Důvěrnosti Ilony Rozehnalové. Mies van der Ostrava

„Můj názor je, aby se to zbouralo, postavil se tam parkovací dům se dvěma podzemními podlažími a vyřešil by se tak problém s parkováním v této lokalitě. Zvenku bych ho udělal klidně tak, aby vypadal stejně jako ta původní jatka.“ Občan v internetové diskusi...

„Když město kupovalo jatka od společnosti Bauhaus, patřil jsem ke kritikům. To nebyl povedený obchod. Teď jsem překvapen, že se město pouští do architektonických soutěží. My jsme se tomu raději vyhýbali, třeba na Nové Karolině, to aby měli investoři větší prostor.“ Politik Lumír Palyza na ostravském zastupitelstvu…

Komentáře Důvěrnosti Ilony Rozehnalové. O „zlých“ památkářích a zachráněných ostravských ikonách 17/03/2024

Citace, které jste si právě přečetli, jsou reálnými názory ostravských občanů a politiků z roku 2016. Osm let poté vám zřejmě připadají jako anachronismus, vzhledem k tomu, že se Ostravě jako jedinému českému městu podařilo díky zachráněným jatkům postoupit do finále nejprestižnější evropské architektonické soutěže Mies van der Rohe. Ve své době šlo ale o velmi rozšířené názory – vidíme na nich, jak složitá a trnitá byla cesta Ostravy k tomuto fenomenálnímu úspěchu, kterého jsme dosáhli nejen díky ukázkové konverzi jatek právě na základě architektonické soutěže, ale také díky poskytnutí prostor mezinárodně oceňované městské galerii PLATO. Společná energie památkářů, politiků, architektů, galerie a občanské společnosti vedla k tomu, že se dnes jako jediné české město za celou historii soutěže můžeme pyšnit tím, že jsme postoupili do jejího finále. Takový úspěch nečekal nikdo z nás. Ostrava se díky tomu zviditelní na mapě Evropy a dostane se do hledáčku turistů, zaměřených nejen na architekturu. Především ale může být tento nečekaný a pro Ostravu a Českou republiku mimořádný úspěch do budoucna tím, co pomůže politikům a veřejnosti pochopit, že se pečlivá příprava, vzájemná otevřenost a důvěra, které vedou ke společné energii a spolupráci všech zainteresovaných, vyplatí.

Optimismus, který mi do žil nalil postup jatek do finále „architektonického Oscara“, ovšem aktuálně kalí diskuse o budoucnosti Bauhausu, který se nachází hned vedle jatek a provozuje jej také galerie PLATO. Je mi líto, že se nedaří najít společnou řeč ve chvíli, kdy na jatkách vidíme, že promyšlené kroky a spolupráce mají význam i výsledek. Ukázalo se, že současné aktivity v Bauhausu mají velkou podporu jak místních mladých lidí, tak významných českých odborníků a umělců. Petici za zachování Bauhausu do doby, než budeme znát konkrétní záměr pro toto místo, podepsalo za měsíc neuvěřitelných 2500 lidí. Podporu zachování Bauhausu v posledních měsících vyjádřily i profesní spolky zaměřené na architekturu, včetně těch nejznámějších jako je spolek Kruh nebo 4AM Fórum pro architekturu a média. Jeden z nejvýznamnějších českých historiků umění Rostislav Švácha pak hovoří o Ostravě v souvislosti se současnými aktivitami v Bauhausu jako o průkopníkovi a vynikajícím příkladu pro ostatní města, jak revitalizovat brownfield a smysluplně využít opuštěný hobbymarket.

Synergie ostravských jatek a Bauhausu, díky které je nyní Ostrava odborníky vnímána jako jedinečný příklad revitalizace v rámci ČR a unikátní kulturní místo, je pro město klíčová.

Je škoda, že se jí ostravští politici bez ohledu na zpětnou vazbu, kterou dostávají, chtějí vzdát ve prospěch bourání a proluky. A to ve chvíli, kdy ještě neznáme výsledek urbanistické soutěže na lokalitu, jež bude vypsána nejdříve na konci roku 2024 a ve chvíli, kdy trend ze zahraničí je „zachovat a nebourat“, dokud to není nutné. Bauhaus je navíc možné zachovat za nízkou cenu – provozní náklady činí 3 miliony ročně (město dává do podobně velkého Trojhalí ročně dotaci 5 milionů), opravy skleněných výloh by byly mnohem levnější než demolice. Je škoda, že chce vedení města na klíčové lokalitě dalších několik let vytvářet periferii a prázdné místo, přestože je možné a cenově přijatelné objekt zachovat se smysluplnou a potřebnou náplní do doby, než budeme mít konkrétní plán.

Takových nemíst, jaké vznikne demolicí Bauhausu s následným vysetím trávy, máme v historickém centru Ostravy už několik, ať už se jedná o několik proluk nedaleko Bauhausu na Českobratrské ulici, proluku na Masarykově náměstí, proluku po bývalé květinové síni nebo po Vojance. Žádná z nich není pozitivní vizitkou města, narozdíl od Bauhausu, který se stal v rámci ČR oceňovaným příkladem, funkčním komunitním prostorem s velkou podporou umělecké obce a kulturní veřejnosti.

Autorka je majitelkou Antikvariátu a klubu Fiducia