Známé podniky staré Ostravy. V Elektře visely nápisy zakazující plivání

Magazín PATRIOT vás zve na putování legendárními pohostinskými zařízeními staré Ostravy. Tentokrát navštívíme ​kavárnu Elektra.

Ostravané mají možnost stále navštívit poslední z dochovaných prvorepublikových kaváren, které byly po dlouhá léta centrem společenského a kulturního dění ve městě. Je jí kavárna Elektra, která po své obnově sále funguje v takzvaném „hornickém reprezenťáku“, jak dobový tisk nazýval Hornický dům postavený na popud revírní rady.

Na realizaci projektu architektů Františka Koláře a Jana Rubého z roku 1923 přispělo šesti miliony korun ministerstvo veřejných prací. Čtyřposchoďová budova s frontami do tří ulic Nádražní, Umělecká, Jurečkova „se měla stát novým centrem českého společenského života, jež popřevratová Moravská Ostrava citelně postrádala“. Podle přání revírní rady měla být budova „representační a moderní“, fasádu domu proto ozdobily figury horníků a tavičů z ruky ostravského sochaře Augustina Handzela.

Stavba Hornického domu trvala dva roky, od září 1924. Budova se stala sídlem hornického sekretariátu, revírní rady a Družstevní banky. Nacházelo se zde rovněž čtrnáct moderních bytů.

V kavárně stála plivátka a visely nápisy zakazující plivání

„Kavárenské místnosti, které se otevřely 18. listopadu 1926, zaujímaly přízemí, kde byly rovněž obchody a kino se 763 sedadly. V mezipatře, tedy galerii byly kromě kavárenských stolů také kulečníky a klubovny. V suterénu se pak nacházel bar „Cristall-Pavilon“ a kabaret, který zaujímal prostor pod hledištěm kina,“ popisuje pracovnice Archivu města Ostravy Šárka Glombíčková. A pro pobavení dodává, že podle kolaudačního výměru musely být ve všech místnostech plivátka a viset nápisy upozorňující na zákaz plivání.

V kavárně mohli hosté denně slyšet od čtyř hodin odpoledne a osmi hodin večer koncert. Program baru a kabaret „opravdu prvotřídní a ve velkém masopustním stylu“, který často uváděl pražský písničkář Saša Razov.

Tohoto autora písně Ostravští chachaři na pódiu střídali další umělci a návštěvníky kavárna lákala na atrakce nejrůznějšího druhu. „Vystupovali zde mnozí naši i zahraniční varietní umělci, například virtuos na xylofon a tubafon Jean Walden, pražská subreta M. Gollevská, ilusionista, jasnovidec a mistr magie Kollini, elastická tanečnice Tonitta Billward, černošský tanečník Tommy Nigger s partnerkou,“ vypočítává archivářka a podotýká, že asi největší „hudební sensací“ byl „Kaufmanův ‚Jazz‘ skutečných to pět kumštýřů na všechny možné nástroje“.

Voskovec a Werich měli v Elektře otevřený účet

Jeden z návštěvníků se o své dojmy z tehdejší Elektry podělil v dobovém tisku: „Takového něco Praha nemá. Obrovská kavárna, neustále přeplněná, dole v soutereinu obrovský bar s ‚Jazzbandem‘ a blaseovanými hejsky a jich ‚dámami‘. Skleněnou podlahou promítají barevná světla zespod na tancující.“ Kavárna byla také oblíbeným místem, kam po představeních v Ostravě chodil Oldřich Nový a Jiří Voskovec s Janem Werichem, kteří měli v kavárně dokonce otevřený účet.

Foto: se souhlasem Archivu města Ostravy

Koncese udělená pro Hornický dům byla jedna z prvních kavárenských koncesí, jejíž součástí bylo i povolení čepovat sudové pivo. V roce 1928 tak Elektra vyčepovala osm set hektolitrů piva. „Prvním nájemcem byl Josef Semkovič, později nájemce kavárny Savoy. Po nějakou dobu řídil chod kavárny rovněž Josef Čepek, dědeček herce Petra Čepka a ostravského operetního pěvce Karla Čepka,“ upozorňuje Šárka Glombíčková.

Nové kavárny Savoy a Fénix ukradly Elektře hosty

V roce 1930 postihl Elektru úbytek hostů, který způsobila konkurence nově otevřených kaváren Savoy a Fenix, a proto byla kavárna v Hornickém domě dočasně uzavřena.

„Zřídí-li se nová kavárna, přirozeně, že obecenstvo se opět pohrne do této, a opustí kavárnu, kam dosud chodilo, ačkoliv kavárna byla teprve nedlouho postavena. Nic totiž tak brzo nesevšední jako kavárna, byť její majitel denně vymýšlel nová a nová překvapení pro hosty.“

Přesto se ikonická Elektra 25. září roku 1930 opět otevřela. A to díky renovaci, o kterou se zasloužil Gustav Hütter, jenž převzal vedení kavárenských a restauračních podniků Elektry. Kavárna, která je od 19. listopadu 1992 kulturní památkou, pak fungovala s přestávkou, kterou si vyžádala rekonstrukce budovy, ukončená v roce 1996, až do 31. března 2001, kdy se však kvůli údajně ztrátovému provozu opět zavřela. Někdejší majitel pak hodlal prostory Elektry využít dokonce i jako prodejnu automobilů. Naštěstí k tomu nedošlo. Dnes vlastní kavárnu Elektra J&T Banka, která ji v září roku 2012 po téměř dvanácti letech zavření opět otevřela veřejnosti.

Boj o kavárnu s mexickou restaurací

Následoval souboj památkářů s dalšími investory a zájemci. Jeden například zvažoval v prostorách vybudovat autosalon, což se nepodařilo prosadit. Prostory si nakonec pronajali lidé, kteří v bývalé kavárně začali nešetrně a bez povolení zřizovat mexickou restauraci. Stavební úřad Moravské Ostravy a Přívozu dodatečně vydal povolení na přestavbu interiéru v bývalé kavárně až v roce 2005.

Předcházel tomu však boj s načerno, bez kolaudace postavenou a dva roky fungující restaurací Hacienda Mexicana. Po nějaké době provozovatelé restauraci opustili a prostor se uvolnil. A právě s myšlenkou obnovit v Ostravě tradiční historickou kavárnu přišli představitelé J&T Banky, která má v budově také sídlo.