtím provozoval hostinec na Masarykově vrchu.

Již v době vzniku pivovarské zahradní restaurace však Ostravanům trochu vadila přílišná odlehlost místa od samotného středu města. Obavy z případného nezájmu zákazníků se však ukázaly v průběhu let jako liché, což ostatně dokládá také fakt, že restaurace i dnes, tedy po více než sto dvaceti letech slouží svému původnímu účelu takřka beze změny a v Ostravě patří k nejstarším podnikům svého druhu.